Pojem pedofilie je pojem často spojovaný se sexuálním stykem. K němu ale ve většině případů vůbec nedojde. Pedofilové jsou lidé, kteří se vzdalují od „normální sexuality“. Deviací se pedofílie stane, pokud jedinec vykazuje kriminální či patologické aspekty. Do dnešního dne se však vědci neshodli na hranici, která by pedofilii striktně definovala. Zatím je vnímaná jako zvláštní náklonost k dětem, v mnoha případech s erotických podtextem. Při pedofilii nemusí být sice děti zneužívané, nicméně nutno zdůraznit, že i přehnaná náklonost jakýmkoliv způsobem v nich často zanechává trauma.

Pedofilové jsou často vedoucí na táborech (viz pedofilní delikvent, pořadatel táboru v dokumentu V Síti), učitelé v mateřských školkách, lektoři zájmových koníčků. Přesný počet v populaci není znám, některé odhady však počítají i se 2 %. Se stoprocentní jistotou však lze říct, že se nevyhýbá žádné společenské vrstvě, náboženství, rase a pohlaví. Méně početnou skupinou, o které se mluví jen zřídka, jsou ženy.
6048b49dd7ad6obrazek.png
Foto: Shutterstock

Společnost je paradoxně vůči pedofilním ženám tolerantnější, neznamená to však, že by se jejich motivace příliš lišila. Většina z nich svou „sexuální orientaci“ umí lépe skrývat, jen zlomek z pedofilních žen se nakonec uchýlí k činu a touha zůstává u fantazií. Společnost neodsuzuje ženy, které se přespříliš mazlí s dětmi nebo preferuje jejich přítomnost před manželovou. „Žena, která cítí lásku k dětem a i ji nějakým způsobem projevuje, je v naší společnosti na rozdíl od muže vnímaná bez podezření,“ napsal psycholog H.G. Liddel v roce 2009.

Když touha opustí svět fantazie

Děti ji vždy zajímaly, dovedla si s nimi povídat, měla je ráda, rozumí jim víc než ostatní dospělí, i cizí děti by ji chtěly za matku. Představovala si, jaký by s nimi byl intimní styk,“ píše soudní zapisovatelka v zápise případu mladé Britky, která sexuálně zneužívala své dvě nezletilé dcery. Jednalo se o ženu, která byla psychicky narušená, v dětství ji zneužívali partneři její matky a několikrát se pokusila o sebevraždu. Zbytek zápisu ze soudního procesu je až příliš detailní.

Ze statistik vyplývá, že pokud se žena dopouští pedofilních deliktů, nejde jen o jednorázový akt. Pedofilní delikventky si ale většinou oběti hledají v rodinném kruhu, a často se tak dopouští zároveň incestu. Takové ženy byly samy v dětství často týrané či zneužívané. V reprezentativním výzkumu vědců Weisse a Zvěřiny uvedl v roce 1998 vzorek zneužitých českých žen z jednoho procenta jako pachatelku dospělou ženu, v dětství zneužití muži dospělou ženu uvedli ve 41 %.

Pedofilie je oficiálně zařazená do seznamu nemocí, ale u žen je jen málokdy označena za deviaci, z psychologického hlediska ji moderněji smýšlející lékaři označují za sexuální orientaci. Mnohé ženy jejich sexuální preference trápí a jsou si vědomy problému, některé jsou s ní smířené, ale na dítě by reálně nikdy nesáhly. „Za dobu své praxe jsem se setkal se třemi ženami, které jako důvod svých úzkostí uvedli, že fantazírují o styku s dětmi od 6 do 10 let věku. Po několika sezeních jsem jedné z nich dal doporučení k psychiatrovi, protože se sama obávala, že by fantazie mohla realizovat,“ říká psycholog Tomáš Veselý a dodává, že jedna z žen pracovala dokonce jako učitelka v mateřské školce. V Československé komunitě pedofilů jsou ale momentálně zaregistrované jen dvě ženy. Smířit se svou orientací ženám pomáhá i web pedofilie-info.cz,  v Německu pak Projekt Dukelfeld.

„Myslím, že společnost vůbec netuší, co jsou pedofilové vlastně zač, a žije z toho, co slyší od druhých nebo z médií. Myslí si, že pedofilové jsou jen zrůdy, které páchají zlo na dětech. Ale z osobní zkušenosti vím, že tomu tak není. Nic není jen černé a bílé. Žádný normální člověk (bez ohledu na orientaci) neublíží někomu, kdo se mu líbí, nebo koho miluje. Nebavíme se tu tedy o riziku vůči dětem, ale o riziku obecně. Pokud se člověk nedokáže ovládnout, má jiný problém než svou orientaci. Daleko větší riziko pro děti představují narušení jedinci, kteří po dítěti sáhnou, protože se jedná o snazší kořist, než je dospělý člověk,“ odpovídá v rozhovoru pro iDnes z roku 2017 tehdy 25 letá Eliška z Prahy.

Pedofilie je jeden pojem, který však zahrnuje mnoho odnoží. Velmi záleží na tom, zdali je jedinec psychicky narušený třeba i kvůli traumatickému dětství a nese si v sobě například známky sadismu. Pedofilní může být i schizofrenik, i u něj se bude označení projevovat jinak, než u jedince, který je duševně zdravý. Jak již bylo řečeno, pedofilie se stane deviací až ve chvíli, kdy se jedinec dopustí trestného činu na dítěti. Poslední dobou se otevírají i otázky, jak pedofilii delikventů řešit, řeší se i kontroverzní možnost přístupnosti dětské pornografie.

Reklama