c40d2d424fe8d-obrazek.jpg
Josef Sommer, Vida Skalská a Petr Čepek v pohádce Tři veteráni z roku 1983
Foto: Profimedia

S nosem si užila svoje

První filmová herecká zkušenost Vidy Skalské Neuwirthové, která letos oslavila 62. narozeniny, se datuje do roku 1980, kdy se objevila ve snímku Marie Poledňákové Kotva u přívozu. Signifikantní rolí, kvůli které jí lidé poznávají dodnes, je pro ni ovšem princezna Bosana ve Třech veteránech (1983). Pohádková komedie režiséra Oldřicha Lipského je adaptací jednoho z Werichových příběhů a diváky baví i po letech.

Do sebe zahleděná, sobecká princezna Bosana, respektive její rostoucí nos, je jednou z hlavních atrakcí filmu. Herečka, která při konkurzu zaujala svým orientálním vzhledem a krásnýma dál od sebe posazenýma očima, to ale při natáčení neměla vůbec jednoduché a protrpěla si své. Pohybovat se po place s dva a půl metrů dlouhým přilepeným frňákem totiž rozhodně nebylo pohodlné. Na natáčení navíc musela chodit dřív než ostatní, protože přidělání nosu nějakou dobu zabralo.

Starší herci ji obletovali

Za Vidu se dokonce tehdy prý přimluvil i Rudolf Hrušínský, který jí měl dohodnout zvýšení honoráře. 1600 Kčs za deset natáčecích dnů se mu zdálo, vzhledem k trablím s nosem, opravdu málo. V rozhovoru pro Lifee herečka prozradila, že ji jako mladou a pohlednou dívku při natáčení muži obletovali, a to i kvůli tomu, že během té doby zrovna slavila narozeniny.

Žena, co se nezastaví

Přestože po Třech veteránech sice Vida Skalská Neuwirthová v herectví pokračovala a objevila se například ve filmech Vesničko má středisková (1985) nebo Golet v údolí (1995), diváci ji přeci jen tak trochu považují za herečku jedné role. Ona je ale mnohem víc než to. Hrdost na svůj židovský původ a lásku k dětem spojila v mnoha projektech. Kromě toho, že se prosadila coby loutkoherečka a působila například v divadle Minor, napsala pro děti dvě knihy a v osmdesátých letech založila při pražské židovské obci dětské divadlo Feigele. Věnuje se také průvodcovské činnosti a turisty provází například po pražském židovském městě nebo po Terezíně. Mimo jiné se také podílela na vzniku česko-německého dokumentu Rekviem za ty, kteří přežili o židovských obětech druhé světové války.

f2d1f89b645c2-obrazek.jpg
Vida Neuwirthová v Obecním domě na křtu knihy Hančina cesta.
Foto: Profimedia

Otec přežil koncentrační tábory

Během druhé světové války si Vidina rodina prožila strašné chvíle. Její otec prošel několika koncentračními tábory, a dokonce na něm měl nechvalně proslulý doktor Mengele provádět pokusy. O tom všem včetně svého židovského původu se Vida dozvěděla v den svých čtrnáctých narozenin, když si ji vzal tatínek stranou a vyprávěl jí o čísle vytetovaném na předloktí.

Co se týče osobního života, se svým manželem, který se později stal lékařem, se Vida seznámila už během studií na gymnáziu. Společnou měli třeba lásku k rockové hudbě. Do manželství se jim narodili dva synové. Starší David je vystudovaný právník a s rodinou se usadil ve Francii, mladší Matyáš je absolventem VŠE a profesionálním trenérem golfu. Vida Neuwirthová už se může těšit i z role babičky.

Zdroje: Zena-in.cz, Kinobox.cz, Lifee.cz, Pametnaroda.cz, CSFD.cz, Novinky.cz