Margareta přišla na svět v roce 1882 jako dcera prince Arthura, vévody z Connaughtu a Strathearnu, třetího syna britské panovnice, pozdějšího generálního guvernéra Kanady. Od dětství milovala přírodu a květiny a nikdo jí neřekl jinak než Daisy, což v překladu příznačně znamená sedmikráska. Spolu se svou o čtyři roky mladší sestrou Patricií byly považovány za jedny z nejkrásnějších a nejžádanějších evropských princezen své doby. Jejich strýc, britský král Edward VII., si přál, aby se jeho oblíbené neteře provdaly za nejmocnější evropské panovníky či jejich následníky. Pokračoval tak v politice založené na důmyslně propracovaném systému příbuzenských vztahů vs evropskými panovnickými rody, což kdysi u své matky Viktorie sám tolik kritizoval.

25e9d3cc90609-obrazek.jpg
Fotografie korunní princezny Margaret
Foto: Smycka sth, Public domain, via Wikimedia Commons

Proto uspořádal na počátku 20. století oběma princeznám turné po evropských dvorech, kde měly princezny zanechat patřičný dojem a najít budoucího ženicha. Edward jevil zájem především o příbuzenství s portugalským nebo španělským královským dvorem. V Portugalsku nabízel královský pár hned dva vhodné prince, a tak se Margaretě a Patricii dostalo vřelého přijetí. Nicméně ve hře bylo ještě Španělsko, které bylo ještě lákavější. I tam hledal Alfons XIII., který se narodil jako pohrobek a byl vlastně králem hned od narození, vhodnou nevěstu. I tam zanechaly princezny velký dojem a španělský král neváhal jejich návštěvu opětovat a vypravil se dokonce do Británie.

d487cf85766a9-obrazek.jpg
Margareta v náručí své milující babičky královny Viktorie
Foto: Alexander Bassano, Public domain, via Wikimedia Commons

Na velkolepém plese pořádaném na jeho počest se setkal s oběma princeznami, které očekávaly, kterou z nich si vybere. Dopadlo to ale úplně jinak! Alfons se na plese zamiloval do sestřenice obou princezen Viktorie Evženie, zvané Ena, další vnučky královny Viktorie. Ta se pak stala jeho ženou a poslední španělskou královnou. Margareta ani Patricie jí rozhodně neměly co závidět. Enino manželství bylo dramatické a rozhodně ne šťastné!

Margaretu brzy potkalo velké štěstí na rodinné dovolené v Egyptě. V Káhiře se rodina zcela náhodou setkala se starým známým z Evropy, který se jim stal během jejich pobytu průvodcem a vítaným společníkem. A měl dokonce královskou krev! Byl jím mimořádně vzdělaný a kultivovaný vnuk švédského krále Oskara II. a budoucí král Gustav VI. Adolf (1882-1973). Jako archeolog a pozdější zakladatel Švédského archeologického institutu se v Egyptě nacházel na studijním pobytu, aby zde prozkoumal hrobky slavných faraónů.

Gustav celé rodině ukázal nejen své obrovské znalosti z oboru historie a vybrané společenské chování, princezny zaujal též vysokou a štíhlou postavou, zájmem o hudbu a dokonalým tanečním uměním. Moc se zalíbil i rodičům. Ti ale předpokládali, že by mohl být vhodným partnerem mladší Patricie. Jaké bylo jejich překvapení, když jim oznámil, že miluje princeznu Margaretu, která byla o deset měsíců starší než on, a ta že jeho lásku opětuje. Byla to láska na první pohled! Než se stačili rodiče vzpamatovat, už je žádal o její ruku a očekával okamžitou odpověď! Samozřejmě byli potěšeni a s radostí souhlasili! Ještě v Káhiře došlo k zásnubám a zprávy o nich se brzy rozlétly do světa.

22dce7a407ea8-obrazek.jpg
Svatba princezny Margarety a prince Gustava Adolfa v roce 1905
Foto: W. & D. Downey, London, Public domain, via Wikimedia Commons

Svatba se konala hned následujícího roku 15. června 1905. Nedlouho poté zemřel vládnoucí král Oskar II. a Gustav s Margaretou se stali následnickým párem. Margareta se ihned začala učit švédsky a intenzívně se seznamovala s historií své nové země. Manželství bylo považováno za šťastné a nejspíš takové i bylo. Necelý rok po svatbě přišel na svět prvorozený syn – následník a v krátkém sledu další čtyři děti, dcera a tři synové. Korunní princezna Margareta byla laskavou a milující matkou. Její liberální manžel ji v jejích výchovných metodách podporoval, i když tvrdě narážel na názory své matky, původem německé princezny, která prosazovala tvrdý pruský styl a přísnou disciplínu, které ostatně zažil v dětství na vlastní kůži.

9bd0b0dda0e4a-obrazek.jpgMargareta a Gustav Adolf se svými čtyřmi nejstaršími dětmi v roce 1912
Foto: Bain News Service, publisher, Public domain, via Wikimedia Commons

Velkým štěstím pro manžele bylo, že mohli po většinu roku bydlet a vychovávat své děti v paláci Sofiero v blízkosti Helsigborgu. Ten dostali jako svatební dar a téměř okamžitě se vrhli na proměny tamních zahrad a parku, který přebudovali v anglickém stylu. Princezna od dětství milovala život v přírodě a společně s manželem podlehli kouzlu zahradničení. V parku založili rododendronovou zahradu, dnes čítající asi 500 druhů těchto okrasných keřů. Klimatizované skleníky zase osázeli omamnými orchidejemi a kaméliemi. S nově vyšlechtěnými odrůdami s úspěchem soutěžili na mezinárodních výstavách. Nádhernými květinami také rádi obdarovávali své přátele.

Princezna, ve Švédsku díky své zálibě nazývaná „květinovou princeznou“, byla nejen milovnicí, ale stala se i skutečnou květinovou odbornicí. Vydala dokonce dvě knihy, které doplnila vlastními ilustracemi a fotografiemi květin. Lásku k nim předala i svým dětem. Milovala i sport, ráda lyžovala, bruslila, hrála tenis a golf. Zajímala se také o umění, obdivovala impresionisty, zejména Claude Moneta.

e85cc9e04fdf4-obrazek.jpg
Margareta jako amatérská fotografka v prvním desetiletí 20. století s princem Bertilem a princeznou Ingrid
Foto: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Švédskou královnou se nikdy nestala. Na konci roku 1919 ji začaly trápit zdravotní problémy. Prodělala spalničky (podle některých zdrojů plané neštovice) a zánět středního ucha. Podstoupila sice nezbytnou operaci, ale situace se nelepšila, infekce se šířila dál a vedla k celkové sepsi, v jejímž důsledku princezna 1. května 1920 ve svých osmatřiceti letech zemřela. Byla v osmém měsíci těhotenství, čekala své šesté dítě, které zemřelo spolu s ní. Její nečekaná smrt bolestně zasáhla nejen milujícího manžela a jejich malé děti, ale zarmoutila i široké vrstvy švédské společnosti, jejichž oblibě se princezna těšila…

Zdroj info: Rodan Kamil: Ženy s korunou, 2016, Wikipedia – en