Jana žije s Pavlem tři roky. Zatím bydlí v pronajatém bytě, ale staví si společný dům, který je hlavním předmětem všech sporů. Jana i Pavel mají rozdílné názory na mnoho věcí, které se týkají stavby a vybavení. Hádky jsou tak u nich doma skoro na denním pořádku – většinou ovšem mají stejný konec – Jana rezignuje a Pavel si prosadí svou.

talk.jpg
Foto: Shutterstock

„Ze začátku mi Pavlova rozhodnost a to, že má na většinu věcí jasný názor, vyhovovala. Od přírody jsem nerozhodný člověk, takže jsem potřebovala někoho, kdo mi dá směr – vymyslí společnou dovolenou, vybere restauraci apod. Já si totiž i to jídlo z lístku vybírám nekonečně dlouho,“ popisuje Jana.

Postupem času se ovšem ve společném životě začaly objevovat i věci, na jejichž rozhodování se Jana podílet chtěla. Většina z nich se momentálně týká budování společného bydlení. Pavel si zvyknul, že má ve všem hlavní slovo, a tak mezi partnery vznikají nepříjemné třenice.

„Pavel má jasnou vizi snad o všem, domnívá se, že má ve všem pravdu a navrhuje ta nejlepší a nejhezčí řešení. Myslí si o mně, že na rozdíl od něj nemám vkus. Navíc není moc zvyklý, že mu oponuju, takže z toho vznikají nepříjemné hádky. Třeba o terase. Já bych chtěla dlaždice, on dřevo. Předmětem sporu jsou i záclony – já je kvůli zvědavým sousedům chci, on je kvůli estetickému hledisku zásadně odmítá. A jaké jsou závěry těchto hádek? V drtivé většině případů ustoupím a Pavel si prosadí svou,“ říká Jana.

Pavel totiž Janě často v zápalu hádky vpálí, že pokud chce o něčem rozhodovat, tak se teď bude o všechno starat sama a všechno zařídí. Když to ale Jana odkýve, druhý den se situace změní a Pavel má obavy z toho, co by koupila nebo domluvila. Následuje druhé kolo hádek, v rámci kterého Jana většinou rezignuje.

Čtěte také:

Reklama