„Byl to hlavně on, kdo toužil po dítěti. Sliboval, jak bude s péčí o to malé pomáhat. Já se spíš nechala přemluvit. Ale vůbec toho nelituji, to zase ne! Kubíček je naprosto úžasný. Tedy až na jedinou věc – nenechá nás v noci absolutně vyspat. Každou chvilku je vzhůru a pláče. Zabírá na něj jen vytrvalé kolíbání. Všichni mi říkají, že to brzy přejde, ale já už jsem na pokraji sil. Na to ponocování s malým jsem totiž zůstala sama,“ mračí se Anežka. Ne, přítel ji neopustil nadobro, jak by se mohlo zdát, ale jen částečně.
Po týdnu bezesných nocí si Standa večer sbalil kartáček na zuby a pyžamo a chystal se odejít nocovat ke svým rodičům. Ti totiž bydlí hned ve vedlejším domě. „Nevěřícně jsem na něho zírala a čekala, kdy se tomu začne smát, že jde jen o hloupý žert. Jenže nešlo. Prý to musím pochopit, že se takhle vůbec nevyspí a neodpočine si. V práci je pak unavený a špatně se mu pracuje, chudáčkovi. Napadlo ho ale, že není sám, kdo je na pokraji sil? Že to taky nedávám? Nenapadlo, tak jsem mu to řekla,“ zlobí se Anežka, která na to konto dostala od svého partnera radu. Prý si má jít odpočinout přes den, když spí i Kubík.
„To je ale pěkná blbost. Právě na tyhle vzácné chvilky mám vyhrazený úklid, protože s malým to absolutně nejde. Odmítá být v šátku a vyžaduje mou neustálou pozornost. Navíc ho nechci někam jen tak odložit a zanedbávat ho. A tak gruntuji byt, až když usne. Ani to nemůžu odložit. Nesnáším sebemenší nepořádek, jsem posedlá čistotou. Možná jsem cvok, ale nedokážu si pomoct,“ krčí rameny mladá maminka. Její partner to ale neuznává.
„Nemusí to přece dělat, máme doma naklizeno dost. Kdyby byla fakt tak unavená, jak tvrdí, usnula by kdykoli a kdekoli. Jako já jednou v práci. To už ale nechci riskovat, proto se potřebuji v noci vyspat. S malým to ale nejde a moje řešení mi přijde skvělé. Však to není napořád, to se přece dá vydržet, jsme už dospělí,“ myslí si Standa. Jeho partnerka tak optimistická zdaleka není.
„Nejde už jen o únavu. V noci si připadám šíleně sama. Nedej bože, aby se malému něco přihodilo! Jak bych to bez pomoci a psychické podpory zvládla? Standa je s námi jen večer, to se o syna i bezvadně postará, to se mu zase musí nechat. Ale pak zmizí k rodičům a ráno jde rovnou od nich do práce,“ popisuje Anežka s tím, že ji to nesmírně deptá: „Přijde mi to od něho krajně sobecké. Oba rodiče by přeci měli fungovat! Nebo jsem fakt divná já a chci toho po chlapovi hodně? Skutečně má větší právo na spánek, než já?“
Čtěte také:
- „Vzala jsem si podrazáka, který mě připravil o mou životní lásku,“ svěřuje se Eva
- „Lžu mu, abych už nemusela prožívat to utrpení,“ ospravedlňuje se Eliška
- „Máme šest dětí a litujeme toho,“ přiznává Marcela
Nový komentář
Komentáře
V jednopokojovém bytě se dvěmi malými dětmi... Takže jsem jen strčila prádlo do pračky a šla spát s nimi, někdy jsem usnula, někdy četla, ale hlavně si odpočinula a všechny práce jsem obvykle stihla večer, když byl manžel doma nebo už děti spaly. A držím se celý život hesla manželky mého šéfa - uklízením jsou posedlí omezenci bez fantazie. Ne že bych měla doma nepořádek, ale hrnek od kafe ve dřezu mě nechává v klidu...
to je prostě úděl nás matek :-)
Sory, vím že mně za to všechny ženy automaticky odsoudí, ale můj názor na to je jednoznačný. Žena je doma na mateřské a dostává za to peníze, aby se mohla starat o dítě, navíc dítě spí i přes den. Chlap na mateřské není a musí makat celý den. Nemůže přijít do práce a říct. "Sory šéfe já jsem se nevyspal, tak teď si půjdu schrupnout, vy mi ale budete dál platit za to, že jako makám OK?" Takhle se to dá možná vydržet jeden dva dny, ale ten spánkový deficit neustále narůstá. To prostě nejde odmazat.
Já bych mladé mamince doporučil ať se rozhodne nad jednou věcí. A) Chci abychom měli peníze malej byl zabezpečenej měli jsme zplacený nájem, mohli o víkendu vyrazit třeba ven do zoo apod. Nebo za B) Ať chlap nemaká, žijeme od z ruky do huby, narůstají nám dluhy, musíme šetřit na všem abychom vyšli, ale chlap se bude poflakovat celý den se mnou doma a pomáhat mi s tím na co sama nestačím.
Vibrační lehátko bych teda nekupovala, i kdyby stálo je kačku. Dítě si rychle zvykne na tyhle vymoženosti a pak je dost těžké ho odnaučit. Doma máme již 8-mi měsíční holčičku. Od začátku spí sama v postýlce. V noci se budila co dvě hodiny, jindy bylo období, kdy byla vzhůru i polovinu noci. Vzala jsem si jí do postele k sobě, aby se uklidnila a usnula. Většinou to zabralo. Manžela jsem vykopla z ložnice do patra, aby se vyspal.. Má epilepsii, kde deprivace spánku způsobuje záchvaty. Přes den jsem také nespala, i když malá ano. Měla jsem ji v jiné postýlce v obýváku a já si tak mohla v klidu uvařit, uklidit. Vydechnout u knížky. Manžel po návratu z práce, dostal kočárek, případně pomohl s úklidem, prádlem, zajel na nákup atd.. Kde ho bylo třeba. Když je vystresovaná matka, dítě to vycítí a je poté neklidné.
Resila bych to takovým tím vibračním lehátkem... A jít spát opravdu když dítko spí. Je velmi důležitý režim u takto malých dětí.... A tak manžela zatáhněte do práce... Když přijde z práce dala bych mu mimčo do kočárku a frk ven na hoďku dvě. A vy se vyspěte... Kaslete na úklid. Dítě vás potřebuje ...
Nerozumím tomu, proč buchta chce, aby trpěli oba najednou. Mají se prostřídat. Velice časté kecy ženských. Kdyby ho radši zapřáhla jak se vrátí borec z práce.
To má snadné řešení, on chtěl dítě, tak jde na mateřskou a paní do práce a spát k rodičům.
. byla bych ceněný a chráněný živitel rodiny.
Mám hodné a spavé syny. Starší spal celou noc od svých 3 měsíců a mladší podobně. Přesto manžel nespal s námi v ložnici, ale dokonce v jiném patře. A to na můj popud. Protože je řidič a já nechci, aby nevyspalý zabil sebe nebo někoho jiného. Něco jiného je, když chlap pracuje v kanclu a při mikrospánku mu hrozí jen to, že mu hlava spadne na klávesnici. S mladším to bylo horší, ten soal hezky, než začal být pohyblivý. Pak nastala rotace v postýlce, neustálé vstávání, kvičení, no prostě spal tak neklidně, že se vedle něho spát vůbec nedalo. Tak putoval v necelém roce do separé pokoje, ať si tam ze spánku dělá, co chce. První noc řval asi půl hodiny, druhou čtvrt a pak už vůbec. Naučil se spát sám.
Jestli paní šůruje, když miminko spinká, je blbka. U maličkých dětí platí, že když spí dítě, spí i matka. Žádné výčitky z toho, že já spím a nemám doma uklizeno. No a co? Úklid omezit jen na to nejnutnější.
A možná se nevyspí už nikdy, tím myslím do té doby, než děti vyrostou natolik, že se o sebe ráno sami postarají. Třeba moje setsra má nespavé děti. Oni jí klidně ve třech nebo i pěti letech usnou v půlnoci a ráno vstávají v pět a říkají maminko, my už nepotřebujeme spát. A v 2+kk se ani nemůže nikam zavřít. O nějakém spánku dětí přes den si může nechat jen zdát. Takže spát, dokud to jde.
Oba jsou nezralý na dítě.Oba upřednostňují nepodstatné.Dítě, je radost ne obtíž.Dnes se dělá ze všeho příliš velka věda
Také by bylo dobré pátrat po tom, proč dítě v noci tak špatně spí. Není napsaný stáří děcka. A přehnaný úklid vůbec není až tak zdraví. Určitě se pracující manžel potřebuje vyspat, ale co kdyby neměl kam jít?
Jo, a sobci jsou především chlapi, už od přírody...
Co se týče vašeho smyslu pro pořádek, tak opravdu, všeho s mírou! A ještě bych ráda podotkla, že jsou lidé, kteří přes den neusnou, kór když jsou přetažení. Tak jako miminka. To jen pro ty chytré rádkyně, co vidí všechno jasně a jednoduše se jim daří. Tak se Anežko držte, bude to fajn.
Jinak z toho vašeho příspěvku bych si nedovolovala vyvodit, že jste hysterka. Je divné, že chlap spí u rodičů, asi mamánek. Taky mám dojem, že některé pisatelky asi mají celkem přehled o vaší pracovní a finanční situaci. Rozhodně to ale neřešte. Vždyť i vy přinášíte domů nějaký finanční obnos. (pokud ne mateřský, tak rodičovský příspěvek určitě). Tak bych z pánů otců, nedělala výhradní živitele.....
Zkuste s přítelem ještě v klidu pohovořit a vysvětlit mu, že se v tak náročném období cítíte sama. Třeba se domluvíte na nějakém kompromisu. Užívejte děťátka, hoďte se do pohody a hvili berte věci, jak jsou. Ono se to bude měnit a vězte, bude líp....
Tak pokud bude takto Anežka pokračovat, obávám se, že manžel u rodičů zůstane. Kdo má náladu na hysterku, co pořád jen uklízí nebo běhá s dítětem v náručí nebo v šátku. Nepíše jak je dítě velké, ale tipuji pár měsíců max., tedy většinu dne dítě prospí a zcela určitě může spát v postýlce, či košíku, který může mít Anežka blízko sebe a ne přilepené na Anežce.
a to bydlíte v garsonce, že nemáte 2 pokoje na vyspání? taky jsem nechávala manžela vyspat, protože chodil do práce, úklid můžeš udělat večer, když se muž věnuje synovi, ale nic se nemá přehánět, fakt nemusíš každý den vysávat a vytírat a utírat prach....spíš bych se bála, aby se z tohoto "skvělého" řešení nestal zvyk, který pak bude muž těžko odbourávat....
Jestli je tu někdo sobec, je to pisatelka. Muž, jakožto jediný živitel rodiny, se musí vyspat. Podnikatele nebude zajímat, že má malé dítě a tudíž je nevyspalý a podává menší výkon. Pisatelka hysteruje, jakoby její partner šel spát na druhý konec republiky - přitom je v sousedním domě.
Možná chce mít trochu klidu i od ní, když tak vyšiluje. Bych se mu ani nedivila.
Souhlasím s ním, že spát může v době, kdy bude spát i dítě. Některé ženy to děsně přehání. Musí to být udělané teď a basta! Jakoby se svět zbořil z trochy nepořádku nebo kdyby to udělala později. Řekla bych, že většina mužů nějaké nedostatky ani nevidí. Raději když mají pohodové partnerky a menší nepořádek než supr čistý byt a hysterickou, uřvanou ženu. Jenže to by asi kleplo ji, když je tak posedlá pořádkem. Ono to chce být taky trochu flegmatik a nebrat hned vše tak vážně.
Já na jejím místě bych to řešila úklidem a vařením v noci (samozřejmě kromě praní a vysávání 
).
Chlap se musí vyspat a ona si ma lehnout s nim uklízet může když je přítel doma. ...
Hlavně by měla pochopit že se při kraválu spát nedá takže když se potřebuje jít pryč vyspat měla by ho nechat. A kdyby se něco stalo tak má snad mobil ne? Nebo chodí spát do jiného města. PS mne neskutečně štve když se tomu nastehuje na celý den moje pitomá sestra a myslí se že ty skřeky a jiný rytmus co to je dělá je úplně ok. Matky jsou sobecké a myslí si že tím že si pořídili dítě jim bude celý svět líbat nohy. Sorry děvčata ale je jiná doba. Klidu zdar
On pracuje, musí podávat práci výkon, aby ze svého platu nakrmil ji i malého. Přes den se o něj dle jejích slov stará, otec je to zodpovědný - a právě proto, že je zodpovědný, zodpovědně také nepůjde do práce ve stavu, v němž by pracovat nemohl. Nevidím na tom nic sobeckého. Nakonec, až jim malý povyroste, skončí se i noční dramata. Matka je na mateřské, je celý den doma, a je-li tak posedlá uklízením, že se sama okrade o příležitost an odpočinek, je to problém jí a ne jejího partnera, jehož starostí je vydělávat na rodinu a této role se hostí podel všeho dobře. Ona je MATKA, tedy na ní visí hlavní starost o péči o malého a jeho hlídání. Chápu, že hormony a stres dělají své, ale na svého partnera nemá být proč naštvaná. Copak by se cítila líp na duši, kdyby se nevyspal ani jeden z nich, a on pak měl celý den fungovat v pracovním nasazení? To by mu přála?