Myslíte, že soutěž Peče celá země přinesla do našeho pečícího prostoru nějakou změnu?
Jestliže Češi rádi pekli, tak se to během první řady určitě potvrdilo a obrovsky zpopularizovalo. O pečení se začali zajímat i lidé, kteří předtím nepekli. Myslím, že je to žánr, který lidé potřebovali a úplně si ho zamilovali. Mohou tedy fandit, ale zároveň se něco nového naučit a dozvědět. Jde o sdílení několika rovin, které však sdílí nejen diváci, ale během natáčení také celý štáb.
Je něco, co vás během první řady překvapilo?
Rozhodně jsme byli překvapeni tím ohlasem. Sice jsme během natáčení měli dojem, že jde o dobrý pořad, ale je příjemné, že nám tento pocit potvrdili i diváci. Vlna toho ohlasu byla navíc každý týden větší. Překvapila mě i má vlastní reakce, jelikož jsem se i já nechala nečekaně strhnout atmosférou. Už během druhého dílu první řady jsem začala péct technické výzvy. Udělala jsem tehdy sachr, který představoval první technickou výzvu, a přála bych vám pocítit to následné blaho, že i domnělé kopyto, za které jsem se považovala, to zvládne!
Změnil pořad nějaké vaše návyky?
Ano, u nás v lednici byste předtím například marně hledali máslo, jelikož jsem skoro vůbec nepekla. Nyní si třeba pravidelně dělám svůj vlastní kváskový chléb. A řeknu vám, že ta atmosféra domácnosti, kde voní čerstvě upečený chléb nebo legendární babiččin štrúdl, který jsem se naučila dělat, je nepopsatelně krásná. Díky pečení se mi oživují vzpomínky, děti se těší na mé kulinářské výtvory a hlavně máme nového člena rodiny, a tím je můj kvásek jménem Evžen!
Obracejí se na vás známí s prosbou o pekařské či cukrářské rady?
Je pravda, že už se v kuloárech rozkřiklo, že umím péct, když moderuji soutěž Peče celá země. Už z toho důvodu jsem na YouTube kanálu Čas na TeBe rozjela s mým báječným kolegou a porotcem Josefem Maršálkem takzvanou Univerzitu pečení, ve které se naučí péct opravdu každý. Nesmírně mě to baví a za tu krátkou dobu jsem se díky Josífkovi naučila upéct úžasné dobroty. Je docela úsměvné, že mám teď pověst pekařky či cukrářky, navzdory tomu, že jsem byla vždycky propagátorkou asketického způsobu života. Přišla jsem ale na způsob, jak na to vyzrát. Abych mohla mlsat, najela jsem na metodu přerušovaného půstu, to znamená, že například jím pouze od devíti do pěti odpoledne. A věřte nebo ne, pak si můžu v klidu dovolit jíst i ty dortíky.
Probíhala z vaší strany nějaká speciální příprava na natáčení druhé řady?
Ano, připravovala jsem se velmi, už jsem zmínila onen přerušovaný půst, abych byla na kameru šlang a samozřejmě jsem si zašla ke kadeřníkovi Jendovi Jirkovi, našemu bývalému soutěžícímu, kde jsme všechno probrali. To představuje velice milou součást téhle soutěže, že mám spoustu milých známých. Tak jsem zvědavá, co za vazby vznikne v této řadě.
Máte před soutěží nějaká očekávání? I právě z hlediska soutěžících…
Do druhé řady šli lidé, kteří asi rámcově věděli, co mají čekat. První řada v tomto byla více spontánní, soutěžící nevěděli, do čeho jdou. Tady naopak vidím připravené jedince, kteří si už možná plánují nějakou profesionální dráhu. Soutěž pro ně představuje obrovskou příležitost a šanci se zviditelnit. Fascinuje mě, kolik lidí je ochotných věnovat pečení svůj veškerý volný čas. A co je hlavní, tito nadšenci jsou nesmírně pracovití a trpěliví. Myslím si, že takových lidí se po druhé řadě vyrojí ještě víc!
Co podle vás dnešní dobu v cukrařině či pekařině charakterizuje?
Dnešní doba v sobě nese návrat k tradicím, lidé si rádi dají poctivou housku, bábovku nebo dobrou kynutou buchtu. Objevují se i nejrůznější variace na klasické recepty, jako jsou třeba koblihy, v kurzu je například francouzská cukrařina. Díky snadnému přístupu k informacím je možné zkusit si prakticky všechno Od pečení v tradiční peci, kde zatápíte dřevem, až po nejvyšší a nejnáročnější recepty. I my v soutěži jsme byli svědky neuvěřitelných kousků, které si v ničem nezadají s uměním.
Když ve vás pořad probudil zájem o pečení, obohatila jste svoji kuchyň o nějaké nástroje či přístroje?
Já mám svým způsobem výhodu v tom, že nemám velký dům, a proto nemám kde skladovat předměty. Snažila jsem se spíše ve svých cukrářských či pekařských pokrocích, abych měla co nejméně pomůcek, ale díky Josefovi jsem učinila velké objevy! Třeba taková cukrářská karta a digitální váha jsou úžasní pomocníci. A před Vánoci se mi doslova změnil život, protože mi partner koupil domácího robota a od té doby je pečení úplná pohodička. To se vždycky seběhne celá rodina a koukáme, jak se nám míchá těsto na houstičky nebo bábovku a máme o zábavu postaráno.
Zdroje: Press kitt České televize, Tereza Bebarová
Nový komentář