Poznali se u soudu. Ona nesla podklady své nadřízené, právničce poškozeného, on zastupoval protistranu. Na chodbě do sebe omylem vrazili a přeskočila jiskra. „Petr (36) byl přesně můj typ. Vysoký, široká ramena a nádherný úsměv. Proběhlo nějaké flirtování a já se až pak dověděla, že je v daném případu naší protistranou. Tehdy vyhrál, ale mně poslal kytku, prý jako bolestné. A v ní byla i pozvánka na kávu,“ usmívá se Kateřina s tím, že do kavárna šla. Nelitovala. Už u espressa byla zamilovaná až po uši, což jí vydrželo dodnes. Chodí spolu a přemýšlí i o společné budoucnosti. Ovšem za jedné ne úplně jednoduché podmínky.
Foto: Shutterstock
Buď děti, nebo kariéra
„Petr mi nedávno při nedělním brunchi naznačil, že by náš vztah rád posunul do roviny manželské. Pomýšlí totiž už i na děti. Nicméně ho trápí jedna složitá záležitost. A sice moje slibně rozjetá kariéra. Chodit s úspěšnou právničkou je jedna věc, ale vzít si ji za ženu, druhá. Potřebuje mít doma manželku, která se od A do Z postará o děti. Ne o domácnost, na to prý bez mrknutí oka najme hospodyni. Ale chce, aby se matka dětem věnovala na 100 procent,“ popisuje partnerovy myšlenkové pochody Kateřina, která pochopila, že tím dostala jasně na výběr, aniž by to bylo vyřčeno nahlas. Aby mohla zůstat po Petrově boku jako manželka, musela by se vzdát své kariéry a podporovat jen tu jeho.
Rozhodnout se je složité
„Upřímně, docela mě to srazilo k zemi. Nenapadlo mě, že by si Petr někdy mohl přát, abych v advokátní kanceláři skončila. Mám tam slušně našlápnuto, navíc jsem mu tím i imponovala. Říkal, že ho velmi přitahují vzdělané a úspěšné ženy. A teď tohle,“ váhá Kateřina a zatím není schopna rozhodnout se.
„Nerada bych o svou práci přišla, právničina byla už od školy můj středobod vesmíru. Na druhou stranu, jestli chci někdy mít děti, jako že chci, stejně by to moji kariéru narušilo. Ale to bych si mohla vzít chůvu a pracovat i tak. Jenže Petra miluju, je přesně ten chlap, o jakém jsem snila. Kde mám záruku, že najdu druhého takového? Znám holky, které pohrdly fajn chlapem, a teď jsou samy. Například moje šéfová. A dost toho lituje, co říkala,“ přemýšlí Kateřina. Rozhodnout se naštěstí nemusí hned, oficiálně žádné ultimátum nedostala, k tomu by se prý její partner nesnížil. „Jen mi nastínil směr, kterým by se chtěl ubírat. Ber, nebo nech být. Co zvolím, to ještě vážně netuším,“ dodává.
Zdroj informací: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Sobec. Takže on si bude budovat kariéru a ženská doma zůstane u plotny, byť je vzdělaná a úspěšná. Poslala bych ho do ... někam daleko. Pracovat na své kariéře mohou klidně oba, stačí mít a použít mozek.
asi sa bojí, ze sa stretne s manzelkou u súdu-ako obhajci.
Od to ho chlapa pryč jinač ste studovala zbytečně.
S diky bych mu prstynek vratila.
Zahrabat se doma, aby pan tvorstva mel vsechno a po X letech me vymenil za lepsi model, tentokrat s naslapnutou karierou, a ja skoncila i s detmi pod mostem, ne? Tuuudle, tady ty misogyny nesnasim.
Spousta zen zvlada karieru i deti, takoveto ultimatum je nepripustne.
No, tak přesně tohle udělala moje sestra, žila si pár let v krásný zlatý kleci, teď se rozvádí a je úplně v háji, protože advokátní zkoušky si udělat nestihla a o skoro čtyřicetiletou koncipientku, co byla deset let mimo obor a navíc má malé děti, nikdo nestojí. Někam na úřad se jí nechce, to je zvyklá na lepší peníze, ale co teda bude dělat, to ještě nevymyslela.
Ne že by moje dvoukariérní manželství byla nějaká sranda, ale aspoň vím, že kdyby někdy mužovi ruplo v bedně (a nebo se mu něco stalo, už taky mám ovdovělé kamarádky), tak se o děti i sebe postarám.
Jinak teda co můžu soudit, tak u těch advokátů to tak nějak patří k dobrému tónu, mít doma manželku, co se stará o všechno (a dobře vypadá, to je nutnost, ty kadeřnice a fitka nejsou kvůli ní, to je, aby reprezentovala). Protože na prvním místě je klient, takže když je potřeba být v práci dlouho, tak holt nejde vyzvedávat děti ze školky s otvíračkou do pěti. A nebo je vozit po všech těch soukromých škol(k)ách a rozvíjecích kroužcích, které nutně musí navštěvovat, aby nebyli out. Jestli ty děcka ale takhle budou spokojenější... úspěšnější možná, ale za jakou cenu?
Je to dilema..samozřejmě může někoho potkat. Pánovi sice imponovala, ale doma nechce nezávislou ženu s vlastní kariérou. A to nechce žádný muž. Děti chce, ale vlastně by asi byla schopná je uživit sama. Pokud se vzdá kariéry, bude za pár let mimo obor a plně závislá na manželovi. Nevím, asi bych se nehrnula, ale pokud byly takto nastaveny podmínky, které slečna nechce, nemá cenu spolu zůstávat.
Možná se chlapík bojí konkurence.
Naštěstí to pán řekl včas, po pouhých sedmi měsících vztahu. Kateřině je 28, ještě má čas, nemusí vzít všechno, co se nabízí. Mně osobně by bylo líto těch let studia a práce, všechno zahodit kvůli péči o děti na 100%, protože ty děti potřebují péči na 100% tak asi pět let. Pak jdou do školky, školy, vyrostou, odejdou a Kateřina co? Po letech péče o děti bude bez vlastního příjmu, bez pracovní praxe, ztráta kontaktu s oborem, závislá na úspěšném manželovi... a před sebou ještě spoustu let, které je dlužno něčím naplnit. Že by imponovala manželovi péčí o děti, to zřejmě nehrozí. Ovšem jsou i takové ženy, které to vidí jinak a touží být v domácnosti, nevadí jim být závislé, pokud se mají dobře (na to ovšem nemusely léta studovat). Kateřina by se každopádně měla zeptat, co za to, a jaké přesně jsou ty požadavky. Co ona dostane oplátkou za to, že se vzdá své práce a bude doma s dětmi, a čeho dalšího se ještě bude muset vzdát a co je ta protihodnota, kterou jí muž hodlá poskytnout. A protože je právnička, jistě by nebyl problém sepsat předmanželskou smlouvu. To sice nezaručuje, že bude ta smlouva dodržena, ale pořád lepší než nic.
Pokud si klade podmínky ještě před svatbou po ní budou následovat další.
Ježíšikriste, Kateřino, zdrhej. Tak rychle, jak to jen půjde. A to "kde najdu druhého takového?" No, doufám, že nikde! Takového šmejda, doufám, už nepotkáš. Ve 28 máš tisíce příležitostí, abys pozmtkala normálního chlapa, ne manipulátora. Já absolutně nechápu, nad čím přemýšlíš. Rozchod a nelitovat. Myslím, že VŠ jsi nestudovala proto, abys dostávala ultimáta a musela dělat rozhodnutí, která TY vlastně vůbec dělat nechceš. Být s dětmi musí být tvoje rozhodnutí, ne jeho. Tvůj život, ne jeho. Utíkej z této toxicity.
Napřed to bude kariéra, a co potom? Koníčky, kamarádky, rodina, barva vlasů? Nebudete šťastná, pošlete ho do háje.