Po 25 letech soužití dvou lidí to nikdy nemůže být stejné jako na začátku vztahu. Lidé se mění a s nimi i jejich názory a chování. A třeba i postoj k sexu. Tím pádem může být sex tématem dohadů a výčitek.

Počáteční vášeň časem více nebo méně vyprchá u každého, ale přesto může být sexuální život partnerů pořád pěkný. Horší je, když jeden z páru přestane sex potřebovat, a ten druhý to nechce respektovat. Pak mohou nastávat krušné chvilky. „Už nevím, co mám dělat. Přítel mě pořád nutí k sexu, ale já už nemám chuť. Poslední dobou se kvůli tomu pořád hádáme,“ začíná své vyprávění 45letá Vlaďka.

přítel

S přítelem jsou spolu 25 let, nikdy se nevzali, mají dvě dospělé děti a jejich vztah pořád docela funguje. Tedy vždycky jsem si myslela, že mají skvělý vztah, protože se k sobě hezky chovají, často spolu chodí na výlety nebo jezdí na kole. „No, to ostatní je opravdu pořád pěkné. Máme podobné koníčky, baví nás cestování nebo práce na zahradě, v hodně věcech si rozumíme, děti nám dělají radost. Jen ten sex poslední dobou nefunguje...

Mám to občas vydržet?

A problém je určitě hlavně na mojí straně. Pepa se chová pořád stejně, ničím mě neodrazuje nebo tak, ale já už to mám jinak. Už mě nepřitahuje. Kdyby záleželo jen na mně, asi by mi sex stačil jednou za měsíc, možná ani to ne. Což Pepovi samozřejmě nestačí. Občas mě tedy „ukecá“, nebo to prostě vydržím. Ale nemám z toho to potěšení jako dřív. A musí to být cítit, protože má Pepa pořád víc řečí a připomínek, často mi to vyčítá. Dokonce už mě i několikrát obvinil, že mám milence, protože prý není možné, že by mě to najednou přestalo bavit.

Pochopitelně to ale není najednou... Trvá to už nějakou dobu, kdy mi sex tolik neříká, ale poslední dobou mě nebaví se přetvařovat a dělat, že je všechno v pořádku. A tak to může vypadat, že jsem ztratila zájem až teď najednou. A Pepa si samozřejmě neodpustí jedovaté poznámky a výčitky.

Co mám ale dělat, když už na sex nemám vůbec chuť? Když vedle mě Pepa leží, nic necítím, nemám touhu se ho dotýkat. Je mi s ním hezky, ale stačí mi jeho přítomnost bez tělesného kontaktu. Že bych od 45 let nepotřebovala sex? Patří tohle k přechodu? A takhle brzy?

Možná bych se divila, kdybych si toho milence opravdu našla, jak by mě sex zase bavil! Ne že bych to chtěla zkoušet. Ale s Pepou už to asi nepřijde. Nevím... Mrzí mě to, ale co s tím? Mám to radši občas vydržet, abych měla klid? Nebo mám zajít do nějaké poradny?“

Co si myslíte vy, milé čtenářky? Co byste Vlaďce poradily?

Další články o vztazích: