Poznali se před sedmi roky a jejich vztah se vyvíjel slibně. Jenže společné bydlení po dvou letech chození zůstalo posledním zásadním krokem, který její přítel učinil. Žádost o ruku očekávala marně. Vždy jí na to řekl, že je pro něho nějaký papír zbytečný. A tak se s tím, ač nerada, smířila. Teď je všechno jinak.
no.jpg
Foto: Shutterstock

„Neplánovaně jsem otěhotněla. Ne že bychom dítě nechtěli, ale počítali jsme s ním až tak za rok, za dva. Měli mě v práci povýšit, takže bych pak brala mnohem slušnější mateřskou. No co už, na miminko se těšíme i tak,“ vypráví Andrea, kterou ve třetím měsíci těhotenství partner zaskočil. Udělal to, po čem roky marně toužila. Poklekl před ní se zásnubním prstýnkem. Jenže ho čekalo zklamání.

„Řekla jsem mu ne. Přestože bych si ho vzít chtěla, za téhle situace mi to přišlo příšerně ponižující! On se chce ženit jen kvůli našemu dítěti, ne z lásky! Já mu ale o nějaké milodary nestojím. Když se nedokázal vyslovit doteď, ať si trhne nohou. A to si pište, že našemu miminku dám své příjmení. Ať se třeba staví na hlavu,“ je rozhodnutá Andrea.

Čtěte také:

Reklama