veg.jpg
Foto: Shutterstock

Nikola 20 let

Nikola byla od mala hodně vybíravé dítě. Podle vypravování matky a sestry trpěla nechutenstvím už když pila sunar. Bylo velmi obtížné do ní dostat prakticky cokoliv k jídlu. Dětská lékařka na žádný zdravotní problém nepřišla a tak se čekalo, až bude Nikola mluvit a sama si řekne, co by ráda jedla. „Vzhledem k mojí vybíravosti jsem k masu nikdy zrovna netíhla. Kdykoliv to šlo, vyhýbala jsem se mu už od dětství. Živě si pamatuju každou návštěvu babičky, kdy jsme dostala jen knedlíky a zelí. Pro mou lásku k hlodavcům jsem odmítala jíst například králíka,” vzpomíná. 

Cesta k veganství, jak vyplývá z vyprávění, nebyla přímo záměrem. Zkrátka se masu a uzeninám z počátku vyhýbala hlavně z důvodu nechutenství. Na druhém stupni základní školy si Nikola uvědomila, že chování společnosti a masného průmyslu ji vůči zvířatům připadá nesmírně kruté a začala pochybovat o tom, zda je správné a normální konzumovat maso, notabene dvakrát až třikrát denně jak tomu bylo zvykem v její rodině. „Když jsem začala přemýšlet nad tím, že vlastně asi není úplně v pořádku platit za zabíjení nevinných bytostí, rozhodla jsem se přestat jíst maso. V té době jsem si díky své nevědomosti ale neuvědomovala, nebo možná nechtěla uvědomovat, že masný průmysl není zdaleka to nejhorší. V tom mi otevřela oči střední škola a praxe. Až tam mi došlo, jak krutý je vlastně mléčný a vaječný průmysl a jak pokrytecké ode mě je, si říkat milovník zvířat, a přitom podporovat jejich týrání. Až v tu dobu jsem si připustila, že nejíst živočišné výrobky je to nejmenší, co můžu ze své pozice udělat,” říká. 

Čtete také: 

Převážně veganská strava pomohla Schwarzeneggerovi s cholesterolem. Jeho lékař si myslel, že k němu přišel jiný člověk

Na samotném počátku vyřazení nejen masa, ale i vajíček, mléka či želatiny prý nebylo nic těžkého, ba naopak Nikola pocítila obrovskou úlevu. Měla to štěstí, že kolem sebe má lidi s otevřenou myslí, liberály, kteří vidí svět podobně a respektují svobodnou volbu ostatních. A navíc jako bonus začala velmi brzy pociťovat zdravotní benefity, které rostlinná strava přináší. „Faktem ale je, že vyřazení masa z vašeho jídelníčku výrazně uleví vašemu trávicímu traktu, plus má hodně lidí zdravotní problémy kvůli intoleranci na laktózu a ani o tom neví. Lidé jsou totiž jediný živočišný druh na planetě, co pije mléko i od cizí mámy,” vysvětluje. „Na druhou stranu si ale hodně lidí pod pojmem veganství představuje jen zdravé jídlo a to taky nemusí být pravda. Můžete jíst celý den pečivo bez vajec, bonbóny a cukr a budete taky vegan. Já se vzdala konzumace živočišných produktů z čistě etických důvodů, takže se neomezuji a často a ráda si dopřeju veganské sladkosti.” 

Nabízí se otázka, jak hodnotí Nikola soužití s ostatními lidmi, kteří nejsou vegani. Dokázala by si představit partnera všežravce? „Pochopitelně bych preferovala, kdyby byl můj partner byl taky vegan nebo alespoň vegetarián. Myslím si, že je ve vztahu přínosné sdílet určité, pro mě zásadní, hodnoty. Mám kolem sebe ale i spoustu karnistů (lidí, co jedí maso) a vegetariánů, snažím se nikomu nic nevnucovat, každý si na to své musí přijít sám. Minimálně bych ale určitě pro partnera neveganské jídlo nepřipravovala. Nechci se dotýkat masa a jakkoliv s ním pracovat,” říká Nikola. „Je ovšem pravda, že právě to zmíněné sdílení důležitých hodnot je pro mě dost podstatné. Nemuset nikomu vysvětlovat, že díky veganství vám skutečně nevypadají zuby ani vlasy, skutečně nemusíte mít nedostatek bílkovin a vážně nejíte jen zeleninu a trávu. Já osobně dokážu připravit velmi chutné veganské varianty všech tradičních českých jídel a pravidelně jimi hostím i své neveganské kamarády. Moje nejoblíbenější je asi svíčková a segedínský guláš. Dost mě také těší široká nabídka veganských restaurací a produktů, které jsou k dostání již prakticky v každém obchodě. Je příjemné najíst se vědět, že kvůli tomu nemusel nikdo zemřít,” shrnuje. 

vege.jpg
Foto: Shutterstock

David 23 let

David je vegetariánem. Takže narozdíl od Nikoly jí vajíčka a dopřeje si i mléko nebo sýry. Ke svému rozhodnutí došel při studiu biologie na vysoké škole. „K rozhodnutí u mě došlo především z etických důvodů, nedokázal jsem jíst maso s vědomím, že pochází z jatek a z velkochovů, kde se ta zvířata drží často v hrozných podmínkách. K tomu povědomí, co se děje ve velkochovech, jsem se dostal přes jednoho rappera, pak jsem začal sledovat víc influencerů, kteří propagují veganství/vegetariánství. Hodně mě to zasáhlo. Informace a záběry z jatek a velkochovů mi hnuly s emocemi, nebudu lhát. 

Teď jako vystudovaný biolog a doufejme především ekolog, který má povědomí o tom, jak příroda funguje, vidím své důvody zůstat u vegetariánství spíš jako racionální rozhodnutí podložené racionální úvahou. K tomuto životnímu stylu mě vede především fakt, že odlesňování amazonského pralesa je z velké části způsobeno přeměnou na pastviny pro chov hovězího dobytka - na ty všechny jihoamerické steaky, které si dají masožrouti v USA, Evropě a kdekoliv vlastně. Dalším důvodem odlesňování Amazonie je pěstování sóji, která jde z naprosté většiny jako krmivo do USA a Evropy pro dobytek. Drancování oceánů v podobě masového lovu ryb má nedozírné následky na stav těch oceánů jako prostředí. Chov kapra v České republice? Naprosté zničení biodiversity rybníků.

A pak tu samozřejmě máme to, že živočišné zemědělství a obrovské spotřeby vody, půdy, produkci odpadů, skleníkových plynů, přispívá k rezistenci bakterií na antibiotika, protože se jimi dobytek preventivně dopuje. Zároveň ale nepodporuju takové ty iniciativy „To make the world vegan“, protože suchozemské ekosystémy byly a jsou ovlivňováni člověkem, hlavně třeba u nás ve střední Evropě," říká David. 

Čtěte také:

Zdroj: Autorský článek, respondenti redaktorky