Ahoj redakce, ahoj čtenářky,

 

učinila jsem nedávno jedno zásadní rozhodnutí. Nikdy se nevdám. Jednak proto, že každá druhá ženská v mém okolí je rozvedená nebo podváděná svým partnerem, a jednak proto, že nějakým prapodivným řízením Vesmíru přitahuju divné povahy.

 

Právě jsem ukončila svůj poslední vztah, v pořadí čtvrtý, a na další už nemám chuť, žádnou.

Z prvního partnera se vyklubal nepochopený vševěd – každý večer četl encyklopedie, ano, encyklopedie. Ne žádnou normální beletrii nebo historické romány, skupoval pouze slovníky, příručky a encyklopedie. A kdykoliv měl příležitost, tak se před známými chlubil svými znalostmi. Přímo jim je nevnucoval, to ne, ale za vtipné považoval jen tak letmo se o něčem zmínit – o čem samozřejmě nikdo nikdy neslyšel - pak hluboce přemýšlet, kde že to jen četl... jo ahá... v encyklopedii té a té... Vydržela jsem to s ním necelé tři roky a vyšoupla jsem ho i s jeho vědomostmi.

 

Druhý partner vypadal, ostatně jako Luděk – ten první, na první pohled normálně. Akorát se tedy nikdy nemohl rozhodnout, zda ty moje jahodové knedlíky jsou stejně tak nadýchané jako jeho maminky, která – ať mi to promine – už nežije, tak mu je ani nemůže pro porovnání uvařit. Po čase mne začal, prý pro moje dobro, srovnávat i s mojí mamkou. „No, vidíš tu pečenou kýtu od tvé maminky?!  Je tak lahodná, až se rozplývá na jazyku. No, tady jsem si aspoň pošmák!“ Jenže sám nikdy nic neuvařil, nevyluxoval, nezalil kytky... jen věděl, jak to ostatní, tedy i on, dělají lépe než já.

 

Se třetím to bylo příšerný, ale ne nejhorší – jeho život byla jedna velká konfrontace s okolním světem. Bojoval proti všem, všude a na všech frontách. Nechápu, že jsem to hned neprokoukla. Učarovalo mi jeho černé oblečení – těsné tričko, která mu dělalo tak sexy postavu, a džíny, ve kterých měl úžasný zadek. Měl černé i slipy, černý nábytek, černá stínítka na lampách, černé auto, černého psa – tou černou, jak později vyplynulo, bojoval proti světu. Ukazoval mu tím, jak je špatný. Někam s ním jít, to bylo o ostudu – těstoviny byly nedovařené, takže je třikrát vracel, na toaletě měli obyčejný toaletní papír, takže si ho nevážili, do kina nechodil, aby nepodporoval americké filmy... že tím nepodporuje ani ty české, mu nevadilo. Když jsem se ho rozhodla vypakovat, uvařila jsem mu špagety a la carbonara, obarvila načerno živočišným uhlím a i s tím jeho černým názorem vyprovodila.

 

No a Vladana jsem  poslala do háje nedávno. Je to těžký, protože mě nenechá na pokoji. Byl žárlivý, ale ne takovým tím typickým způsobem, kdy vrazí pěstí každému, kdo se na vás podívá. Bylo to rafinovanější. Jednou mu nebyla vhod poznámka jedné mé kamarádky, tak mi doporučil, abych se s ní nestýkala, protože mi kazí charakter, když mne navádí proti němu (řekla mu, že sice uznává, že turistickou třídou se taky dostane k cíli určení, ale business je mnohem pohodlnější, a navíc jsou s tím spojené určité služby, jako změna rezervace bez poplatků, což je u jejího povolání důležitý faktor, a když jí to firma platí...). Když jsme byli od našich pozvaní na Vánoce, začal vyjmenovávat jednotlivé „nechutné“ vlastnosti členů mé rodiny – například bratr svým pohledem dává najevo svou nadřazenost (je manažer, ne ťunťa, mluví k věci a když má co říct. Navíc je to ten nejlepší brácha pod sluncem); dále - naše kočka Lady je sice šampionka z výstav oceněná několika medailemi, ale zkoumal opravdu někdo její původ?!!!! A chlupy od ní jsou všude, no fuj, u „nás“ doma to tak nemožné není, radši tedy nikam nepojedeme, viď, šišinko! (Fakt mi říkal šišinko!!!)

 

 

Jenže on má nějakou výdrž, či co. Nedávno jsem ho našla přede dveřmi, jak tam čekal, a na celý barák „důležitě a nenápadně“ nahlas vykládal, že kde jsem byla, že si chudák zapomněl klíče... To už jsme spolu nebyli týden... Volá mi na mobil, ale když ten hovor nepřijmu, posílá horu esemesek, jestli jsem snad zapomněla, jak nám dvěma bylo spolu dobře... Volá i rodičům a říká, jak jsem se vůči němu špatně zachovala, vždyť se všemi z naší rodiny tak dobře vycházel...

 

Čím to, že na sebe nabaluji takové podivné povahy, přírodní úkazy a psychopaty?!

Já chci normálního mužskýho, která dokáže přijmout fakt, že lidi jsou prostě různý a že mu neubližuje celej svět!

 

Co mám dělat?!

 

Šárka

Reklama