„Hrát na hudební nástroj, zlepšovat si angličtinu, učit se základům programování, chodit na tenis a hrát manželův oblíbený fotbal. To všechno jsme pro našeho osmiletého syna považovali za důležité a já ho na ty kroužky rozvážela. Den co den měl nějaký. A výsledek? Já byla uštvaná, syn zase otrávený. Postupně se horšil ve škole, stále častěji byl nemocný. Nakonec z něj vylezlo, že ho kromě programování nic z toho nebaví, ale bál se nám to říct. Prý by si radši šel s klukama zajezdit na kole, nebo stavěl lego,“ krčí rameny jeho maminka Dana (42), která ze svých nároků slevila. Víc v pohodě pak byl nejen syn, ale i ona sama.

kid.jpg
Foto: Shutterstock

Podobné zahlcení kroužky, které má negativní vliv na psychiku, zdraví, sociální vazby i školní prospěch dítěte, bohužel dnes nejsou ničím výjimečným. Někteří rodiče, hnáni touhou po stvoření úspěšného potomka, mají pocit, že by se po škole neměl jen tak zbůhdarma flákat. Mají pravdu? Ano i ne.

Z dětí se mohou stát nespokojení dospělí

„Některé děti mají kroužek každý den, někdy i dva za sebou. Zdá se to být výhodné. O děti je postaráno, jsou pod dohledem, učí se nové věci a nemarní čas pouhým lenošením. S tímto cílem někdy jako rodiče organizujete svým dětem každé odpoledne, každou volnou chvíli.  Má to ale i nevýhody. Vaše děti se učí, že každá hodina dne musí být vyplněná smysluplnou prací,“ vysvětluje pedagožka Monika Hoštičková a hned dodává, proč to nemusí být dobře.

„Očekáváte od svých dětí výkon. Mnohdy to jako rodiče děláte a ani si to pořádně neuvědomujete. A vaše děti vás milují. Proto odpoledne studují druhý a třetí jazyk, učí se programovat, zkouší další a další věci. Vyrostou z nich výborní zaměstnanci nebo podnikatelé, kteří pracují od rána do noci. Pracují na plný výkon, často na dno svých sil. Někdy pak jako dospělí neumějí ocenit sebe a svoje výsledky, bývají mrzutí, unavení nebo nemocní. Pracují a pořád nejsou spokojení,“ upozorňuje Monika Hoštičková a připomíná, že odpočinek je stejně důležitý jako práce. Proto dětem neberte čas na obyčejné lenošení či snění, ani jim neupírejte volno strávené s kamarády venku.

Kolik kroužků zvládne?

To je velmi individuální otázka, kterou by měli rodiče střízlivě posoudit. Své dítě znají nejlépe, vědí, jak moc je akční. A samozřejmě by se ho také měli zeptat na názor.

Až budete dítěti vybírat zájmový kroužek, zeptejte se nejdřív jeho, čemu by rádo věnovalo. Určitě není dobré nutit je do aktivity, kterou nedělá rádo. Byť bude sebevíc užitečná a smysluplná.

„Celkově bych řekla, že by se dítě mělo věnovat organizovaným zálibám tak dva až tři dny v týdnu. A v ideálním případě by jedna z nich měla být pohybová. Ale je to hodně individuální. Záleží na konkrétním dítěti i jeho věku. Něco jiného je to u teenagera, a něco jiného u prvňáčka, který si na školní režim teprve zvyká. Obzvláště toho totiž nesmíme kroužky zahltit. I jeden kroužek na něho může být někdy hodně,“ upozorňuje vedoucí Střediska výchovné péče Jindřichův Hradec Alena Janů.

Ta zároveň radí promyslet výběr kroužků i z jiného hlediska. Aby jejich množství příliš nezatěžovalo rodinu časově ani finančně. „Jinak se kroužky mohou stát pro dítě i pro rodiče další povinností a přispívají tak k dlouhodobě napjaté atmosféře v rodině,“ vysvětluje a dodává, že by rodiny neměly zapomínat ani na čas strávený při společných zájmových aktivitách.

Jak poznat, že je na dítě kroužků příliš?

  • Nestíhá přípravu do školy, horší se jeho prospěch.
  • Nemá čas na kamarády, a tak o ně přichází.
  • Je unavené, v noci špatně spí.
  • Bývá častěji podrážděné, mrzuté.
  • Mohou se objevit problémy s jeho kázní – doma i ve škole.
  • Únava může mít negativní vliv na imunitní systém a pro je častěji nemocné.

Zdroj informací: Mgr. Monika Hoštičková – Spoko Škola, PhDr. Alena Janů

Čtěte také:

Reklama