Nazdar lidi,
Tak my máme naprosto báječného rodinného přítele, ale je trochu posedlý shromažďováním. Před dvěma lety jsme byli ve 4 na Tenerife. Dovolená báječná, ostrov doporučuji. Ušetříte, už nemusíte do Peru, mají tam totiž i stupňovité pyramidy.

Pro Vaši orientaci, když byl náš známý malý, tak byla 2. světová, takže mezi náma je 40 let věkového rozdílu, ale hlava mu tak pálí, že i manžel konstatuje, že je mladší než mnozí třicátníci. Akorát má jednu „úchylku“ – shromažďuje vše (od pet lahví po prázdné krabice od všeho možného).

Vždycky na snídani bral dva jogurty a nějaké krosanty, kdyby v poledne měl hlad. Což o to, my taky, ale my je stíhali sníst… Lednice se hromadila jak jeho jogurty, tak džemy v malých krabičkách a krosanty (asi tak 10). Pro změnu jejich skříň se měnila ve sklad toaletních papírů (jeho slovy „Takový fajný a kvalitní papír je škoda si nevzít domů.“).

Během dovolené se s mým mužem shodli, že ty ručníky jsou v ceně a tak máme doma po 1 ks superkvalitního froťáku. Když se blížil odjezd, ráno jsme v lednici napočítali asi 15 jeho jogurtů, džemy se počítat nedaly, těch byla plná igelitka, toaleťáků asi tak 8 ks, k tomu nakoupených 8 flašek alkoholu, převážně vína. To vše jeho (jeho partnerku do toho nemůžu zařadit, ta se na jeho akci nepodílela).

Začalo balení, my byli nabalení za necelou půlhodinu. Ležíme, sledujeme šrumec kolem nás (měli jsme dvojpokoj). Známá má nabaleno, ale on… Začíná jíst jogurty, u třetího chytáme záchvaty smíchu (ty nás neopouští do konce balení), nabízí, ať si dáme taky, rádi mu je přenecháváme. U pátého má dost. Když rýpeme, co ten zbytek, koukne na nás a povídá pomalu naštvaně – „To se mám posrat?“

Jde zase balit. Když zjistí, že se mu vše nevleze, začíná běhat jako uragán a vyčítá partnerce, že mu nic nechce vzít do svého zavazadla. Ta říká, že už tam má navíc ten ručník a 2 vína. Je chudák v podezření, že si něco koupila a on o tom neví (rozumějte – tím tajným naplnila kufr, který byl plný, už když přijela). Nakonec půjčujeme batoh, který jsme měli prázdný. Bez něj by asi balili dodnes. Do toho se vleze vše, i zbytek jogurtů, džemy, krosanty a já už nevím co všechno. 

Když už skoro hlásí, že hotovo, zahlásíme: „A co ten toaleťák?“ Je mu to moc líto, ale ten se mu všechen nashromážděný fakt nevleze…. Celé balení byla dobrá groteska, nakonec jsme šťastně dobalili, pomohli jim se zavazadly. Ještě dnes, když si to představujeme, tak se smějeme.  Doma podělil krosantama psy, jogurty snědly jejich děcka a džemy jsou na polici ve skladu dodnes.

Letos s nimi jedeme na Kypr. Pro jistotu vezmeme opět nějaké zavazadlo navíc, jeden nikdy neví, kdy a komu se bude hodit….


A ještě jedna historka, tentokrát o mém milém a hodném tchánovi. Je to dobrák, naposledy půjčil i cikánovi 1 000 Kč, ten mu slíbil totiž, že mu peníze přijdou na účet za týden a on je nutně potřebuje. Pak to začalo, cikán k nám chodil každý den, že peníz ještě nedošel, ale že by potřeboval nabít baterku od auta. Nevím, co s ní doma dělali, ale fakt každý den totálně vybitá. Po třech týdnech tchánovi došla trpělivost a řekl mu, ať si ty peníze nechá a hlavně, ať tam nechodí s tou baterií.
Zdravím Vás
                      Harantka

Milá Harantko, za příhodu o shromažďovači ti posílám malý dáreček, malé lehce ujeté zavazadýlko pro ženské - kabelčičku se zajímavými motivy....

A jestli chcete něco malého získat i vy, pište nám své i cizí historky, svěřte se nám se svými i cizími zvláštnostmi chování, či potřebami. Prostě pobavte své kamarádky tady na webu..

redakce@zena-in.cz

 

Reklama