Foto: Shutterstock
„Naše záhony jsou zkrátka neoddělitelnou součástí velkého ekosystému propojeného mnoha vzájemnými vazbami. Stačí malé vychýlení zdravé rovnováhy a už je zaděláno na trable. Určité ztráty jsou přitom úplně normální. Škůdci a nemoci jsou ale zákeřní soupeři v tom, že nám mohou rychle přerůst přes hlavu a rozšířit se po celé zahradě,“ vysvětluje zahradnice Michala Brabcová.
Chemické postřiky vypadají na první pohled jako efektivní a rychlé řešení. Když se ale podíváme pod pokličku jejich mechanismu působení, bolestivou podpásovku nezasadíme jen patogenům, ale také půdě. Právě do ní se po prvním dešti toxický koktejl vsákne. Zamoří spodní vodu i naši budoucí úrodu, někdy i na několik sezón dopředu.
Dobrá zpráva, jde to i bez chemie. Přírodní ochrana je bezpečná a mnohdy z dlouhodobého hlediska dokonce účinnější cesta. Stačí prokouknout strategii patogenů, dbát na prevenci a v případě napadení se bránit cíleným prostředkem, který zbytku zahrady neublíží.
Vybíráme odolné odrůdy
Za desítky a někdy i stovky let pěstování se přirozeně přizpůsobily našim klimatickým podmínkám. Zkuste kromě katalogů s hybridním osivem nakouknout i do nabídky permasemínek. Tedy semínek vypěstovaných bez použití jakékoliv chemie.
Respektujeme požadavky rostlin na stanoviště
Netrápíme teplomilná rajčata ve stínu, stejně jako si bylinky opravdu nebudou libovat v přehnojené půdě. Rostliny ve stresu mají oslabenou imunitu stejně jako my lidé a zkusí to na ně první bacil, který půjde okolo.
Dopřejeme rostlinám dostatečný životní prostor
Z prťavých sazeniček budou už za pár týdnů vzájemně si stínící dlouháni. V zastíněných částech bují plísně a díky kontaktu list na list se šíří jako mexická vlna.
Pomáháme rostlinám zvyšovat jejich přirozenou imunitu
Naši vlastní imunitu posilujeme vitamíny a probiotiky, které mají vědecky prokázaný vliv na naše zdraví. Prospěšné bakterie hrají klíčovou roli také ve světě rostlin. Posilují jejich vitalitu a sílu odrazit útok virů nebo škůdců.
Staráme se o půdu, aby zůstala zdravá
Jakmile se půdní prostředí vychýlí z rovnováhy, nebude se dařit ani rostlinám a živočichům, kteří v ní žijí. „Patogeny oslabenou zeminu kolonizují a vyráží z ní loupit a plenit na horní části rostlin. Pravidelná zálivka spolu s víčkem probiotik udržuje v půdě harmonii. Užitečné bakterie vytváří příznivé prostředí pro život půdních živočichů i růst rostlin, berou patogenům potravu a zároveň vylučují látky, které jim pořádně znepříjemňují život,“ doplňuje Michala Brabcová.
Rostliny pomáhají rostlinám: Zapojte do obrany bylinky a léčivky
Prevenci máme v malíku, můžeme stavět další obranné prvky. Pásy bylinek a léčivých rostlin na okrajích záhonu pomáhají, a ještě u toho vypadají jako ze žurnálu. Nejsou náročné na pěstování a kromě zdravé sklizně budeme mít v průběhu celé sezóny po ruce vždy pár voňavých lístků na dochucení večeře.
Levandule s lichořeřišnicí odpuzují mšice, které útočí na rostlinná pletiva a vysávají z nich šťávu. Listy se kroutí a při silnějším napadení může rostlina i uhynout. Lichořeřišnice svou charakteristickou vůní navíc vyhání slimáky. Levanduli můžeme pěstovat i v nádobách a přenášet ji po zahradě tam, kde je zrovna nejvíc potřeba. Kopr a bazalka před savými škůdci zase ochrání rajčata. Celer nevoní běláskům. Hodí se tak třeba vedle zelí a květáku, což jsou jejich oblíbené terče. Česnek jako přirozený fungicid nesmrdí jen upírům, zdatně odpuzuje také plísně.
Jak na to? 10 gramů drceného česneku zalijeme litrem vařící vody a necháme jeden den vyluhovat. Potom směs scedíme a naředíme v poměru 1:3 s vodou. Na rostliny aplikujeme rozprašovačem.
Protiplísňový svařák
A na závěr něco voňavého. Skořice a hřebíček vytváří na tělech rostlin neviditelný film bránící plísním v růstu.
Jak na to? 15 gramů směsi skořice a hřebíčku zalijeme litrem vařící vody. Po jednom dni louhování přecedíme a můžeme bez dalšího ředění použít k ošetření rostlin pomocí rozprašovače.
Zdroj: Zahradnice Michala Brabcová, Weiki tiskové materiály
Nový komentář