„Je mi sedmadvacet a dodělávám si dálkově magistra na vysoké. K tomu pracuju na 3/4 úvazku v jedné právnické kanceláři. Učení sice nemám zase tolik, takže bych mohla pracovat i na celý úvazek, ale jsem ráda za nějaký zbylý volný čas, kdy se můžu věnovat svému velkému koníčku, kterým je malování. Problém je ale v tom, že vydělávám o dost méně peněz než přítel, ale ten přesto chce, abychom se na financování domácnosti podíleli rovným dílem,“ popisuje Pavlína.
Foto: Shutterstock
Pár se nedávno nastěhoval do prvního společného bytu a jak už to tak v Praze bývá, nájem není zrovna nejlevnější. Přestože Michal má mnohem lépe placenou práci než Pavlína, trvá na tom, že budou nejen nájem, ale i další věci platit napůl. Jde o energie, nákupy jídla a dalších nezbytností, dovolené, ale i útraty v restauraci apod.
„Než jsme spolu začali bydlet, většinou platil všude on, já jen občas, ale se společnou domácností se rozhodl to změnit. Dokonce vytvořil v Excelu tabulku, kam si prý budeme zapisovat kdo, kde a co platil, abychom měli přehled a na konci měsíce se mohli případně vyrovnat, aby to bylo spravedlivé. Já s tím ale nesouhlasím, myslím si, že když vydělávám méně peněz, měla bych méně věcí i platit a na méně jich přispívat. Pokud pojedeme napůl, tak mi na účtu ke konci měsíce asi nezbyde skoro nic,“ stěžuje si Pavlína.
Když o tom diskutuje s Michalem, tvrdí jí, že jde o dočasné opatření. Až prý budou mít někdy v budoucnu děti, bude respektovat, že s nimi musí být doma a bude moci mít jen nějaký menší přivýdělek. Potom bude údajně většinu věcí platit on a po Pavlíně bude požadovat jen část rodičovského příspěvku. Ani to se ovšem Pavlíně nezdá jako dobrá vyhlídka.
Zdroj: respondentka Pavlína
Čtěte také:
- Letošní dovolená pro nás byla tou poslední. Čtyři ženy se svěřily, proč se domů vrátily bez partnera
- Už tady na to nemáme, zvedáme kotvy, stěhujeme se z Česka, říká Anna (32)
Nový komentář
Komentáře
Tak platit napůl bych pochopila. Ale taky nemůže chodit do restaurací, jezdit na drahé dovolené. A pokud to pŕítelchce, tak ji musí pŕispět. Ale nejsou manželé, takže ji není povinnen živit. A pokud chce, aby s ním šla do restaurace, tak to musí zatáhnout, když ji zve, i když na to nemá. Jen si nejsem jistá, jestli takový vztah může fungovat. Ale slečna to i napsala. Nechce pracovat na celý úvazek. A v tom může být ten zakopaný pes. Že by chtéla aby vše platil on, nebo aspoň vétšinu, ona si žila jako kraĺovna, i když na to nemá. A výplatu si śetŕila.
Asi bych další společný život zvážil. Dost pravděpodobně to dlouhodobě nebude fungovat a problémy ve financích budou narůstat. Předpokládám, že přítel nakupuje, vaří, uklízí, pere, žehlí a zařizuje vše v domácnosti co je potřeba....
Když se rozhodovali že budou spolu bydlet, museli dopředu vědět kolik se platí nájem a měli probrat jak se na něm a ostatních výdajích společného bydlení budou finančně podílet. Slečna možná myslela že když přítel ze začátku převážně všechno platil tak to tak bude i dál. Teď zjistila že je to jinak a musí se podílet z poloviny na všech společných výdajích a to se jí nelíbí a taky vyhlídka do budoucna se jí nezdá dobrá. Je dobře že vše platí napůl a později až budou rodina s dětmi to bude určitě jinak. Pokud má však pochybnosti měla by co nejdříve s přítelem probrat jaké má do budoucna představy ona.
1) Buď budete platit půlku.
2) Tak od toho pryč.
3) Proč by nemohl být na mateřské on. Třeba pak budete vydělávat více vy.
Jsme vdaná už přes čtyřicet let a co se týká financí jsme nikdy neměli problém, většinu složenek a hlavně teď v důchodu platím já, strhává se mi to z účtu a manžel financuje auto a část nákupů. Když by měl jeden problém druhý pomůže. Nikdy jsem se ohledně peněz nehádali.
Uspořádání půl na půl je za svobodna (bezdětný stav se společnou domácností) naprosto v pořádku. Slečna sama přiznává, že by mohla pracovat na plný úvazek, jenom se jí nechce. Ale měli by se tedy v péči o domácnost (úklid, praní, žehlení, vaření) dělit také napůl. navíc by měla mít záruku, že uspořádání bude upraveno v případě, že by se ve vztahu narodilo dítě. To se totiž podstatně změní podmínky. aby se z mládence, který chce rovné podmínky, nestal člověk, který neuznává a nedodržuje základní životní pravidla. Žena by se však po uplynutí mateřské neměla uhnízdit v domácnosti, ale měla by také jít do práce. Jednou by totiž mohla "splakat nad výdělkem".
Neuvěřitelný, kolik se tu sešlo zlatokopek, je mi z toho mdlo…. čest vyjímkám. Zaplať pánbůh za moji ženu… vydělávám sice 4x víc než ona, nemám však problém drtivou většinu platit, protože je pracovitá a hodnotu kompenzuje činností. Doma vše hotové, o mě i děti se postará. Ta slečna z článku je však líná a chce, aby ji partner dotoval pro nic za nic. S takovými jsem nevydržel déle než měsíc ??
Když chce vše napůl ....bude taky žehlit, prát, uklízet, nakupovat, vařit.... to si může dát do podmínek zase ona
Jsou to dva mladí svobodní lidé, není tedy žádný důvod, proč by měl ten mládenec platit víc. Kdyby bydlela s kamarádkou, taky by to platily napůl, nebo by snad od kamarádky Pavlína očekávala, že ji tato bude dotovat? Asi ne, že. Od žádného jiného spolubydlícího. Ale Od Michala to očekává. Proč? Znova opakuju - nejsou manželé, nemají k sobě žádné závazky. Jestli on má platit víc jen proto, že ona s ním spí, no tak to by měl prostitutku levněji. Pavlína měla na rovinu říct, že si nemůže dovolit platit polovinu nákladů za tento byt, a mohli si najít levnější, kde by na to měla. Nebo mohli dál bydlet každý zvlášť. Každopádně se základní finanční věci řeší napřed, dřív, než se někam nastěhuju, předtím, než podepíšu nájemní smlouvu. Ne že se až dávno s křížkem po funuse začne Pavlína divit, že jéje, on to za mě nechce platit. Až/jestli se vezmou, bude to jiná situace. Ovšem tím spíš by si měli tyhle věci vyjasnit teď, dokud je čas, dokud se to dá snadno řešit, a mohou experimentovat s různými modely soužití a financování.
Týpek by měl dát v rachotě výpověď, aby měl čas na čmárání a následně na logiku "platím poměrově podle příjmů" přistoupit.
Přestože jsem ženská, sdílím některé zde níže uvedené názory - jednak byt pořizovali spolu (tam mohla Pavlína říct svůj názor, že na to nebude mít - ale chápu, že to se nechtělo, když předtím platil vše on, že...) a jednak ona holt může obětovat koníčka a jít na plný úvazek (ale takto je to zřejmě pohodlnější, že...). Já jsem nikdy neměla s nikým společný účet, ale bohužel jsem v minulosti chybovala, že jsem platila vždycky téměř vše sama a pak jsem akorát o všechno přišla. Takže konečně na stará kolena jsem se rozhodla už nebýt blbá. A asi i proto chápu toho partnera z článku (navíc nejsou manželé, když něco neklapne a půjdou od sebe, tak madam půjde s lehkým srdcem, protože zas o tolik nepřijde, kdežto tomu partnerovi zbudou akorát tak myšlenky, že kdyby nebyl hloupý, tak se taky mohl věnovat svým koníčkům a našetřit si (zaslouženě) víc peněz.
Co je divneho na tom, platit naklady napul? Ona snad v tom byte bydli min, nez pritel? Nebo na dovolenou jede na levnejsi zajezd, nez pritel? Ne?
A to ma tu drzost po nem chtit, aby ji vydrzoval? Vyzirka jak vysita...
Dela akorat normalnim zenskym, schopnym se o sebe dustojne postarat, ostudu.
Hlavně ne společný účet. Jinak už asi vše řečeno.
Proč by měl on vše platit ten byt si koupily společně (předpokládám, že ho chtěla i ona) ať něco dá i ona. V článku se nepíše jaké výdaje má on tak, že nevíme proč se tak rozhodl.
on by jí dovolil na mateřské přivýdělek? To je tedy dobrák :-D
Jestli mají tyhle problémy už v této fázi vztahu, do budoucnosti by to pravděpodobně bylo jen horší ...
Pravděpodobný vývoj vztahu je ten, že si začne každý kupovat své jídlo a budou následovat dost nechutné konfrontace, kolik kdo spotřeboval vody a elektřiny. Pryč z toho hned.
Na tom, jak se boudou podílet na financování se měli domluvit než se sestěhovali. Nechtěla bych jako partnera ani jednoho z nich, slečna pracuje jen na částečný úvazek aby se mohla věnovat svému koníčku, maluje si a chtěla by aby to partner finančně kompenzoval, to mi přijde dost sebestředné a vypočítavé. Pán je zase podle mě příliš puntíčkářský účetní a "plánovač" to také není o co stát.
Pro společné bydlení vybrali bydlení, které by pro Pavlínu bylo nedostupné. Když Pavlína na takový typ společného bydlení nemá, ať zavčas uteče. Jako čerstvá absolventka, i když už jí bude téměř 30 let, nebude mít hned po promoci vyšší příjmy. Celý ten vztah je hloupý. Pryč z toho!
Tak super, pak tedy i domácí práce a zařizování na půl;).