Foto:Shutterstock

I když s příchodem jara si s námi příroda trochu zahrává, máme za sebou nadprůměrně teplou zimu, podle pražského Klementina druhou nejteplejší od roku 1775. A to se projevilo i na přírodě, která je napřed.

Příroda předbíhá

Už od první poloviny března tak můžeme venku vídat rozkvetlé narcisy, krokusy, hyacinty a v posledních dnech i ovocné stromy, zejména peckoviny. Proto není možné zahálet, zahrada potřebuje vaši pomoc.

„Jestli je nebo není příroda napřed záleží na průběhu zimy i lokalitě. Letos byla zima teplejší a vlhčí než loni, takže třeba u nás na Vysočině už jsou v plném květu cibuloviny, které běžně kvetou až za čtrnáct dní. Na jižní Moravě už více než týden kvetou meruňky a nejen ony,“ komentuje zahradnice Eva Hegerová ze Zahrad Laurus.

Výsadba dřevin

To, že je příroda někde napřed se u zahrádkářů podle ní projeví hlavně v jarní výsadbě dřevin, u které začíná platit pravidlo čím dříve, tím lépe. Nejde jen o teploty, ale i o to, že je nutné podchytit zbytky jarní (zimní) vláhy pro zdárné zakořenění dřevin.

„Ostatní práce jako přípravy záhonů, výsevy zeleniny, zakládání či dosévání trávníků nebo výsadba zeleniny do skleníků se provádí ve stejných datech. Mění se ovšem množství potřebné zálivky. Dříve se jarní výsevy zeleniny nemusely nijak zvlášť zalévat, nyní je to nutností. Chybí totiž zásoba spodní vody,“ uvádí Hegerová.

Zdroj vody

Prvním krokem každého zahradníka či zahradnice by tedy po zimě mělo být zajištění zdrojů vody, tedy úklid, oprava, čištění, popřípadě i nákup nádrží na dešťovou vodu a zprovoznění záchytného systému.

  
Foto:Shutterstock

Pryč s plevelem

A co dál? Předjaří a brzké jaro je ideální k odstraňování plevele, protože půda na to má vhodnou strukturu a je více drobovitá, takže z ní budete tahat dlouhé oddenky. Půdu na zahradě je také vhodné prokypřit, ale s rozvahou. Záhony s trvalkami, které máte na zahradě už delší dobu, můžete jen tak lehce načechrat, abyste neporušila kořeny, které jsou půdou prorostlé.

U čerstvých nebo čerstvě přesazených rostlin je možné jít hlouběji. Kypří se i okolo stromů a týká se to rovněž zeleninových záhonů. Prokypření je důležité k tomu, aby půda později dobře držela vláhu a také zabraňuje růstu plevele. Kypření je dobré spojit i s hnojením.

Pěstujete-li jahody i ty si teď zaslouží vaši pozornost. Odstraňte staré listy, nakypřete a popřípadě je pohnojte. Založit můžete i nové záhony.

Řezy a postřik ovocných dřevin

„Je také čas na řez meruněk a broskvoní, protože ty se řežou v květu. My na Vysočině dokončujeme výchovné řezy ovocných dřevin, malin, ostružin apod.,“ říká Hegerová. S kvetoucími dřevinami souvisí i postřik. Aplikace jarního postřiku ovocných stromů proti chorobám je závislá na teplotě a stádiu vývoje. Měla by se provádět v období od rašení dřeviny po vytvoření květu. Venkovní teplota by měla být vyšší než patnáct stupňů. To ale hodně záleží na oblasti. Obvykle se stříká ještě po odkvetení.


Foto:Shutterstock

Sadba zeleniny

Co se týče sadby, kromě zmíněných dřevin můžete ke konci března zahradu obohatit o hlávkový salát, brukvovité druhy zeleniny, jako je kapusta, květák, brokolice, dále lze zasadit špenát, jarní česnek, cibuli a brambory. Začátkem března bylo vhodné začít s předpěstováním rajčata či paprik. Předpěstování se týká i letniček typu astra, afrikán či kosatec. S růžemi můžete rovnou do záhonů a ty co už tam máte z minule prořízněte. Citlivější rostliny ovšem nezapomeňte před nočními mrazíky ochránit třeba netkanou textilií.

„To, že je teplo, ještě neznamená, že je i dostatečně dlouhý sluneční denní svit. Proto bych neuspěchala výsadbu paprik, rajčat, řepy nebo třeba mrkve,“ upozorňuje Hegerová.

Starost o ptáčky

Zahradnice radí nezapomínat ani na ptačí budky. „Je nejvyšší čas na kontrolu ptačích budek nebo jejich novou instalaci. Sýkorky a jiné zpěvné ptactvo nám významně pomáhá v biologickém boji se škůdci,“ uzavírá.  

Foto:Shutterstock

Čtěte také:

Reklama