Monika (28) si po velkém zklamání našla nového přítele. To už je ale rok stará historie. Všechno vypadalo prima, Láďa ji dokázal vytáhnout z toho trápení. Jenže teď se začal ukazovat jeden Láďův problém: „Prostě mi smrdí,“ říká Monika.

smell

Monika si prošla vážným vztahem, ze kterého se před časem docela dlouho dostávala. Pomohl jí i její nový přítel Láďa, který se před tím rokem hrozně moc snažil. „Byla jsem zklamaná, zoufalá, zbortil se mi vztah, do kterého jsem vkládala všechno. Najednou byly pryč všechny plány do budoucna a zbyla jen velká díra. Byl to pro mě šok! Chodila jsem jako mátoha, nevnímala okolí, byla jsem troska. Vlastně vůbec nechápu, jak si mě tenkrát Láďa mohl všimnout, rozhodně jsem nedělala nic pro to, abych získala nějakého dalšího chlapa. Ani jsem žádného nechtěla.“

Pak se ale odnikud zjevil Láďa a byl prostě dokonalý. „Bral mě do divadla nebo třeba jen na zmrzku, snažil se mě každý den někam vytáhnout, kupoval mi malé dárky, telefonoval mi, staral se. Trávili jsme spolu stále víc a víc času, povídali si, rozebírali můj nevydaření vztah a on o mě pečoval, jako bych byla nemocná. Věděl, že mám nemocnou duši.“

Po roce ale nastal určitý zlom, tedy druhý zlom. „Bylo mi jasné, kam to spěje, a snažila jsem se to jeden čas zastavit, ale Láďa byl neoblomný. Dobře věděl, že mám city ještě u Martina, ale tvrdil, že mu to nevadí, že jsem pro něj dokonalá a že bude tedy doufat. Snažila jsem se ho odehnat, ale vždycky se vrátil, až jsem jednou podlehla. Pak všechno nabralo hodně rychlý spád. Všechno bylo nové a moje prázdnota se začala zaplňovat. Hodně rychle jsme spolu začali i bydlet, protože Láďa přišel o podnájem a já měla teď prázdný byt, bylo to logické řešení a navíc jsme ho oba chtěli.“

Společné bydlení ale odhalilo úskalí. „Dokud jsem se s Láďou vídala, ale nebydleli jsme spolu, bylo všechno perfektní. I teď je Láďa ve všech ohledech skvělý, jen má jednu malou chybu, kterou jsem dřív nevnímala, nebo se možná snažil víc, nevím... Prostě mi smrdí. Takhle to zní hodně divně, ale Láďa moc nedbá o hygienu – ostatně jako většina chlapů – a když jsme spolu jen chodili, tak se asi víc snažil, jak jsme se setěhovali, uplynul měsíc a já ho všude cítím, což je strašně nepříjemné.“

„Je to asi peklo pro oba, protože stačí, aby mi přinesl třeba ráno kafe, naklonil se ke mně, a já už ho ženu do koupelny. Romantika, neromantika. Pak si to vyčítám, vždycky se zatváří tak provinile a úplně vidím, jak je mu to líto a jak mu vůbec nedochází, že je něco špatně. Láďa má hodně agresivní pot a musí to pro něj být těžké, takhle měnit návyky. Ale já z té jeho nevůně úplně šílím!“

Monika neví, co si počít. „Na jednu stranu je Láďa hrozně fajn. Dokonalý chlap, který mi třeba před spaním čte knížky, je to takový romantik. Všechno zastane a se vším se mi snaží pomoct, jako by snad neměl jiný smysl života. Na druhou stranu jsem na vážkách, jestli chci žít s chlapem, který mi smrdí. Říká se, že chemie je důležitá, a já se k Láďovi přitisknu a už se mi navaluje. A tak si říkám, jestli jsem náhodou nejednala zbrkle...“

Přečtěte si také...

Reklama