Nechte se uchvátit úchvatnou přírodní scenérií Trenckovy rokle. Najdete ji nedaleko Brna a pozvánku na výlet do ní zaslala jedna z nejaktivnějších čtenářek magazínu ŽENA-IN.cz – Heligona. Přiložila i krásné snímky...
Ráda cestujete? Pokud ano, jistě znáte spoustu krásných míst, které stojí za návštěvu! Níže „nakoukněte“ hledáčkem fotoaparátu čtenářky Heligony do Trenckovy rokle nedaleko Brna...
Krásy okolo Brna – Trenckova rokle
O víkendu jsme vyrazili s přítelem na celkem neznámé, ale o to krásnější a romantičtější místo v blízkosti Brna – do Trenckovy rokle.
Tento kout přírody se nachází několik málo kilometrů za Tišnovem, nejbližší kus civilizace je obec Drahonín. Vytyčila jsem asi pětikilometrový okruh a vyrazili jsme za poznáním. Vy, kteří rádi objevujete nová místečka, následujte mě.
Důrazně doporučuji pevnou turistickou obuv s traktorovou podrážkou, přestože já sama jsem živým důkazem, že to zde lze prochodit i v teniskách s „letním vzorkem“. Menší děti raději nechejte doma, pokud z nich nechcete nadělat placky.
Pokud přijedete autem, nechejte je zaparkováno v Drahoníně. Je zde jediné parkoviště. Můžete využít i autobus, ten sem však o víkendech jezdí 3x za den, proto si pořádně nastudujte jízdní řád. U autobusové zastávky se dejte mírně doprava, zpevněná cesta vás zavede do polí. Při pohledu doleva můžete spatřit dům místního (asi) vodníka. Na plotě má hezky navěšeny hrnečky na dušičky. Asi po kilometru přijdete k informační tabuli. Přečtěte si o krásách místního kraje a pokračujte doprava po polní cestě. Držte se na té nejviditelnější stezce. Ta vás zavede do lesa a po zdolání příkrého klesání narazíte na červenou značku.
Držte se jí a nebuďte překvapeni, když najednou zjistíte, že šplháte dolů po skále. Ještě překročit několik obrovských kamenů a jste v rokli. Pověst tvrdí, že se zde schovával Baron Trenck se svými kumpány před vojskem Marie Terezie. Místní sedlák Večeřa mu sem každý den nosil ovce. Trenck byl nakonec dopaden, uvězněn na Špilberku a pohřben bez hlavy. Místo Baronovy skrýše je velmi malebné. Z jedné strany zátočina řeky Bobrůvky, z druhé hladké skály a mezi tím kousek roviny s obrovským ohništěm, balvany a kmeny k posezení. Místo je zřejmě velmi oblíbené, já jsem si se smíchem představila, jak místní mládež po opečení buřtů a pořádném zapití pivem šplhá po skalách zpět domů.
Ten nejkrásnější úsek cesty vás však teprve čeká. Do Bobrůvky se v tomto místě vlévá potok, který budete následovat. Zde se odpojujete od červené značky, ale není kde zabloudit, stezka vás spolehlivě povede. Po pár metrech se vám odkryje první z několika vodopádů a kaskád. Tento spodní je největší, na výšku má asi 8 metrů. Když se pořádně pokocháte, přeskočíte na druhou stranu potoka a zapátráte po stezce. Do očí vás udeří pořádně tlusté lano, které se vine po hladké skále. Ano, to je vaše trasa. Vyšplháte za pomoci lana nahoru a zdoláte několik příkrých terénních schodů. Najednou stanete na prahu trampského srubu. Tady mi proletělo hlavou: „Kdo tu asi přebývá a čím uplácí pošťáka, aby mu nosil dopisy do naleštěné poštovní schránky?“
Stezka dál strmě stoupá. Po pravé straně se můžete kochat skotačícím a dovádějícím potůčkem, vlevo se tyčí majestátní skály a balvany. Stezka najednou zmizela. Ale ne, prudce se stočila doleva a vás čeká poslední náročný výstup. Lezete málem po čtyřech, ale nakonec dosáhnete vytoužené lesní cesty. Dáte se doprava a cesta vás spolehlivě vyvede mezi pole a pak přímo zpět do Drahonína.
Pěší okruh nám zabral asi 1,5 hodiny, stál nás hodně potu i sil, ale krásné pohledy spolehlivě vyvážily veškerou námahu.
Heligona
Pošlete mi svůj cestovatelský tip!
Je ve vašem okolí nějaké zajímavé místo, které máte ráda, a chtěla byste na něj upozornit ostatní čtenářky? Zpracujte pozvánku obdobně jako čtenářka Heligona a společně s fotografiemi v elektronické podobě ji pošlete na adresu: jakub.koci@zena-in.cz.
Jsem zvědavý, jaká krásná místa doporučíte, a je možné, že se na ně sám vydám, pokud čas dovolí, abych vás také informoval, jaké zážitky se mi na místě přihodily.
Nový komentář
Komentáře
Super tip, v létě se tam vydáme.
gaba23 — #15 ségra tě zabije, až to uvidí každopádně brzo z tebe budu tahat podrobnosti
heligona — #14 to tedy byl
gaba23 — #13 krása píšu si, tam se taky vypravíme. To musel být adrenalin
Vezmu tam tchýni, ta bude nadšená . Máme to v plánu i s dětmi, když jsme zvládli Rudické propadání, které bylo namrzlé se třemi prcky (šli jsme skratkou, podle tchýně tady bude cesta) a museli to slízat po skále, která byla namrzlá, pod nám rokle a propadání. Celkem nám lepilo, manžel to slízal třikrát, vždy s jedním dítětem v náruči a tchýni je 75 let, zvládla to také. Ale už nikdy více, lepilo nám všem a kdyby to viděla ségra, tak už mi Lauru nikdy nepůjčí
Tohle jsme slízali
heligona — #10 tož uvidíme
Nádhera.
mio — #8 tak hele, po tomhle návodu by se mohl ztratit jenom opravdový umělec
heligona — #7 Naši rodiče jsou trempíci a nehodlali se omezovat ani po narození dětí Jako první objevili pravidlo, že čím delší a náročnější cesta, tím dřív a déle spíme Máme kliku v krvi
heligona — #6 jasně - ať to následovníci mají kdyžtak na koho svést
selinka — #4 jasný, domluvíme se
ToraToraTora — #5 to jsi druhý člověk, kdo to tam zná, čím dál víc mě udivuješ ale ne že se tam budeš chtít zbavit dětí, ty kliko
mio — #1 já jsem horkotěžko hledala nějaký fakt schopný popis cesty... není. A protože mám v živé paměti - "to už není možný, určitě jdem blbě, tys to špatně nastudovala", tak takovýhle manuál. Ať to následovníci maj bez keců
CityCat — #2 našla jsem to náhodou v deníku Metro, to byla radost
enka1 — #3 nemyslím, že byste se někde neuchytili. Ten povrch dole vypadal celkem vlídný Otázka, jestli by vás tam neušlapala dobrodružná mládež. Nevím, jak to tam je za pěkného počasí, mys jsme byli těsně po dešti
Byli jsme tam s našima jako malí caparti. Skoro jsem zapomněla, ale mám takové loupání v kostech, že určitě ještě letos do Tišnova v létě pojedu Trenckova rokle dostane šanci
Prý nám příště Dana zajistí i nocleh, tak ten Špilas můžeme rozšířit
Nádhera, už jsem okem hledala místečko na spaní, kdybychom tam za mladých let vandrovali - bylo by to složité
Nádhera. Děkuju za tip, tuto lokalitu neznám :-) napravím.
Heligonko - tys to napsala téměř jako "Step by step manual" - myslím, že v tvých stopách by mohl jít i takový chronický bloudič, jako jsem já
Hezké - zpracování i místo