Hannah01 mi připomněla jednu sportovní sobotu, kterou jsem absolvovala s naší firmou, a tak se o ni podělím.

Naše firma občas pořádá různé sportovní akce. Jeden rok se konal nějak mimořádně i turnaj v jakoby plážovém volejbale. Tak jsme si s holkama řekly, že to zkusíme, aspoň bude sranda. No a to taky byla.

Když jsme přišly do tělocvičny (původně se mělo hrát venku, ale pršelo), tak jsme  jenom zíraly na ostatní družstva, jak byli sportovně nažhavení, oblečení do různých dresů, chrániče na kolenou i loktech, vysoký postavy a zuřivě se roztrénovávali pinkáním. A hlavně jich bylo strašně moc, hrálo se na  4 hráče a každé družstvo mělo s sebou spoustu náhradníků, jen my byly pouze 4. Hrály jsme jedny z prvních, a tak jsme nastoupily na hriště.
 
První podání a první bod pro nás. To nás naladilo, a tak jsme se odvážně pustily do další hry. Už si nepamatuju, kolik bodů jsme celkem nahrály, ale náš první zápas jsme prohrály, a tak pro nás turnaj skončil. Ale musím říct, že jsme si to náramně užily, a myslím, že jsme byly nejveselejším družstvem, protože jsme se pořád a všemu smály.
 
Když jsme pak seděly u odpoledního kafe a jedna naše kolegyně, která v turnaji nehrála, se nás ptala, jak často hrajeme volejbal, dostalo se jí odpovědi, že jsme si před pár měsíci na jedný víkendový akci společně zapinkaly. Že to bylo hlavně kvůli tomu, abychom vůbec zjistily, jak se do míče trefit, jsme si nechaly pro sebe. O to víc nás překvapila její reakce, když řekla, že ona hraje volejbal tak jednou týdně.

Olina
Milá Olino, co dodat - přirozený talent je přirozený talent. S tím holt nikdo nic nenadělá... :o))) Díky

TÉMATA:
ZDRAVÍ