„Michal je asi největší dobrodruh, kterého znám. Rád vyrazí jen tak s batohem na zádech na túru a k večeru jednoduše ulehne k nějakému stromu a spí pod širým nebem. Já pocházím z malé vesničky na Vysočině a toulky přírodou mi tedy nejsou vůbec cizí. Myslím, že právě láska k přírodě dokázala nás dva, jakožto dva úplně odlišné lidi, takhle spojit,“ popisuje Marcela.
Jenže jednotvárná podoba české krajiny začala Michala brzy nudit. Chtěl se podívat i za hranice. Jeho největším snem odjakživa bylo navštívit Národní park Grand Canyon a jeho hlavním heslem je, že sny se mají plnit. Nelenil tedy a zakoupil letenky do Ameriky pro sebe i svou přítelkyni.
Foto: Shutterstock
„Když Michal přišel s letenkami, udělalo se mi mdlo. Ne ani tak kvůli představě, že se budu procházet po druhé části zeměkoule, ale hlavně kvůli tomu letu. V životě jsem letadlem necestovala, příroda tady u nás mi připadala nádherná a nepotřebovala jsem objevovat „krásy světa“. Nechtěla jsem mu ale kazit radost a tak jsem si svou obavu nechala pro sebe.“
Marcelina obava ale postupně nabývala mnohem větších rozměrů a pomalu ale jistě se měnila v obrovskou úzkost. Při představě, že nemá pod nohama pevnou zem, se jí třásla kolena. Vše pak vyvrcholilo v den odletu.
„Byli jsme už na letišti a stáli frontu na odbavení zavazadel. Se svým strachem z letu jsem se mu za celou dobu nesvěřila a pak jsem tam najednou stála a věděla, že to nezvládnu. Popadla jsem svůj kufr a běžela směrem k východu. Michal mi byl pochopitelně v patách, vůbec, chudák, netušil, co se děje. V rychlosti jsem mu jen řekla, že musí odletět beze mě a odjela jsem domů k rodičům.“
Michal je nyní stále v zahraničí a Marcele se neozývá. „Mám strach, že by to mohl být konec našeho vztahu. Strach z létání ale nepřekonám,“ dodává zoufale Marcela.
Zdroj info: Respondentka Marcela
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Zachovala se jako pipka. Tak buď řeknu hned na férovku ze promiň, bojím se, moji letenku vrať abys dostal alespoň něco z těch peněz zpátky, nebo teda mlčím ale letím. Za tohle by se jí neměl ozvat už nikdy. Já taky měla strach z letadla. Nutno podotknout, výšky mi nevadí, miluji rozhledny. Ale není ta pevná zem pod nohama no.. Měli jsme s manželem a dětmi letět do Londýna k jeho sestře na křtiny synovce. Já půl roku před odletem strach, manžel byl ještě takovej bulík že mi pouštěl videa leteckých katastrof. Noc před odletem jsem nespala a měla střevní potíže z nervů. Na schodech do letadla jsem si říkala, ty seš tak putomá,co tady děláš? A pak jsme se rozjeli, letadlo vzlétlo a já? Já byla nadšená!!! Moc se mi to líbilo. A těšila jsem se na zpáteční let. A po zpátečním letu jsem i obrečela, že už dlouho nepoletím z finančních důvodů. Nyní je můj sen let balónem, až bude syn větší aby z toho taky něco měl.
Pochybuji, že se jí Michal ozve. Měla let do USA odmítnout hned na začátku. Musela si přece zažádat o vízum do USA, letenky nejsou levná záležitost, a jestliže to všechno Michal zorganizoval a financoval a ona mu uteče z letiště, no tak to není parťačka pro něj.
Mě spíš udivuje, že Marcela ještě čeká, že se jí Michal ozve, když už ví, že není partnerka pro život, jaký si představuje.
Pro přítele to musel být obrovský šok. Určitě se z něj vzpamatovával po celý let. Když nenavázal kontakt, nic neví a nejspíš to už kvůli takové zradě a podrazu (mohl to tak vnímat) ani o další nestojí. Marcela se zachovala mimořádně hloupě a nezrale. Jak může chtít nějaký vztah, když o sobě nechce nic prozradit, tají dost důležité věci. Pozdě bycha honit.
Takový strach chápu, mám ho z řízení auta. Ale slečna to nechala zajít opravdu daleko. Nevím co čekala a nedivím se, že je přítel ticho.
Špatně je to od začátku, měla příteli říci o svých obavách hned, možná by k panickému strachu na konci nedošlo, kdyby o tom mluvili. Proč žádala o vízum do USA? To není, jako když si vyjedete autem tady v Evropě za humna. Ještě se to dalo řešit, i když nešikovně a něco by to stálo, vrácením letenek. Přítel se jí podle mně neozval proto, protože nechtěl. Mohl zavolat třeba z letiště po příletu do USA, u Grand Canyonu jsou také návštěvnická centra. A on nejspíš nejel z letiště rovnou jen tam, ale podíval se i jinde. A časový posun? Arizona má posun -9hodin. Kdyby mě volal někdo koho miluji z USA třeba ve tři ráno, ráda ho uslyším. Krátký hovor nebo sms by přítele nezruinoval, ale on jí kontaktovat nechce. A popravdě, ani se mu nedivím.
Pokud máte strach z létání je to třeba říct partnerovi hned jak se začne bavit o tom že někam poletíte. A ne ve chvíli kdy už má koupené letenky a čekáte na odbavení, mu utečete bez vysvětlení z letiště.
Velmi dospělé chování. Mlčet a pak utéct. Na druhou stranu, jestli mládenec koupil letenky do Tramtárie bez konzultace... Ne každý má sen, letět do Ameriky. To je velmi, velmi dlouhý let. Koukám, že v tomto vztahu nějak vazne komunikace. :) Marcela teď dělá co? Čeká? Jsou v kontaktu? Nebo to Marcela řeší stejně, jako problém s létáním? Dělá, že nic? :) Chovejte se dospěle, prosím pěkně. Vysvětlit, hledat řešení, kompromis. Ne mlčet, dělat ze nic a pak zdrhnout.
Kdyby mi někdo něco takového provedl, tak to zcela určitě bude konec vztahu. Udělat scénu na letišti, utéct bez vysvětlení a to nemluvím o tom, že ten mládenec zbytečně vyhodil peníze za letenku a ne zrovna levný pobyt. Proč mu to koza májová neřekla včas? Ideálně ještě předtím, než ty letenky koupil?
Ani pohled k vánocům už bych takové osobě neposlala. 
No a co si myslíte? Nezbývá nic jiného, abyste si našla přítele, se kterým budete chodit na výlety doma