Foto: Shutterstock
Martina je šťastně vdaná a nezdráhá se říci, že v jejím manželství všechno klape. S manželem si rozumí, vycházejí si navzájem vstříc a na všem se spolu dokáží domluvit. Tedy skoro na všem. Je tu jedna věc, která ji už delší dobu trápí. Ačkoli spolu pravidelně spí, ona z toho má jen pramálo potěšení. Problémem není partnerova neschopnost uspokojit ženu, ale správné načasování.
„Vše pramení z toho, že můj muž je sova, zatímco já skřivan. Vstávám ráno kolem páté hodiny, zkulturním se, nachystám dětem snídani a pak je cestou do práce odvezu do školky. Jenže to má Ivan ještě hlubokou půlnoc. Vstává v půl deváté a i to je něj moc brzo. Do práce chodí na desátou a úměrně tomu se i vrací domů. Kolem sedmé večer. Takže kolem deváté, desáté je ještě plný života, zatímco mně se už těžce klíží oční víčka a zívám ostošest. Láká mě do postele, jenže pro mě je v tu dobu už nejvíc vzrušující představa, jak se do ní uvelebím, zavřu oči a konečně usnu,“ svěřuje se Martina, která ale nechce manželovi intimnosti odpírat. A tak se většinou přemůže.
„Já vím, že to zní blbě, ale vážně se k milování musím večer přemlouvat. A podle toho to taky vypadá. Nedokážu se na tuhle strunu absolutně naladit. Je to sice příjemné, nijak u toho netrpím, ale že bych došla nějakého uspokojení, to ani náhodou. Jen se modlím, aby to netrvalo moc dlouho, a já se mohla konečně odebrat do říše snů. Přitom nejsem žádná frigidní ženská. I já to mám moc ráda! Můj muž mě přitahuje, líbí se mi to s ním. Jenže takhle večer už nemám vůbec na nic myšlenky. Jó, takhle ráno, to bych si dala říct s chutí. Jenže Ivan je tou dobou doslova v kómatu. I kdyby chtěl, není schopen absolutně fungovat. Takže mi v tomto směru nedokáže vyjít vstříc,“ lituje Martina, kterou jejich nesoulad velmi mrzí. Neví si ale rady, jak by mohla danou situaci změnit.
„Dokud jsme neměli děti, šlo to alespoň o víkendu v klidu během dne. Jenže teď tahle varianta nehrozí, jsou nám stále v patách. A tak nám zbývají jen večerní akce,“ smutní.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Z vyprávění Martiny není zcela jasné, zda toto téma rozdílnosti cirkadiánního rytmu obou partnerů, který způsobuje nemožnost dosáhnout jejího orgasmu, byl komunikován s Ivanem? Zdá Ivan vůbec tuší, ze Martina v sexuální oblasti jejich vztahu strádá a sex se pro ni (a pro vztah) nebezpečně stává formou vyhovět partnerovi bez očekávání vlastního pozitivního prožitku.
Samozřejmě že naše "ORGÁNOVÉ HODINY" mají přímou souvislost s produkcí hormonů a funkcí hypotalamu, ale rozhodně tento vliv ve skutečnosti nijak nezamezuje možnost vzájemného sladění s možností uspokojivého sexu. Spíše mi připadá, jako by ani jeden z partnerů nebyl ochoten posunout hranice své komfortní zóny ve prospěch druhého.
Pokud jsou oba partneři zdraví, netrpí vážnou indispozici nedostatku energie způsobenou nějakou vážnou diagnózou, nechápu, proč je pro oba nemožné třeba i na střídačku uzpůsobit své zajeté zvyky ve prospěch druhého. Odlišnost, kterou Martina popisuje, je z mého pohledu zbytečně patologizovaná. Neboli jinými slovy, kdo opravdu chce, cestu si najde.
|
|
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Prosím vás, kde se stála fronta na život, ve kterým řeším takovýhle číčoviny?
Inteligence by mi asi klesla na úroveň lidoopa, ale měla bych svatej pokoj...
To jsou dva dospělí jedinci? Vážně? Pokud si neumí vyřešit takovou blbost, zajímalo by mě, jak řeší skutečný problém (asi ještě žádný závažný problém řešit nemuseli). Nepřestává mě fakt udivovat, jaké kraviny dva "rádoby" dospělí jedinci musí řešit..... Chudinky.....
Jako výmluva dobrý,,,ale vetší blbost už tam opravdu nemáte???
Proč v jeho? Ona má přeci taky jinej (chronotyp) - svůj. Manžel by mohl napsat totéž. Proč je ten její správnej???
Tohle je opravdu úmyslné hledání problému. Pokud ona vstává ráno brzy a zaopatří děti, proč by si nemohla jít na hodinu, dvě lehnout mezi sedmou a devátou večer, když manžel v plné síle přijde domů z práce. A v děvět bude plná energie taky.
Pak jsou tu víkendy, to se přece mohou nějak sladit, alespoň občas.
Po stopadesáté šesté - lidi spolu musí mluvit. Nikdo neumí číst myšlenky. Když mám nějaký problém, něco se mi nelíbí, chci, aby se to změnilo, tak nebudu tiše trpět, ale otevřu pusu a sdělím to tomu druhému. A pak to můžeme spolu nějak vyřešit. To je první předpoklad. Druhá věc je, že Martina si asi někde na ženském webu přečetla článek o chronotypech a "má jasno".
Třetí věc je můj osobní tip, že Martina patří mezi ty ženy, které už z podstaty věci potřebují "trpět". A když nemají proč, tak si něco najdou. Ideálně tak, aby za to mohl chlap, samozřejmě. Čili se nabízí otázka, zda to Martina chce řešit, nebo chce být jenom litována, jak to má těžký.
Co je tohle za pseudo problém? Tohle jsou dospělí lidé? :D Na mě to spíše působí jako malé děti, které nutně musí mít pevný usínací čas, přesně po večerníčku do postele, protože musí mít svých 11 hodin spánku. Ženská není schopná udržet otevřené oči večer a chlap spí jako kojenec ráno. Kde je vůle, tam je cesta, a vy dva prostě vůli k tomu, abyste si našli společný čas, nemáte. Především tedy ten chlap. S manželem také nejsme stejně skřivan nebo sova, já si ráda pospím, ale můžu jen v sobotu, on vstává v pět, ale v životě jsme neměli kvůli tomu problém se sexem. :) No, možná by měl chlapík začít vstávat dřív, jít do práce na 8. Vychází mi z toho, že on ráno chrápe, ona kmitá a dělá mama taxi a vše kolem, odpoledne má také děti, asi malé, když jsou jim "pořád v patách", on přijde v sedm, a rád by sex. A pak spinká do půl deváté. Tohle by mělo u nás doma rychlý konec. :D
Tento problém není až tak složitý jak na první pohled vypadá. Je mnoho možností, jednou je například formou hry vyzkoušet různé aktivity v různé časové ose a i se změnou místa. Samozřejmě, někdo je skřivan, někdo sova a má dán určitý vnitřní biorytmus, ale aby se oba partneři "sešli" se zde dá vybalancovat. Zpravidla to trvá jeden až tři měsíce než se to začne upravovat. Důležité je, aby oba chtěli. Jinak je jakákoliv pomoc a snaha s minimálním efektem.
Odpovědět
To se nemohou normálně domluvit? Rozhodně bych se nepodvolovala v něčem, co by mě nebavilo. To bych si dělala násilí sama na sobě. A každé násilí, zvlášť to páchané na sobě, je fašismus.
A kdy to teda dělá s tím přítelem?
Manžel taky ne, kdyby neměla děti, kopnout oba. Má zkusit pokoušet ráno, třeba se některý ten chlap probere.
Podle mě je to od něj sobecké, vypadá to, že se stará o většinu věcí ona a ještě si ani neodpočine, nezbývá než aby zkolabovala a děcka chodily do školy na desátou.