49e1858912cda-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

S Romanem chodila šest let a věřila, že s ním i založí rodinu. Jenže namísto svatby a dětí se loni v zimě rozešli. Vadilo jí, že chce na rok a půl odjet za prací do zahraničí, a tak mu dala na výběr. Buď na práci mimo republiku zapomene, nebo od něho odchází. On se ale k jejímu překvapení odmítl podřídit a z principu na dočasném vycestování trval. U obou zvítězila tvrdohlavost, a tak se doopravdy rozešli. Nakonec ale úplně zbytečně.

Z nabídky na lukrativní výdělek po pár měsících sešlo. Jenže to už byla pryč Petra. Po rozchodu se za novou prací odstěhovala ona - téměř na druhý konec republiky. A její bývalý přítel si mezitím našel novou partnerku. Ani ona nezůstala pozadu. Od léta žije s Davidem, svým novým sousedem. Má ho ráda, cítí se s ním dobře. Ale že by do něj byla bezhlavě zamilovaná, to říci nemůže. Na rozdíl od svého expřítele.

„Pořád Romana miluji a pochybuji, že se to kdy změní. Děsně všeho lituji, dnes už bych se zachovala jinak. Nedávala bych mu žádná ultimáta. Jen by si vydělal peníze a za dva, tři roky už jsme mohli mít dítě. Třeba. Kdo ví, ale já na něj nedokážu zapomenout. Ani on na mě, řekla bych,“ usmívá se Petra, která v sobě dusí jedno velké tajemství. Od bývalého přítele se totiž neodstřihla na sto procent. Vídá ho pravidelně jeden víkend v měsíci, kdy jezdí navštěvovat své rodiče.

Vždycky večer za ním tajně uteču na naše místečko. A tam si spolu báječně užíváme. S nikým se mi to nelíbí tak, jako s ním. Prostě k sobě skvěle pasujeme. Jenže on nic víc, než tohle naše pravidelné retro okénko, jak tomu říkáme, nechce. Prý jsme se jednou rozešli, tak to tak necháme,“ smutní Petra s tím, že kdyby bylo na ní, klidně by svůj nynější život ve velkoměstě včetně práce a partnera ze dne na den opustila. A padla by Romanovi do náruče. Alespoň se tedy utěšuje myšlenkou, že naděje umírá poslední.

„Věřím, že mu jednou dojde, jak velkou chybu dělá, když chce zůstat s tou svou novou holkou. To my dva k sobě patříme! Jen na to zkrátka musí přijít on sám. Netlačím, jen tu pro něj jsem,“ dodává Petra. A jestli jí nedělá vrásky, že svého současného přítele podvádí? Ona to tak nevnímá. Schůzky s ex jsou pro ni jakýmsi pravidelným návratem do minulosti, které se současným životem v novém působišti nesouvisí. Navzájem si prý dluží, dát si ještě šanci.

K článku se nám vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka.


Petra ve svém příběhu dokazuje, že se nejen na sto procent neodstřihla, ale od původního vztahu se neodstřihla vůbec. Prakticky žije paralelní vztahy se dvěma muži. A z pohledu Davida by její tvrzení, že se nejedná o nevěru rozhodně neobstálo. Vyrovnat se s rozchodem s někým, koho jsme milovali a delší dobu s ním žili, vyžaduje čas na přijetí této skutečnosti a rychlost tohoto procesu ovlivňuje mnoho faktorů. A to u toho, kdo rozchod inicioval, i u toho, od koho se odchází. 

V této fázi se často objevují naše závislostní tendence či vliv zraněného ega. Teprve časem se dostaneme k tomu, zda byl pro nás vztah opravdu tou hodnotou, či „osudovostí“, kterou jsme mu přikládali. Protože i takzvané osudové vztahy pro nás nemusí být vždy prospěšné a díky lpění na nich ztrácíme svou hodnotu a brání nám v rozvoji našich skutečných potřeb.

Riziko pocitu naprosté osudovosti a propojenosti někdy může potlačovat naši skutečnou individualitu - právě z pocitu strachu ze ztráty vztahu. A tyto tendence mají kořen v našich primárních rodinných vzorcích a vlivech, i sklonu k závislým vztahům.

Kvalita a hodnota partnerského vztahu se  často zrcadlí právě v čase, který jsme ochotni věnovat své samotě, která je potřebná na skutečné a dospělé zpracování rozchodu. Brzké navázání nového vztahu s vědomím “neodmilovanosti“ je pouze naší sobeckou potřebou zhojit své citové rány a zaplnit vztahovou mezeru, což  to je vůči novým partnerům přinejmenším nefér.

Petra neprožívá nic neobvyklého, tento příběh se  po ukončení vztahů často objevuje - ať už ve fyzické nebo jen fantazijní rovině. Pro Petru je důležité si přiznat, že osudovost jejího vztahu s Romanem není chápána oboustranně a tudíž ona sama setrvává v iluzi, že se k ní Roman vrátí.

Pokud s tímto  vnitřním nastavením bude dále ve vztahu s „náhradníkem Davidem“ a dobrovolně se stane „čekatelkou„ na Romana, bylo by zdravé zvědomění svého postoje a náhled na skutečnost, že bez zdravého ukončení vztahu nelze kvalitně navázat jiný. 
Vnitřní citová rozervanost a vzduchoprázdno v potřebě opravdu zdravé a jednosměrné citové saturace ještě nikomu  dlouhodobé štěstí nepřinesla a obětí se následně stávají všichni účastníci procesu, včetně partnerů Petry a Romana. 

7085cde2ae585-obrazek.jpgBc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi. 

Vzdělání a odbornost:
Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta.
Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.).
Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem).
Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.