„Můj problém bude někomu připadat malicherný a věřte, že ani já na sebe nejsem pyšná. Vždy jsem si myslela, že jsem člověk, který dokáže odpouštět, ale nakonec nedokážu překonat věc, kterou překonali například i moje rodiče.

Vilém byl dokonalý partner. Měli jsme se spolu úplně báječně, navíc jsme se poznali ve věku, kdy jsme byli oba po škole, oba jsme už měli nejednou zlomené srdce a věděli jsme, že nikoho jiného už nechceme. Bylo nám 28 let, a tak už jsme si velmi jasně představovali svou budoucnost. Sex byl skvělý a naši společní přátelé říkali, že si nás bez sebe už nemohou představit.

Mezi partou přátel, se kterou jsme se vídali, jezdili na dovolenou několikrát do roka, byla i moje kamarádka Petra, která mě vždy trochu štvala, protože se chovala ke všem chlapům zbytečně chlípně. Jednou jsme všichni jeli na kola na Šumavu, a když jsme byli na výletě, nejlepšímu kamarádovi se udělalo špatně z vedra a vyčerpání. Půlka lidí pokračovala dál a já jsem zůstala s ním. Večer jsme se sešli na chalupě a já jsem viděla na Vilémovi, že se jeho chování změnilo. Na dovolené jsem z něj ještě nic nevytáhla, ale později mi sám přiznal, že se s Petrou vyspal ten den někde v lese.

Bylo mi tak špatně, že jsem se z toho pozvracela. Petře jsem napsala, že už ji nechci nikdy vidět, což samozřejmě rozbilo celou partu. Ona mi ještě několikrát psala SMSky, že po ní Vilém vyjížděl už několikrát a já jsem už nedokázala rozlišovat, co je a co není pravda. Rozešla jsem se s ním téměř okamžitě.

Už je to rok a Vilém se stále snaží, omlouvá se, posílá mi květiny, ale já se přes to nedokážu dostat. Přestala jsem ho milovat a je mi ho strašně líto. Maminka mi radila, abych mu odpustila, protože ona stejně tak odpustila tátovi a jejich vztahu to prý pomohlo. Přesvědčovali mě i přátelé a známí, já to prostě však nedokážu.“

Příběh Sandry je ukázkou toho, že i jedno pochybení může zničit celý vztah. Nejde o to, že by si Vilém druhou šanci nezasloužil. Zklamání pro Sandru bylo tak velké, že její láska jednoduše vyprchala.

Čtěte také:

Reklama