I z takového prince na bílém koni se může stát podkoní. Přečtěte si příběh paní Ivany, která od svého manžela dostala nádherný dům se zahradou, když se jim ale narodila dcera, muž náhle otočil...
Abych trochu navodila atmosféru dnešního tématu, uvedu příběh své kamarádky (s jejím svolením, pouze se změnou jmen). Prince na bílém koni si našla, ale časem se začal chovat hůř než podkoní.
Příběh Ivany
Ivana se s Petrem seznámila krátce poté, co oslavila osmnáctiny. Jemu bylo o deset let víc. Moc se jí líbil, měl krásně vypracované tělo, také dostatek sebevědomí a odvahu pustit se do nových věcí i závazků.
Podnikal spolu se svým otcem v gastronomii a dařilo se jim. Po asi roční známosti navrhl Ivaně, že by si mohli postavit rodinný dům, ať se pořád nepotloukají po podnájmech. Ivaně to znělo jako rajská hudba - budou mít domeček, po kterém vždy toužila, hnízdečko lásky!
Většinu peněz do stavby vložil on, Ivana moc našetřeno neměla, vždyť teprve nedávno dostudovala střední. Na vysokou nakonec kvůli plánům s Petrem nešla. Pomáhala mu v podnikání, budovala společný život a cítila se konečně užitečná. Její život s Petrem dostal nový smysl. Hodně spolu cestovali a užívali si, měla se s ním opravdu jako princezna v pohádce.
Přes práh nového domu už si ji přenesl jako svou ženu: „Chci, aby ses tu měla krásně, ty má princezno. Tento zámek jsem postavil pro tebe.“
Po čtyřech letech se jim narodila holčička, a život se začal ubírat normálním směrem, Ivaně přibyly každodenní starosti, vaření, úklid, nákupy a hlavně starost o miminko. To se Petrovi moc nelíbilo. Chtěl si stále užívat, dál cestovat a nějak mu nedocházelo, že už nejsou sami dva, ale tři.
Když se proti tomu Ivana ohradila, že musí trochu brát ohled i na malou a ne trávit víkendy jen a jen s ním jako dřív, sebral se a jel na výlet sám. Jeho odjezdy se stupňovaly a ve finále Ivaně řekl, že není rodinný typ a že může být ráda, že vůbec v „jeho“ domě bydlí.
Tak řeknu vám, než takového prince se zámkem, to raději podkoního v maštali.
Témate dne 13. června
Tématem dnešního dne jsou princové (a králové) našich srdcí. Není to však jen téma pro ty, které si už svého prince našly, popřípadě i ztratily, téma se týká i těch, které na svého „prince na bílém koni“ teprve čekají.
Ve vztahu dvou lidí je důležitá láska, tolerance, ohleduplnost a úcta jednoho k druhému. Pokud k tomu připočteme i tu správnou jiskru, krásu, odvahu a chrabrost, máme tu prince jak vyšitého. Která by po něm netoužila… a některá se i dočkala.
Napište nám v tyto krásné, slunečné dny, zda se v dáli, zalitý sluncem - ten VÁŠ princ objevil.
- Jaké vlastnosti by podle vás měl mít novodobý princ na bílém koni?
- Dočkala jste se Vy sama toho vysněného?
- Pokud ano, splňoval vlastnosti, které jste si vysnila?
- Zůstaly mu i do budoucna?
- Proč právě ON?
- Proč on ne?
- Myslíte si, že se dnešní muži hodně liší od mužů, dejme tomu z doby Oldřicha Nového?
- Je Váš muž gentleman?
- Dokázal by za vás „bojovat“ a ochránit Vás i vaši rodinu?
- Čekáte teprve na toho správného?
- Zklamal Vás už nějaký „zlý“ princ?
Opět mě napadá tisíce otázek, ale nechám prostor raději vám
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Nejhezčí pohádkový příběh odměníme: společenskou hrou Laškování a k tomu ještě dostanete návdavkem veselou knihu Jiřiny Tejkalové: Já a štrúdl.
Zda se napřed pustit do pečení štrúdlu a pak do laškování, a nebo nejdříve zalaškovat a pak se pustit do štrúdlu, to už necháme na výherkyni ))
Nový komentář
Komentáře
áááá, pán byl určitě úúžasný pingl z vedlejší hospody, co se dovedl tak hezky usmát na slečnu na baru (co platila)
to byl sebestředný sobec
No a jak to dopadlo???????????