Rodič je tak vržen před tvrdou realitu opětovného zamítnutí, nebo před úvahu, že na tom možná něco bude. Malý hlodající červíček v naší duši či v mateřském srdci plném lásky a pochybností, zda opravdu pro to své děťátko děláme vše, co se dá, jestli nestrádá nedostatkem naší lásky, společně stráveného času, naším přepracováním, naší nerudností z pracovních potíží apod. Jenže pozor! Na druhou misku vah musíme pečlivě a poctivě klást odpovědnost a její vštípení našemu potomku, neboť příklady se dítě učí nejlépe.
Pakliže uvidí, že si sice psa či jiné zvíře pořídíte, ale poté netrváte na plnění povinností, nebo jej dokonce po nějaké době, obvykle z důvodů zdravotních, časových, nezvládnutelnosti toho tvora, darujete do chovatelského kroužku, známému či tak, vysíláte k němu signál, že se lze odpovědnosti lehce zbavit přesunutím na jiného. Proto, jestliže již zvíře povolíte a vlastníte, měli byste jeho případný odchod dítěti opravdu poctivě vysvětlit, např. najednou se projevivší alergie je jistě pádný důvod. Důvodem však není plánovaný příchod druhého potomka, kdy jen z prevence chceme zvíře dát pryč, nebo „zlobivost" související s pubertou zvířete, neboť tyto věci jste měli vzít do úvahy již předem.
Dnes a denně se osobně potýkám s jistou nezodpovědností lidí pořizujících si maličká, zvící pětikorunové mince, zeleně a pestře zbarvená mláďata želv nádherných. Vzhledem k výši jejich ceny, jejich stávající roztomilosti a „údajné" nenáročnosti jsou bohužel obvyklými dárky. Vše se změní po pár letech, kdy se několikanásobně zvětší, nebo děti z chovatelství „vyrostou". Ročně se snažím, zatím zdárně, i když čím dál více klopotněji, tyto „odkladky" umisťovat. Prosím, važte spravedlivě na obě strany a nezapomínejte, že příklady táhnou.
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Jeden člověk se může starat tak možná o křečka, pes nebo kočka vyžadují péči celé rodiny.
Už při pořizování kočky jsem nepředpokládala, že se o ni bude dcera starat. Znám to ze svého dětství, že hlavní tíha péče o zvíře je na rodičích. Tak jsem pak nebyla zklamaná, že to tak dopadlo.
Simisead: Ono není dobré nechávat malé dítě se psem o samotě bez ohledu na to, který tam byl první. Nikdy nevíš, co může jednoho nebo druhého napadnout.
Hm, to mě trápí jiná věc, vlastně je to v souvislosti s tou zodpovědností.
Jsem z vesnice a v poslední době se stalo módou vypouštět nežádoucí miláčky do polí. To si neumí snad nikdo představit, jak je to hrozné a nebezpečné, jak pro zvíře tak i pro okolní lidi. Jestli si někdo myslí, že pes najde ihned nového pána, hluboce se mýlí. Pes je zmatený a napřed několik dní běhá po okolí a snaží se najít svého pána. Je podrážděný a agresivní (což je pochopitelné). Nebezpečný je tím víc, čím je větší a čím větší má hlad. Někde jsou včas odchyceni, jindy se stane, že se dostanou do lesa a tam jsou jako škodná zastřeleni myslivci. Což chápu, když za Váma takový metrový hafan běží, není Vám zrovna do smíchu. Nehledě např. na vzteklinu či jiné infekce.
Tohle opravdu dokáže udělat jenom hlava dubová prázdná a blbá k tomu.
je mi líto těchto odložených zvířátek...jak by se to líbilo těm lidem kdyby se je maminka přinesla z porodnice chvíli ji bavili a pak je odhodila a řekla že chce už něco jiného.
Náš koucouřák má taky pubertu jako děti a i když se na něj sebevíc zlobim, tak pryč nepujde...jedině že by se mu u nás přestalo líbit. Přece jenom panelový dům není strejdova zahrada, kam se nám už jedna kočička přestěhovala před lety...
Tuhle mě šokovala jedna známá. Jako mnoho lidí obdivovala moje pejsky a jen tak mezi řečí pronesla: "No a až budete chtít mít dítě, tak holt je dáte pryč." V tu chvíli by se ve mě krve nedořezal, že někdo takhle opravdu uvažuje. Naše sídliště je plné maminek, které se prochází s kočárkem a psem, takhle to mám naplánované. Hlavně proboha nevěřte tomu, že když přivedete mimino do bytu, kde žije zvíře, tak mu vypěstujete alergii. Dávno bylo zjištěno, že ta se získává právě tak, že dítě od začátku kontakt s chlupáčem nemá a později už to jeho imunitní systém nezvládne.