shutterstock-682164364.jpg
Foto: Shutterstock

„Nikdy by mě nenapadlo, že se se z mého milovaného a cílevědomého partnera může stát taková troska. Vím, že to zní drsně, ale to že je lenoch, nemakačenko a příživník už vidí všichni kolem. Dokonce mě finanční situace donutila k tomu, že jsem si musela najít po večerech a o víkendu brigádu,“ svěřuje se Petra.

„Přitom, když jsme se před pěti lety poznali, obdivovala jsem jeho píli a pracovitost, která mu přinesla skvělé místo v reklamní agentuře. Jenže firma se dostala do finančních problémů a musela nakonec ukončit svou činnost. Tomáše to úplně sebralo. Tolik se tomu obětoval a najednou konečná. Dostal sice hezké odstupné, ale to bohužel během měsíce roztočil. Byl si totiž jistý, že v pohodě a hned novou práci najde. I když jsem mu říkala, že by se měl krotit a raději mít rezervu a že ty jeho výlety do Dubaje a nákupy značkového oblečení jsou zbytečné, nedal si říct. A ještě byl na mě protivný, že mu to nepřeju. Choval se jak malé nezodpovědné dítě a naivně si myslel, že tyhle „náplasti“ mu jeho frustraci vyřeší. Jenže nic takového se nedělo, nakonec se dostal do ještě větších problémů a ke dnu teď už stahuje i mě,“ popisuje svůj příběh zoufalá Petra.

Jak asi tušíte, nové místo si Tomáš brzy nenašel. Nenašel si ho doteď. A už je to rok. „Po počáteční snaze, kdy odesílal jeden životopis za druhým a prošel si několika pohovory, přišlo vystřízlivění. Na několik pracovních pozic by ho vzali, ale jemu nebylo nic dost dobré. Odmítal si finančně pohoršit a začínat třeba na jiné „podřadnější“ pozici. A tak se dostal do stavu rezignace. Než dělat něco, co se mu nelíbí, raději nebude dělat nic. Takže zatímco on má nesmírnou pohodičku, já dřu jak mezek. Když se ho náhodou zeptám, zda někde rozhodil sítě, tak buď mě nevrle odbude nebo si nejspíš něco vymyslí, jen abych mu dala pokoj. A protože už nemá ani korunu z odstupného ani podporu z úřadu práce, počítá s tím, že ho budu živit. Jenže na všechny výdaje můj plat asistentky nestačí. A tak mám další úvazek, abych mohla všechno poplatit. Už jsem si dokonce půjčila i peníze od svých rodičů, ale jemu to není vůbec blbé. V jedné velké hádce jsem mu to všechno vyčetla a dala mu ultimátum. Když si do do jara nic nenajde, rozejdeme se a odstěhuju se k rodičům. Jenže bojím se, že to stejně nedokážu. Vím totiž, že mě začne nakonec citově vydírat. Vždyť se přeci pořád milujeme a musíme si být oporou i v těžkých časech. Ale ty zažívám evidentně jen já. Vážně nevím, co s tím," uzavírá Petra.

Zdroj: respodentka Petra

Čtěte také: