Soraya Esfandiary Bakhtiari (1932-2001) se narodila do vážené rodiny, která patřila mezi íránskou smetánku, jež se angažovala v íránské vládě i v diplomatickém sboru. Její rodiče se seznámili v době otcových studií v Berlíně, odkud pocházela Sorayina matka.

Část dětství prožila malá Soraya v íránském Isfahánu, část s matkou v Německu. Měla dvojí výchovu: íránskou i německou. Také v Íránu navštěvovala německou školu a stýkala se s dětmi z německých rodin. Po válce pak studovala ve švýcarském Montreux a v Londýně. Tady se seznámila se sestrou íránského šáha, princeznou Shams.

Soraya-Esfandiary-Bakhtiari-045.jpg
Foto: Soraya Esfandiary Bakhtiari
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Šáh Muhammad Rezá Pahlaví (1919-1980) měl právě krátce po rozvodu s egyptskou princeznou Fawzií. Fawzia byla pro svou mimořádnou krásu srovnávána s hollywoodskými filmovými hvězdami. Manželství ale bylo ryze účelové, domluvené rodiči jako ve středověku. Snoubenci se viděli před svatbou, která se konala v roce 1939, pouze jednou. A i když spolu tvořili krásný pár, štěstí jim to nepřineslo. Měli spolu pouze dceru Šahnáz a jako hlavní důvod rozvodu se uvádělo, že se jim nepodařilo zplodit mužského potomka, i když situace byla asi složitější.

CrownPrinceMohammadRezaPahlavi1.jpg
Foto: Muhammad Rezá Pahlaví
Non communiqué, Public domain, via Wikimedia Commons

Třicetiletý panovník tedy hledal vhodnou ženu, s níž by zplodil syna-dědice. Když viděl fotografii Sorayi, toužil poznat originál. Jeho sestra Shams byla přesvědčena, že Soraya je žena, kterou její bratr potřebuje, a pozvala ji, aby se s ní vrátila do Teheránu.

K seznámení se šáhem došlo hned po příjezdu a byla to prý láska na první pohled. Oboustranná. A vzápětí došlo k žádosti o ruku a zasnoubení stvrzeném prstenem s dvaadvacetikarátovým diamantem.  

0f2b5bbb44b83580e6906070f9cebf8c.jpg
Foto: Královna Soraya
Photo Division, Government of Indiaderivative work: Begoon, Public domain, via Wikimedia Commons

Svatba, která byla dlouho dopředu naplánovaná na 27. prosinec 1950, se musela odložit. Soraya se nakazila tyfem a byla s vysokými horečkami několik týdnů upoutána na lůžko. Nové datum bylo stanoveno na 12. února 1951. Ani v den této okázalé svatby, které se zúčastnilo na 2000 hostů, nebyla Soraya úplně zdravá, ale svatba se již nemohla odkládat kvůli blížícímu se islámskému svátku. A tak si zesláblá čtyřicetikilová nevěsta oblékla nádherné svatební šaty z dílny Christiana Diora. Byly ušity z tylu a brokátu s obrovskou vlečkou a zdobilo je devět set tisíc zrnek zlata, dvacet tisíc perel a šest tisíc falešných diamantů. Vážily více než dvacet kilogramů, a tak není divu, že Soraya třikrát málem zkolabovala. Naštěstí se nad ní slitoval sám šáh a požádal jednu svatebčanku, aby osm metrů vlečky ustříhla, a šaty tak odlehčila.

ma.jpg
Foto: S manželem Muhammadem
L/P: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

První měsíce manželství byly relativně idylické. Manželé si užívali romantiku v soukromé bílé vile, zatímco císařský palác sloužil jen k reprezentaci. Šáhova rodina i celá země však netrpělivě očekávala jediné – narození dědice. Dítě však k zoufalství obou nepřicházelo. Soraya nejdříve hledala pomoc v Evropě – ve Švýcarsku a Francii.

Pak se rozhodli navštívit Spojené státy a vyhledali pomoc amerických lékařů zabývajících se léčbou neplodnosti. Lékaři v New Yorku Sorayu ujistili, že příčina je spíše psychického rázu, ale na klinice v Bostonu jí sdělili nepříjemnou skutečnost – je neplodná a nikdy nebude mít děti! Protože šáh Sorayu nesmírně miloval, ze všech svých žen a milenek údajně nejvíce, snažil se najít nějaké schůdné řešení, aby se vyhnul rozvodu a nemusel hledat novou manželku. Původně zamýšlel, že se jeho nástupcem stane jeho mladší bratr. Ten bohužel zanedlouho při leteckém neštěstí zahynul. Také uvažoval o změně ústavy, případně se oženit s další manželkou, která by mu porodila syna, a pak se vrátit k Soraye. S tím však ona radikálně nesouhlasila, změna ústavy byla složitá, a tak se nejjednodušší jevil rozvod, který byl oznámen veřejnosti v březnu 1958. Šáh se po dvou letech znovu oženil, jeho třetí ženou se stala vzdělaná a rovněž krásná architektka Farah Diba, s níž se dočkal dědice. Farah mu porodila čtyři děti – dva syny a dvě dcery.

ShahanshahRoyalFamily2.jpg
Foto: Šáh s třetí manželkou Farah a jejich dětmi
Bellavista1, Public domain, via Wikimedia Commons

A jaké byly další osudy Sorayi? Šáh ji dobře zabezpečil, dostala od něj byt v Paříži, dvě auta, šperky a slušnou měsíční rentu. Odcestovala do Evropy a oddala se své staré vášni – od dětství toužila hrát ve filmu. To se jí podařilo, i když si zahrála jen v několika průměrných filmech. Štěstí ji nepotkalo ani v osobních životě. Pokusila se znovu zamilovat a provdala se za italského režiséra Franka Indovinu. Ten však nedlouho po svatbě zahynul v dopravní nehodě.


 3 ženy íránského šáha

Zbytek života strávila v Paříži a se stále smutnějším pohledem vzpomínala na svou velikou lásku. Jednou se chtěla se šáhem setkat, ale bohužel k tomu nedošlo. Krátce poté, co byl v roce 1979 svržen z trůnu, zemřel v exilu na rakovinu. Soraya ho přežila o více než dvacet let. Zemřela v 69 letech v Paříži…


hr.jpg
Foto: Hrob Sorayainy rodiny v Mnichově
Mutter Erde, Attribution, via Wikimedia Commons

Zdroj info: Rotondi Giuliana: Královny a princezny, 2016, CNN Style 2017, Wikipedie – en

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama