Foto: Shutterstock
Chodí spolu přes rok a sedm měsíců pospolu bydlí. Klapalo jim to ve všech směrech do té doby, než přišla řeč na jejich první společné Vánoce. Zatímco on počítal, že je samozřejmě oslaví společně, když spolu žijí, ji tahle varianta ani nenapadla. Je pro ni totiž samozřejmostí, že bude slavit Štědrý den po boku své rodiny.
„Nemůžu uvěřit, že Marek čekal něco jiného. Vždyť v tento den by měl být každý se svou rodinou. My dva rodinu ještě netvoříme, jen spolu žijeme! Jeho znám zhruba rok, zatímco se svými rodiči a bratrem jsem od svého narození. Ano, jsou to pro mě ti nejbližší lidi na světě, a tak to i zůstane,“ přiznává Adéla věc, o která doteď soudila, že je pro každého samozřejmá. Přítel ji ovšem vyvedl z omylu. Žil v domnění, že tím nejbližším člověkem je pro ni právě on.
„Samozřejmě je pro mě tím nebližším, ale v trochu jiném směru. Nikdy nemůže přetrumfnout rodinu. Ta se s vámi přece nerozejde, nikdy vás neopustí, nepodrazí. Samozřejmě pokud vztahy v ní fungují dobře, což u nás stoprocentně. Vím, že se na ně můžu vždycky spolehnout, vždy tu pro mě budou. Stejně jako já pro ně. Mám ale takovou jistotu u partnera? Vždyť kolik lidí se rozvádí, a pak si nemůžou přijít na jméno?“ vyjmenovává důvody, proč tento názor zastává. Jenže její s ní nesouhlasí. Tvrdí, že pokud by ho skutečně milovala, potřebovala by být s ním. A vyčítá jí, že je pořád ještě nedospělá maminčina holčička. „Dost mě tím naštval a zklamal. I proto, že on evidentně potřebu být se svou rodinou nemá. To zase přijde divné mně,“ přiznává Adéla s tím, že se rozhodně zviklat nenechá.
„Nejde jen o tu samotou blízkost v tento důležitý den. Kromě toho mamce pomůžu v kuchyni, aby na to nebyla sama. Brácha zase pomáhá tátovi, máme to odjakživa hezky rozdělené,“ směje se Adéla, která by ráda trávila vánoční čas s rodiči i poté, co se vdá a přivede na svět vlastní děti. To už ale hezky všichni pospolu.
K příběhu se vyjádřil psycholog a psychoterapeut Mgr. Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz.
V případu Adély se setkáváme s klasickým konfliktem mezi rodinnými tradicemi a vývojem partnerského vztahu. Jde o přirozený moment transformace, kdy se dva lidé s různými očekáváními a rodinnými zvyklostmi musí naučit vytvářet nové společné tradice, aniž by zcela opustili ty původní. Je to citlivá situace, kde se střetává loajalita k původní rodině s budováním vlastní. Na situaci je třeba se ale dívat pohledem, že nejde o souboj "kdo je důležitější", ale o hledání rovnováhy mezi dvěma legitimními potřebami. V mnoha rodinách jsou vánoční tradice hluboce zakořeněné a představují důležitou emocionální kotvu.
Řešením může být vytvoření nové tradice, která respektuje potřeby obou partnerů. Například je možné rozdělit sváteční čas tak, aby část připadla původní rodině a část novému partnerskému vztahu. Mnoho párů například slaví Štědrý večer střídavě - jeden rok u rodiny partnerky, druhý u rodiny partnera. Jiní si vytvářejí vlastní předvánoční nebo povánoční oslavy.
Partner by měl také pochopit, že Adélina potřeba být s rodinou nevypovídá nic o její náklonnosti k němu, stejně jako by Adéla měla uznat, že partnerova touha trávit svátky společně je projevem jeho citů a přání budovat společnou budoucnost.
 O portálu Terapie.cz Pokud vás něco trápí, nevíte si rady nebo si jen chcete utřídit myšlenky, řekněte si o pomoc. Na Terapie.cz najdete ověřené odborníky, kteří vám porozumí. Zvolte si osobní či online sezení klidně hned zítra a začněte pečovat o své duševní zdraví. Toho správného terapeuta si vyberte na www.terapie.cz. |
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Red flag jak z učebnice. Ale v pohodě, jelikož Adélce je 16. Nebo ne? :D
Nedivila bych se, kdyby to byly poslední Vánoce, který by slečna s přítelem řešila. Zřejmě má pupečník omotanej kolem celýho těla a pořádně zauzlovanej.
:D Vánoce jsou píčovina, kterou vymyslela církev, aby ukradla lidem oslavy zimního slunovratu, fakt bych nechtěla být s někým, kdo se nechal černoprdelníkama tak zmasírovat, že to považuje za něco důležitýho.
Tady ani tak nejde o to, kde a s kým být na vánoce. To se dá vymyslet, je mnoho možností, kdy kdo ke komu přijde, můžou se navštívit i pozvat vzájemně, dá se s tím pracovat a jak praví terapeut, postupně si vytvořit nové tradice a svůj model trávení vánoc. To by ale musela Adéla chtít. Místo toho ona dala pánovi pomyslnou facku tím sdělením, že on je vlastně jen takový lepší spolubydlící - "jen spolu žijeme". A ještě to vylepšila tím, že mu nevěří jako partnerovi, protože "kolik lidí se rozvádí, a pak si nemůžou přijít na jméno" a svou původní rodinu považuje za jistotu, zatímco jeho považuje za co? Těžko říct. Ale zjevně za nikoho důležitého. A ještě se sama urazí, že se ho to dotklo. To si teda dovolil dost.
Proč, když už má roční vztah, svého přítele do rodiny nepřivede? Vždyť je to krásná příležitost představit ho a tím mu dokázat svoje vážné úmysly. Na jeho místě bych byla v hodně velkých rozpacích a popravdě bych se mu nedivila, kdyby jí dal kopačky. Takové zklamání se těžko zapomíná a odpouští.
No, být ten chlap, tak je to jasná červená. Už by se Adéla po vánocích nemusela vracet. Kdyby mi někdo řekl, že nikdy nemůžu "trumfnout" rodinu, tedy jeho rodiče a sourozence, tak to mi vysvětlete jediný důvod, proč s někým takovým vůbec zkoušet zakládat novou rodinu. Obzvláště s tou vizí, že - cituji - "Adéla, která by ráda trávila vánoční čas s rodiči i poté, co se vdá a přivede na svět vlastní děti." To se snad ani vdávat nemusí, rovnou může zůstat u maminky v dětském pokoji.
Ten mládenec má pravdu, je to nedospělá maminčina holčička a on by byl vždycky doma páté kolo u vozu. Kdyby si Adélu vzal a měli děti, tak pořadí bude děti, Adélina matka, zbytek její rodiny, pak pes a možná někdy přijde řada i na něj, když bude hodný a nebude odmlouvat. 
Dobře, že to zjistil včas.
Nikde jsem nevyčetla kolik je jim let. Zřejmě ještě nemá Adéla potřebu hnízdění, zatím bydlí s borcem, fajn, ale doma je pocitově u rodičů. Ani ji nenapadlo, že by ho pozvala na Štědrý den k nim domů, narušil by jí ten zaběhnutý režim, který má ráda. Je pořád trochu děcko, ani ji nezajímalo, že třeba přítel nemá s rodiči vztahy jak ona a je u něj na prvním místě Adéla, tak ho ani nenapadlo, že by nebyli na Štědrý večer spolu. Pokud jí není 35 a bydlí s někým poprvé, tak to asi není nic tak výjimečného.
A jak to má se svou rodinou ten přítel? On bude o Štědrém večeru sám? Proč ho vaše rodina nepozve, aby přišel s vámi?