Není to žádná novinka. Naši předkové osívali záhony před příchodem zimy zcela běžně. Ostatně – dělá to tak i sama příroda. Rostliny na loukách také nečekají až do jara, aby svá semínka setřásly na zem, kde mohou ve skulinkách přečkat zimu a na jaře s plnou parádou vyklíčit. I když je to u kulturních plodin trochu jiné, existují druhy, jejichž semínka nejsou natolik choulostivá, takže v zemi přečkají mrazy také. A k nim patří i raná a poloraná mrkev a petržel. Nejen že úrodu příští rok sklidíte mnohem dříve, ale semínka budou i lépe klíčit.
„Semínka mrkve a petržele obsahují látky, které brzdí jejich rychlé klíčení. V praxi fungují tak, že semínka vlhkem nataženým z půdy nabobtnají, brzdící látky (říká se jim inhibiční) se z nich vyplaví a až pak začnou semena klíčit. Při podzimním výsevu proběhne proces nabobtnání semen a vyplavení inhibičních látek už v zimě a na jaře, jakmile bude mít půda správnou teplotu, začnou semínka klíčit,“ vysvětluje důvod, proč se na jaře dočkáme dřívější úrody, Petra Matějková, blogerka a autorka Zahradnického diáře.
Foto: Shutterstock
Kdy zapravit semínka do země?
Termín jejich podzimního výsevu není nikde stanoven. Vždy záleží na počasí. Semínka bychom měli zapravovat do země ještě před příchodem mrazů, dokud jde s půdou pohodlně hýbat, ale zase ne příliš brzy. Pokud by po výsevu bylo delší dobu až příliš teplo, mohla by semínka začít předčasně klíčit, což by znamenalo konec nadějí na sklizeň. Někdy ten pravý čas přijde koncem října, jindy během listopadu, ale může to být dokonce i na začátku prosince, když se zima opozdí.
Jak na výsev?
Úplně stejně, jako byste to dělali na jaře. Základem je do hloubky prokypřený, hrud a plevele zbavený záhon s lehčí půdou. Tak, aby v něm kořen mrkve nebo petržele mohl bez překážek narůstat. Rozhodně by ale neměl být čerstvě pohnojený ani vápněný. Vhodné není ani vysévání na místo, kde letos kořenová zelenina už rostla. Zvolte raději záhonek například po salátu nebo hrášku.
Samotný výsev provádějte do půl centimetru hlubokých řádků, které od sebe dělí přibližně 20 centimetrů. Aby na jedno místo nespadlo příliš mnoho drobných semínek, můžete je „naředit“ suchým pískem. Následně semínka překryjte zeminou. Pokud je suchá, opatrně je zalijte. V tomto období obvykle nebývá o přirozenou závlahu nouze, ale pokud by přece jen byla letošní zima na srážky chudá, postarejte se o zálivku průběžně sami.
Další starost o mrkev nebo petržel přijde až na jaře, kdy bude potřebovat protrhat, aby měly kořeny prostor k růstu.
Pokud nechcete přece jen nic ponechat náhodě, můžete záhonek překrýt netkanou textilií. Jistíte tak úrodu nejen před případnými třeskutými holomrazy, ale také před nenechavým ptactvem.
Zdroj informací: Petra Matějková – Petra zahradničí, Ing. Jan Stropnický – Zahradnická kuchařka
Nový komentář