Rozvod není nikdy klidný a bezbolestný, i když už o toho druhého nestojíte. A pokud máte s bývalým partnerem společné děti, je to ještě horší. Situace ovšem nebývá jednoduchá ani pro nové partnery, zvlášť pokud rozvádějící se člověk pořád udržuje blízký vztah s tím bývalým.
Vztahy s bývalým partnerem se samozřejmě musí udržovat v případě, že máte společné děti, protože dětem ubližuje, když spolu rodiče nekomunikují a dělají si naschvály. Je tedy dobré spolu normálně mluvit a na zásadních věcech se domlouvat.
Přečtěte si také: |
|---|
Bez dětí se ale komunikace s bývalým partnerem dá omezit na minimum a nikomu to neubližuje. „Kéž by to tak dělal i můj Mirek! Rozvedl se před rokem a s bývalou manželkou děti nemá, tak jsem si říkala, že to bude jednodušší. Jenže není,“ říká devětadvacetiletá Katka.
Ta si myslela, že Mirek se po rozvodu už nebude stýkat se svou bývalou ženou. „Proč taky? Říkala jsem si, že má teď mě, tak proč by potřeboval ji? S ní se přece rozvedl, nemají spolu děti a už ani žádný majetek, tak jsem myslela, že nebude mít žádný důvod se s ní stýkat a dál s ní udržovat vztahy. Ale spletla jsem se, pořád si docela často telefonují a taky se vídají. Je to k vzteku. Napadá mě, proč se s ní rozváděl?
Ale neříkám ani slovo, protože Mirek je na jakoukoliv kritiku své bývalé ženy alergický. Když se jenom zmíním, proč mu volala nebo co zase chtěla, odpoví mi, že to není moje věc. Jenže já si myslím, že se mě to docela hodně týká, jestli spolu máme dál žít.
To ale Mirka nezajímá, takže se kvůli tomu poslední dobou docela často hádáme, diskuse na tohle téma vždycky skončí hádkou. Mirek mě pak obviňuje, že na jeho bývalou ženu žárlím (to je pravda) a že k tomu nemám žádný důvod (to pravda není). Vůbec nebere v úvahu moje pocity. Ale řekněte mi, které ženě by nevadilo, že její přítel chodí na oběd s bývalou ženou, že ta žena navštěvuje jeho rodiče i sourozence a dál se stýká se všemi jeho kamarády? Jak se pak mám cítit já?
Nevím, jak dlouho to vydržím. Stojí mi to za to? Vlastně ani nevím...“
Nový komentář
Komentáře
Julča — #27 to se jako spolu nemůžou bavit, když si jako kamarádi rozumí? Přece neodstřihnu ve svém okolí lidi, se kterýma si roky rozumím, protože si to moje nová polovička přeje.. ? Cením si víc lidí, kteří jsou schopni komunikovat se svými bývalými partnery.. Jednu dobu jsem chodila a žila s týpkem, který nebyl schopen normálně se bavit s žádnou ze svých bývalek.. až časem jsem zjistila ten důvod a nebyl na straně těch holek...
Můj ex byl ten, komu jsem volala, když mi bylo ouvej, když jsem potřebovala cokoliv opravit, převézt, pomoct...Stýkali jsme se ještě dlouho po rozvodu, ale můj současný manžel to zvládal s lehkostí..až po letech mi přiznal, jak moc žárlil, ale důvod neměl, byli jsme opravdu jen dobří přátelé, ale ze vztahu nezbylo nic...
Julča — #26 a proč by měl muž z článku úplně odstřihnout bývalou partnerku ze svého života jen proto, že nemají děti? sdíleli spolu kus živoat a jak je vidět, měli spolu dobrý vztah, když jeho ženu dodnes mají rádi i jeho rodiče, rodina, společní přátelé... jen proto, že s někým dál nebudu žít, ho mám dál ignorovat, zapomenout na něj? to opravdu nevidím důvod, spíš bych nemohla vystát člověka, který by mi nevěřil a ještě diktoval, že můj čas patří nyní jen jemu a podléhám kontrole každého prdu, s kým si o čem telefonuji
ať se Katka rozejde, tohle nemá cenu - protože když bude dál hystericky stíhat, stejně to skončí.
Tak si říkám, že můj exmanžel může být rád, že měl za manželku mě. Nevolám mu, neobtěžuju ho s kravinama, nechávám ho žít. Nechápu, že má někdo radost z toho, že rozbíjí exparnerovi vztahy. Já bych mu to neudělala. Chlap by měl chodit na večeře a volat si se současnou partnerkou, ne s bývalkou.
margot — #25 Já být Katkou, tak on už je dávno ex
no, tak to nějak nedávám - být tím chlapem, tak už je Katka dávno moje ex...
Suzanne — #23 Jj, taky si to myslím.
Tak jsem se zeptala na názor svého chlapa. Řekl: Je to divný. Tohle je fakt divný, asi ho něco k tý bejvalce pořád táhne.
Takže to naštěstí vidí stejně jako já a vím, že mu nešlapu po štěstí
Tak bych řekla, že se nejspíš s ním rozvedla ona a on ještě pořád doufá, že se to dá změnit a tak udržuje dobré vztahy a vy jste jenom převoznice. Bydlíte drahoušku vy u něj, nebo se navetešil k vám do bytu. Tohle se nezmění jenom tím, že to vy nebudete chtít. Každopádně jste zaručenej servis. Buď se s tím smíříte - budete dál ve třech - nebo to vzdejte a hledejte něco jiného.
gerda — #17 Přesně tak. Mě takhle exmanžel uháněl ještě dost dlouho po rozvodu, nejdřív plná huba řečí o přátelství, že přece nerozbijeme všechno to, co jsme tolik let mezi sebou měli a že se můžeme dál scházet a povídat si tak jako dřív (je pravda, že nás spojovalo hodně stejných zájmů). Sežrala jsem mu tuhle nabídku věčného přátelství a sdílení zájmů i s navijákem, aby se po nějaké době ukázalo, že mu stejně šlo celou dobu především o sex
Prý jsem byla v posteli to nejlepší, co kdy měl, a nerad by o to rozvodem přišel, že prý když jsme si už nerozuměli vztahově, neznamená, že spolu nemůžeme dál provozovat postelové hrátky (prý jeden z těch společných koníčků) 
Docela jsem koukala, protože tou dobou už měl další známost, ta se k němu zrovna stěhovala a mluvili o svatbě 
Že prý to nevadí, nic jí pochopitelně říkat nebude, jen to, že spolu chodíme občas na kafe 
Utnula jsem to ve chvíli, kdy jsem si i já našla dalšího manžela. Do té doby jsem si ty lichotky v posteli ráda občas vyslechla
Já byla rozvedená a bez partnera, nikoho jsem nepodváděla, to byl jeho problém 
Jakmile jsem se zamilovala, exmanžel šel tam kam patřil (do propadliště dějin). Jo a tu svou známost si skutečně vzal. Chudinka 
Já bych s tím chlapem nechtěla být
gerda — #17 Hmm, to já kdybych viděla dopředu, řekněme tak do středy, tak nebudu plýtvat energií na blbosti, kouknu se, jaká čísla vyjdou při nejbližším tahu Sportky a půjdu si je dneska vsadit.
gerda — #17 Kdybych měl končit v posteli s každým, s kým telefonuju, jdu hned zahodit telefon!
Rikina — #16 možná jenom vidí dopředu a nevinným telefonováním to obyčejně začíná
Pentlička — #14 O nevěře v onom "postelovém smyslu" ale ten článek není.
Paní žárlí na to, že ti lidi spolu jenom mluví, ať už osobně, nebo telefonem. Což je naprosto nevinná věc. A nesmyslný požadavek, aby se exmanželka nestýkala s jeho příbuznými a přáteli, to se snad ani nedá komentovat. Má to holka prostě blbé, ale to je její problém, ničí jiný. 
enka1 — #13 Spousta lidí spí se svým expartnerem, znají se, vědí, co od sebe očekávat, může být mezi nimi stále přitažlivost.
Rikina — #11 Tento vztah s exmanželem mi přijde zvláštní a nepochopitelný, ale máš to tak, tak to respektuji. Já zas beru partnera, s kterým bych žila (kdybych nějakého chtěla) jako tu nejbližší osobu a kromě jiného i mého nejbližšího přítele, takže bych považovala za normální mít takový vztah s ním. A jsem bohužel natolik přízemní, že sex s někým jiným považuji u partnera za nevěru a tuto nevěru bych nesnesla. Čímž nechci říct, že věrnost je pro mě jediná vlastnost, kterou uznávám. To vůbec ne, ale je stejně podstatná jako spolehlivost, inteligence, láska, smysl pro humor a jiné věci, bez kterých bych si svého partnera nedokázala představit.
Pentlička — #10 Já bych si právě u exmanželky byla celkem jistá kamarádským vztahem a pokud se vůbec stresovat partnerovou nevěrou, tak u těch o kterých se doma neví a nemluví
Katko, nenechej se tím deptat. Nemysli na ně (tím ty emoce jen přiživuješ a honí se Ti hlavou nejrůznější teorie). Spíš ukaž chlapovi, že jej k životu nepotřebuješ, nebuď pořád k mání. Ono to tak úplně normální není. Ne, že by se nesměli stýkat apod., ale prostě vše má svou míru.
Nejsi v tom sama, i můj partner se začal přehnaně stýkat se svou ex. Mají spolu sice 2 odrostlejší puberťáky,takže tvrdí, že chodí za nimi, ale vím, že kluci jsou většinou v tahu a nebo paří na compu, tak za kým asi tak jde?
Rok spolu nemluvili a pak to v průběhu času začalo nenápadně, plíživě... chudinka potřebuje opravit auto, opravit to a to, zaplatit tamto, pomoct s tím... Tak jsem se podle toho zařídila. Fajn, když se necháš využívat, tak pokračuj, ale já ji dotovat nebudu a omezila jsem příspěvky do naší domácnosti na nezbytné minimum. Podotýkám, že na děti partner poctivě přispívá, kromě alimentů platí i různé další výdaje (oblečení, volejbal atd.) a to nemá nijak velký plat.
Nemá cenu žárlit nebo ji hanit, touto cestou nemáš šanci vyhrát. Sebekriticky jsem si přiznala, že já na jejím místě bych se chovala stejně "vychcaně"
Vím, že chce náš vztah rozvrátit jako pomstu partnerovi, už se mi to i potvrdilo, ale taky vím, že partnera by potom stejně zpátky nevzala. Tak na ni kašlu, jen mě občas vytočí jak jí to žere 
Nedej se, přeji pevné nervy a radím, poohlídni se kolem sebe. I když se s ním třeba nerozeješ, odreaguješ se a můžeš ho aspoň trochu znejistět 
Pentlička — #10 Pro mne je věrnost natolik důležitá, že ještě 11 let po rozvodu dodržuji slib, který jsem kdysi před mnoha lety manželovi dala. A míním jej dodržet po zbytek života. Vůbec nezáleží na tom, že jsme rozvedení, že máme jiné partnery, a že spolu nespíme, zatímco s těmi jinými ano. Ta věrnost spočívá v něčem jiném. V tom, že se na sebe můžeme spolehnout. Že víme, že ten druhý bude mít vždycky dveře otevřené a kdyby se cokoliv dělo, tak pomůže. Že nebude řešit, co za to, a prostě bude tady, že jsme na všechno dva. To je podstata věrného vztahu. Ano, navenek se to projevuje mimo jiné tím, že spolu někdy jdeme na oběd, někdy na výlet, a někdy jen tak posedíme u vína, jako třeba tuto neděli. Jsme přátelé a je nám spolu dobře. Zatím se to nepodařilo nikomu rozbít, a za sebe můžu říct, že pokud by nějaký chlap chtěl, abych se přestala s chotěm vídat, byl by to on, kdo by měl peška (jo, jeden se o to jednou pokusil, právě s tou větou "máš mě, tak na co potřebuješ jeho"
a tím taky skončil). No a ty dámy, co měly problém se mnou, jakožto exmanželkou, ty taky dlouho neobstály... ta současná je rozumná ženská, a ví, že ji nijak neohrožuju.