Říká se, kdo nežárlí, nemiluje. Ona ale i ta žárlivost by měla mít své meze, jinak kromě lásky vezme postupně i všechny kamarády a známé. Tamaře bere už i její dvě nejlepší kamarádky. A může za to přítel Filip, který ji nechce nikam pouštět.

Příběh Filipa a Tamary

Seznámení

žárlivostTamara byla vždycky společenská holka. Jak se říká, v kolektivu oblíbená. Kamarádů i kamarádek měla spoustu, mezi nimi i dvě opravdové, Dášu a Jolanu, se kterýma se stýkaly coby takový trojlístek pravidelně.
Na jedné takové „dívčí párty“ se seznámila s vedle u stolu sedícím Filipem. Byl tam sám. Vyměnili si telefony, druhý den si zavolali a po čase z toho byla láska jako trám.

Jolana s Dášou svojí kamarádce lásku přály, před rokem se rozešla s přítelem a od té doby nikoho neměla. Obě byly také zadané, ale rozhodně to nic neměnilo na tom, aby i nadále nedodržovaly svoje babské sleziny.

Filip byl zpočátku fajn, Tamaře udělal, co jí na očích viděl, každou volnou chvíli byli spolu, prostě mladí a zamilovaní. Tamara se ale najednou začala scházet se svými kamarádkami čím dál méně, chápali to: první poblouznění, ono to za chvilku přejde, a ještě ráda přijde probrat babské drby. Ale nepřišla, a když už, tak v doprovodu Filipa.

Nemusela jsi zvát tolik lidí

Dnes se mladí lidé hned k sobě stěhují a jdou do podnájmu. Filip s Tamarou nejsou výjimkou. Po necelých třech měsících si také našli společné bydlení. Tamara se cítila v roli „paní bytu“ dobře. Hned na první kolaudaci pozvala nejen svoje dvě nejlepší kamarádky, ale i řadu jiných známých.
Filip si uvědomil, jak je Tamara fajn, jak se ráda baví a je veselá, jak ji mají všichni rádi, a to nejen holky, ale i kluci. To se mu moc nelíbilo.
„Taky jsi nemusela zvát tolik lidí,“ řekl jí, když odešli.
„Ale jdi ty, to se mám přestat se všemi scházet ?“
„Kvůli mně bys s některými i mohla.“
„Nemohla.“ A tím byla debata uzavřena.

On by mě nepustil

Čtrnáct dní nato volala Tamaře Jolana:
„Doufám, že jsi nezapomněla, v sobotu máme babskou slezinu. Přijdou i Hanka s Luckou.“
Tamara se vymluvila, že má ještě hodně práce po nastěhování, a nepřišla.
Příště přišla, ale s Filipem.
„Co ho s sebou taháš?“ zeptala se překvapeně Dáša.
„To vám to doma spolu nestačí?“
Filip seděl a trapně poslouchal, o čem si holky vypráví.

Příště Tamara zase nepřišla, pak odmítla dokonce i pozvání na Dášiny narozeniny. Filip je prý nemocný.
„Tak přijď sama, ne?“
„On by mě nepustil.“
„Jak nepustil?“

Filip s Tamarou spolu žijí tři roky, není to málo, ale není to ani nijak moc na to, aby ji omezoval ve volném čase, co má dělat a s kým se má bavit.
Neustále naráží na její kamarádky, že jen chodí lovit chlapy.
„Ale vždyť to není pravda, mají svoje, akorát to nejsou takoví uzurpátoři.“

To bylo naposledy

Nedávno přišel Filip s tím, že by mohli mít dítě, ale Tamara ještě nechce. Je mladá, myslí si, že má ještě čas.
Dost se kvůli tomu s Filipem pohádali a ona se sebrala a utekla k Jolaně.
Filip si tam pro ni přijel a omluvil se jí. Doma však hádka pokračovala a on ji důrazně varoval, že to bylo naposledy, co někam utekla.
Tamařiny kamarádky už k ní nechodí, neboť Filip jim naznačuje, že mu vadí. Ztratila i spoustu jiných známých, neboť v přítomnosti Filipa už to není ta stará dobrá usměvavá Tamara, ale vystresovaná a upjatá holka.

Filip nikdy moc kamarádů neměl a na Tamaru se dost upnul. Všude ho s sebou tahá jako kouli na noze. Jsou sice dvojice, partneři, ale někdy je přece jen potřeba si posedět jen tak s kamarádkami, bez jeho přítomnosti. To ale nesmí. Filip se hned naštve a přestane s ní mluvit, nebo jí vyhrožuje, že to bylo naposledy.

„Prosim tě, tak se s ním rozejdi, vždyť není normální. Nemůže ti přece zakazovat bavit se s ostatními,“ radí ji kamarádky.
Tamara ale pořád neví. Má Filipa ráda, mají spolu zařízený byt, je na ni jinak hodný a jednou by s ním chtěla mít i děti, třeba by se zlepšil.
„Anebo taky ne. A až by se vám narodilo dítě, ani by nás nepustil se na něj přijít podívat,“ opět si rýply kamarádky.

Co byste Tamaře poradily?
Zůstat s Filipem, nebo se s ním rozejít?

Přečtěte si také:

Reklama