Ne vždy, když člověk něco někde najde, se jedná o šťastnou náhodu. Jsou předměty, které nám svou energií mohou hodně zavařit. Nevím dodnes, co to bylo, ale rozhodně nic pozitivního. Na tu noc snad nikdy nezapomenu…
Pracovala jsem tehdy ve firmě, která měla na starosti výpočetní techniku, a při tom provozovala i internetovou kavárnu. Zpráce jsem odcházela poslední kolem půl jedenácté večer.
Ten den jsem zamykala jako obvykle a vcelé budově jsem už byla jen já. Normálně se nebojím, tedy vyjma bouřky, a ta nebyla. Dnes jsem se ale bála. Nevím čeho, ale bála jsem se.
Na schodech u východu, přímo uprostřed schodů, koukám a vidím amulet i se šňůrkou. Jen ho navléci na krk. Byl zjadeitu a na něm byl nápis, který jsem neznala. Připomínalo to klínové písmo, nebo nějaký druh malachimu. Vzala jsem si ho.
Tehdy jsem totiž vyhodnotila, že je to něco moc pozitivního, když jsem se hned po té, co jsem ho zdvihla, cítila o poznání lépe. Byl na něm had, slunce nebo hvězda, různé ornamenty a ten nápis. Byl překrásný a velký. Přestože jsem ho pokládala za pozitivní, neměla jsem odvahu si ho hnedle omotat kolem krku. To jsem tedy asi opravdu dobře udělala.
První varování
Po cestě kautu, bylo to na pražské Budějovické, jsem procházela vcelku dobře osvětlenou a frekventovanou ulicí. Auto jsem měla vzadu, za komplexem nákupního střediska. Jinde zpravidla ráno není místo. Když jsem přicházela k autu, přesně tři lampy v řadě, které byly jediné vtěch místech, zhasly. Tma jako vranci. Nepřikládala jsem tomu význam.
U domu máme javory, pod kterými parkuji. Postavila jsem auto a vystoupila. Vten moment mi přímo na kapotu přede mnou ztoho stromu seskočila kočka. Strašně jsem se lekla, ale znala jsem ji. Tak jsem ji pohladila, řekla jsem jí, jak moc mě vylekala, a šla jsem kdomů. Celou dobu šla za mnou a mňoukala. Pak mě dokonce předběhla, sedla si ke dveřím a mňoukala.
Napadlo mě, že má hlad, a šla jsem domů rychle vyhrabat něco zlednice. Našla jsem konzervu svých koček a šla jí dát. Už tam nebyla. Že je něco divné, mě napadlo až ve chvíli, kdy moje vlastní kočky, ač musely být hladové, si nevzaly jídlo, které jsem jim dala. Místo toho seděly a prostě na mě jen koukaly. Vté době jsem měla ještě psa. Německého ovčáka, nejbáječnějšího na světě. Ladynu. Ta naopak ten den chodila za mnou jako stín.
Vyndala jsem ten amulet a poprvé jsem si řekla, jestli bych ho neměla raději odnést, ale neudělala jsem to. Zajímal mě. Vyhrabala jsem staré knihy a hledala, jestli třeba vhebrejských nápisech nenajdu něco podobného, ale nic jsem nenašla. Amulet jsem tedy pověsila na klíč od skříňky tak, abych na něj vnoci viděla. Pak jsem ještě poprosila všechno, co je ochranné, tedy i Anděly, aby mi jakkoli naznačili, co je to vlastně za věcičku. Lehla jsem si a vten moment tam byla Ladyna. Lehla si vedle mojí postele, ač normálně spávala nalepená na domovních dveřích, a nehla se odtud. Pak jsem usnula.
Vzbudil mě neskutečně živý sen.
Zdálo se mi, jak jsem na nějakém místě, kde byly jen keře a zelené stromy. Byla tam se mnou malá Johanka. Jakýsi tmavý člověk, něco jako indián, mi podával náramek, na kterém byly podobné, ale trochu jiné obrazce než na amuletu, který jsem našla.
Při tom, co mi ho dával na levou ruku, mi řekl, že tohle je to, co mi patří, a že mě má rád. Že je tu proto, aby se mi nic nestalo, a že mě dobře zná. Poděkovala jsem a dala jsem mu výměnou ten amulet, který jsem našla. On ho zahodil, uklonil se a někam odcházel. Dívala jsem se za ním, on se otočil a měl takový divný pohled, jako ustaraný…
Pak přišel jiný muž a vruce měl hada, kterého hodil směrem kJohance. Ten had ji kousl do nohy. Vzala jsem ji do náruče, ale už se nehýbala. Strašně jsem křičela, že to byla černá mamba. V životě jsem vreálu mambu neviděla. Vzbudila jsem se tím, že jsem strašně řvala… Byla jsem zpocená, vyklepaná a amulet, který jsem uvázala na klíč, byl na zemi…
Okamžitě jsem běžela do pokojíčku. Johanka, místo aby spala, seděla na posteli. Ostatní holky spaly.Brečela a říkala, že měla hrozný sen. Viděla pořád prý zelené oči. (Dodnes, a je to asi pět let, je dokáže nakreslit). U ní seděly obě naše kočky i Ladyna a dívaly se na mě.
Málem jsem se přerazila, jak jsem běžela zpátky do obýváku. Vzala ten amulet a jenom vžupanu jsem sním běžela skoro až na Okrouhlík, kde jsem ho zahrabala. Teprve po cestě zpátky, když jsem si vzpomněla na toho indiána ze snu, jsem si všimla, že mám kolem levého zápěstí červené kolo, jako bych tam třeba dva dny měla tlustou gumičku. Do rána už jsem neusnula. Na tohle tedy nikdy nezapomenu.
Kdyby se mi dnes pod nohama válel třeba diamant, myslím, že bych se pro něj nesehnula. Holt některé věci nám rozhodně nepatří a také nám to umí sdělit.
Nový komentář
Komentáře
Zvířata rozhodně mají nějaký ten 6 smysl, určitě vi - cítí - co my ne
domů jsem si nic pochybného nedonesla, teda aspoň doufám
ja take nic
ne nic.
zvířata vycítí nějaké špatnosti,jsou chápavější
Jde mi mráz po zádech a ještě to všechno čtu před půlnocí. Snad bude krásné slunné ráno. Přeji všem sluníčko i v duši
mam stejny postoj jako ZZZdena. od detstvi vnimam energii veci i lidi, a dnes uz bych take, po tom co uz vim, si nic ani z bazaru ani nalezeneho nebo nekoho ciziho nevzala domu.
Je to asi 4 roky, kdy jsem jednou vecer sla z jogy domu, a cestou si vsimla otevrenych dveri v jednom dome. Videt byla vetsi mistnost, se stoly a zidlema, a nekolika lidmi. Prave tam probehla jakasi prednaska. Zvedave jsem nakoukla dovnitr a pani, ktera byla pobliz, me zvala dal. Po kratsim povidanim o prednasce, ktera byla na tema duchovno, mi nabidla, ze si mohu odnest a eventulene i zakoupit nejake materialy a knihy. Dala mi s sebou list ve formatu a4, na kterem byl barevne vyobrazen clovek se svymi duchovnimi tely a se svym Vyssim Ja. Obrazek se mi moc libil a neprekvapil me svoji informaci. mm nekolik knih na ruzne esotericka temata, mezi nimi i o energiich tela apod. Takze jsem si s podekovanim odnesla darovany obrazek domu a nekam ho zalozila. Asi rok po te jsem se stehovala do jine casti mesta a v ovem pokoji, kde jsem spala, jsem obrazek prvne povesila na zed nad postel. Asi po mesici jsem si pri vstavani z postele vsimla, ze pyzamo a povleceni, ackoliv jsem si je 1xtydne menila, melo na sobe takovy lehky cerny poprasek. v te dobe se k tomu pridal i jev, ze jsem zacala vylucovat cerne hleny. Jsem nekuracka, a ani tenkrat jsem nekourila, takze jsem si zacala spojovat tu vsechnu podivnou cernotu dohromady. Najednou me napadlo obrazek od steny odklopit. V ten moment mi vsechno doslo. Pod obrazkem byla zed uplne cerna! Ze tu pusobila nejaka cizi negativni energie, at uz jejim cilem bylo cokoliv, je nad slunce jasne! Obrazek jsem spalila a s nim zmizela i cernota ze zdi, postele i meho pyzama.
Uz leta ke me promlouva intuice a ja se ucim se ji ridit. Nekdy vsak rozum zvitezi. A pak delame chyby.
Kdyz ale vsechno dobre dopadne, muzeme dekovat svym ochrancum. Podobne a nebo jinak, treba tak jako prisel v clanku ochrance ve snu.
jo naše kočka co jsme měli jednou takhle viděla ...asi ducha či co. Kdo má kočku, tak to zná, čučej snad i na prach co lítá v místnosti, ale maj u toho blaženej výraz. Byly jsme samy doma, večer a ona v klidu kouká na gauči a najednou začala prskat a valit oči směrem do kuchyně a couvala na gauči až do mně narazila.Pak vystřelila a zmizela ve skříni. Já myslela že bude po mně. Jsem se začala modlit jak mně to učila prababička zamala a bála jsem se jít i vyčůrat. Hrůza.
waw dobry članok,až po mne prešiel mráz,suhlasim radšej nezobrať nič a človek ma pokoj... a so zvieratkami to je uplna pravda,oni to vedia vicítiť ....ešte že sa všetko dobre skončilo ...
zvířata dokáží vycíti zlo,měli bychom je více pozorovat
Až se trochu bojím, dobrý příběh.
naštěstí jsem si domů ještě nikdy nic takového nepřinesla...a po přečtení tohoto příběhu ani nepřinesu - ani kdyby to byl diamant, jak už bylo řečeno
ještě na vysoké jsem jednou dostala jako dárek náramek od studenta kolegy s ciziny,byl úžasný ale začaly se mi zdát zlé sny a spousta věcí se mě nedařilo.
úplně náhodou jsme jako študáci chodili na pivko ,a tam se mě v hospůdce zeptal úplně cizí člověk cizinec,odkud mám ten náramek ,a kdo ,že mě ho dal-řekl ,že je vyřezán s lidské kosti a dal mě ho někdo -kdo mě chtěl uškodit,uhranout mě tím ,nebo nevěděl o co jde .uvěřila jsem,a protože věřím,že voda očišťuje tak jsem ho cestou domů hodila do Vltavy,a opravdu od té doby se vše vrátilo do normálu.Jestli byl opravdu náramek z lidské kosti nevím,ale věřím,že ano.
takže na zlé věci věřím.,ale raději mám ty dobré a správné!!
velice jako vždy zajímavý článek,na štěstí jsem si domů nepřinesla nic takového,tak trochu i veřím na energií dodávanou amulety,stromy,je toho dost hodně co mě dodává energii,ted hlavně sluníčko
Věřím na energii amuletů i tomu, že zvířata jsou v tomto ohledu chápavější ... Vím, že nalezené věci např. i prstýnek, řetízek, atd. mohou mít špatnou energii... záleží na tom, kdo je nosil ... jaký byl v jádru člověk a jak moc tu, pro něj, ztracenou věc postrádá... mohl vyslovit (i nevědomky) nějakou "kletbu"... stačí věta typu: "ať se tím, kdo to našel zadáví" ... takovou energii ale mohou mít i věci ze starožitnictví, bazarů ... člověk by měl vždycky dát na první pocity, jaké má, když tu věc vezme do ruk ... někdy stačí se k takové věci jen přiblížit a cítíme buď nepříjemný pocit, nebo naopak nás ta věc přímo "volá" a hřeje u srdíčka, v takovém případě, je vše v pořádku...
Taky jsem někdy před 20 lety našla 1 náušnici a řetízek na ruku a vzala jsem si je!!! Náušnici jsem stejně, protože byla 1, nenosila ... náramek jsem si někdy na ruku dala, ale zdál se mi spíše pánský, tak jsem ho málo nosila ... nakonec jsem ho ztratila... nevadilo mi to... říkala jsem si "lehce nabyl, lehce pozbyl" asi to tak mělo být....
Teď už jsem na takové věci opatrná a domů bych si NIC - ani diamant - nevzala, to vím ...
Přeji sluníčko v srdíčku i na nebíčku
To je tedy něco, mám z toho husinu na celém těle.
Nic podobného se mě nestalo , ale věřím na nadpřirozené věci.
Něco musí být mezi nebem a zemí.
odpověď na Irena1 — #396 Ale já věřím na nevysvětlitelné věci, ale nevidím je za každým rohem.
odpověď na kareta — #399 Ty při tom mluvíš? PROČ?????
odpověď na Saturninka — #405
Jo to chápů to je opravdu horor