„Je mi sedmadvacet a dodělávám si dálkově magistra na vysoké. K tomu pracuju na 3/4 úvazku v jedné právnické kanceláři. Učení sice nemám zase tolik, takže bych mohla pracovat i na celý úvazek, ale jsem ráda za nějaký zbylý volný čas, kdy se můžu věnovat svému velkému koníčku, kterým je malování. Problém je ale v tom, že vydělávám o dost méně peněz než přítel, ale ten přesto chce, abychom se na financování domácnosti podíleli rovným dílem,“ popisuje Pavlína.

650423957e9b9obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Pár se nedávno nastěhoval do prvního společného bytu a jak už to tak v Praze bývá, nájem není zrovna nejlevnější. Přestože Michal má mnohem lépe placenou práci než Pavlína, trvá na tom, že budou nejen nájem, ale i další věci platit napůl. Jde o energie, nákupy jídla a dalších nezbytností, dovolené, ale i útraty v restauraci apod.

„Než jsme spolu začali bydlet, většinou platil všude on, já jen občas, ale se společnou domácností se rozhodl to změnit. Dokonce vytvořil v Excelu tabulku, kam si prý budeme zapisovat kdo, kde a co platil, abychom měli přehled a na konci měsíce se mohli případně vyrovnat, aby to bylo spravedlivé. Já s tím ale nesouhlasím, myslím si, že když vydělávám méně peněz, měla bych méně věcí i platit a na méně jich přispívat. Pokud pojedeme napůl, tak mi na účtu ke konci měsíce asi nezbyde skoro nic,“ stěžuje si Pavlína.

Když o tom diskutuje s Michalem, tvrdí jí, že jde o dočasné opatření. Až prý budou mít někdy v budoucnu děti, bude respektovat, že s nimi musí být doma a bude moci mít jen nějaký menší přivýdělek. Potom bude údajně většinu věcí platit on a po Pavlíně bude požadovat jen část rodičovského příspěvku. Ani to se ovšem Pavlíně nezdá jako dobrá vyhlídka. 

Zdroj: respondentka Pavlína

Čtěte také: