Kdo byla tato nádherná žena, jejíž nezáviděníhodný osud v pozdějších stoletích vyvolával romantické představy a inspiroval umělce? Uvádí se, že se Anežka Bernauerová narodila někdy kolem roku 1410 nebo 1411 pravděpodobně v Augsburgu. Jejím otcem byl lazebník Kašpar Bernauer, který svým léčitelským uměním uzdravil nejednoho obyvatele tohoto města. Nejspíš se proto těšil úctě, jaké se příslušníkům jeho stavu obvykle nedostávalo.

64ca2de5eb560obrazek.jpg
Foto: Anežka Bernauerová (obraz neznámého augsburského malíře z 18. století podle předlohy ze 16. století)
Unknown source, Public domain, via Wikimedia Commons

Anežka byla jeho jediná dcera, a protože jí matka brzy zemřela, staral se o ni sám. Naučil ji číst a psát, což v té době nebylo obvyklé ani ve vyšších společenských vrstvách. Podle svědectví současníků prý byla „nadpozemsky krásná“. Nedochoval se však její dobový portrét, ten vznikl teprve po její smrti, stejně jako náhrobní reliéf v kapli ve Straubingu. Anežka jako poslušná dcera pomáhala otci v lázních a poutala pozornost nejednoho návštěvníka.

Svou krásou zaujala také Albrechta, mladého, svobodného syna bavorského vévody a jeho nástupce. Uvádí se, že se seznámili v roce 1428, když do města zavítal na rytířský turnaj. Tehdy nejspíš navštívil i lázně, kde se do osmnáctileté Anežky zamiloval. Od toho momentu Albrecht za ní jezdil, jak nejčastěji mohl, a jednoho dne si ji odvezl na svůj hrad Vohburg, kde s ní začal veřejně žít. To vzbudilo velkou nevoli jeho otce, vládnoucího vévody Arnošta. A protože Albrecht dobře věděl, že by mu otec sňatek s Anežkou nikdy nepovolil, údajně se s ní tajně oženil. Vzbudil tím kromě otce i nelibost celé rodiny a ohrozil tím i své nástupnictví. Pro budoucího vévodu si představovali jinou nevěstu!

Protože byl Albrecht jeho jediný syn, naléhal vévoda Arnošt na něj, aby se s Anežkou rozešel. Ten se však své ženy vzdát nechtěl, stejně jako se nehodlal zříci svých dědických práv. Nejvíce se starý vévoda obával toho, že by syn mohl s Anežkou zplodit dědice, který by po matce nebyl urozený, a navíc z chudých poměrů. Když už bylo jasné, že syna nepřesvědčí, rozhodl se použít násilných prostředků. Využil situace, kdy byl Albrecht pozván na loveckou výpravu do Landshutu a kdy jeho snacha zůstala sama na hradě Straubingu, kam se z Vohburgu přestěhovali. Několik hodin po synově odjezdu poslal na hrad ozbrojené vojsko.

64ca2d3922e93obrazek.jpg
Foto: Anežka Bernauerová
R. A. Jaumann, Public domain, via Wikimedia Commons

Anežka okamžitě pochopila, že si s ní přišli vyřídit účty. Byla obžalována z čarodějnictví, a ještě navíc ze zcela smyšleného pokusu otrávit svého manžela. Marně se dovolávala spravedlnosti. V krátkém procesu byla odsouzena k trestu smrti utopením. Nikdo se jí nezastal. V očích veřejnosti byla obyčejnou dcerou lazebníka, která si dovolila překročit meze svého stavu. Společenská struktura byla jednou provždy daná - z boží vůle. Každý tedy měl ve svém životě předem určené své místo a uznával to i prostý lid.

A tak všichni přihlíželi, jak spoutanou Anežku přivlekli k mostu, kde ji kat srazil do vody. Jenže Anežce se podařilo uvolnit pouta a snažila se dosáhnout břehu. Tehdy ji katovi biřici znovu stáhli do vody a drželi ji tam tak dlouho, až se přestala hýbat.
Když se Albrecht po návratu vše dozvěděl, přísahal všem včetně svého otce tu nejkrutější pomstu. Začal shromažďovat vojsko. K občanské válce byl jen krůček, když se do celé záležitosti vložil císař Zikmund Lucemburský. Ano - ten Zikmund, který má v očích českého národa tu nejhorší pověst, protože nezabránil upálení M. Jana Husa (či zjednodušeně, jak nás kdysi učili, se mu přisuzuje, že ho přímo nechal upálit). Zikmundovi, který nestál o konflikty ve své říši, se podařilo dovést znesvářené strany ke smíru.

64ca2b994b97cobrazek.jpg
Foto: Utopení Anežky Bernauerové v říjnu 1435.
Künstler unbekannt, Public domain, via Wikimedia Commons

Vévoda Arnošt prý bezprostředně po vykonaném rozsudku svého činu litoval. Otázkou je, jak upřímně. Své snaše, které za jejího života nemohl přijít na jméno, nechal postavit pamětní kapli na hřbitově ve Straubingu a a v ní dal vytesat Anežčin náhrobek z červeného mramoru v životní velikosti. Náhrobek se dochoval dodnes.

Albrecht se sice z povinnosti oženil se ženou sobě rovnou, ale jeho manželství prý šťastné nebylo, i když se v něm během třiadvaceti let narodilo deset dětí, z toho pět synů. Údajně na svou velkou lásku do konce života nezapomněl. Anežka každopádně jako múza a mučednice přežívá v námětech umělců i v pověstech už téměř šest století…

Zdroj info: Thoma Helga: Zločiny ve státním zájmu: rodinné tragédie na evropských knížecích dvorech, 2003

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

TÉMATA:
ANEŽKA BERNAUEROVÁ HISTORIE SLAVNÁ ŽENA MINULOSTI VÉVODA ALBRECHT