Ač se tak někteří k svému tělu chovají, lidský organismus není perpetuum mobile. Aby tělo mohlo správně fungovat, potřebuje pravidelně dostávat svou dávku energie. Když tělo dostává méně energie než je jeho denní spotřeba, hubneme. A když je naopak příjem vyšší než výdej, dochází k ukládání energií, což má za následek to, že se stáváme prostorově výraznějšími.

 

Kde bereme energii?

Energii potřebnou pro správný chod organismu získáváme z potravy. Hlavními zdroji energie jsou cukry, bílkoviny a tuky. Tuky jsou však zdrojem energie, s nímž je třeba zacházet opatrně. Jedním z důvodů, proč jsou ve zdravé výživě preferována nízkotučná jídla je fakt, tučná jídla, oproti těm nízkotučným ve stejném množství, mohou obsahovat až dvojnásobek kalorií. Je to proto, že bílkoviny a cukry obsahují 4 kcal na každý gram, tuky obsahují 9 kcal na každý gram.

 

Rovněž s cukry to není tak jednoduché. Rozlišujeme sacharidy s krátkým a dlouhým řetězcem. Když potřebujeme rychle dodat energii do těla nebo ji rychle doplnit například po namáhavém výkonu, vezmeme si „rychlé“ sacharidy ze sladkostí, ovoce, brambor, medu či bílého pečiva. Tyto sacharidy však tělo rychle vstřebá a brzy se přihlásí o další dávku energie. „Pomalé“ sacharidy nám zase poskytnou energii pozvolna, zato však na delší čas. Najdeme je např. v celozrnných výrobcích (například v sušenkách BeBe Dobré ráno) a luštěninách.

 

K čemu tělo energii potřebuje?

Možná se domníváte, že tělo spotřebuje nejvíce energie na pokrytí pohybové aktivity. Opak je ale pravdou. Z celkového energetického výdeje představuje 67 až 75 procent bazální metabolismus. Pod tímto pojmem rozumíme rychlost s jakou tělo spotřebovává energii pro pokrytí činnosti srdce, ledvin, plic, mozku či zažívání.

 

Bazální metabolismus ovlivňuje několik faktorů.

l Pohlaví: Bazální metabolismus je u mužů vyšší.

l Množství svalové hmoty: Energii tělo spotřebovává i když sedíte a neděláte vůbec nic. Ale přitom platí přímá úměra mezi bazálním metabolismem a množstvím aktivní tělesné hmoty. Jednoduše řečeno: čím více máte svalů, tím více spalujete i když jste v klidu.

l Věk: bazální metabolismus je nejvyšší u dospívajících dětí. V období po 25. roku života začne postupně klesat - přibližně o 10 % na každé desetiletí života.

l Výška: Čím vyšší jste, tím rychleji bude váš organismus spalovat.


Optimální příjem
Určit optimální příjem energie nelze jednoznačně. Výše potřebné energie se odvíjí nejen od zmíněného bazálního metabolismu, ale i od pohybové aktivity, náročnosti povolání, věku... Stále ale platí, že z celkového množství přijaté energie je třeba přijmou 2/3 v první polovině dne a 1/3 ve druhé. Například u ženy, která váží 50-60 kg, by denní příjem energie neměl přesahovat 1800 kcal (= 7100 kJ), z toho 2/3 (1200 kcal) by měla přijmout v první polovině dne a 1/3 (600 kcal) ve druhé.

 

Energie a děti

Stanovit optimální příjem energie u dětí je ještě složitější. Dítě, které sportuje může za den potřebovat více energie, než jeho rodič, jenž má sedavé zaměstnání. Mezi 6 a 12 lety věku dítěte se využívá 50 % energie na bazální metabolizmus, 12 % na růst, 25 % na fyzickou aktivitu a 8 % odchází z těla vylučováním.


Obecně platí, že spotřeba energie na kilogram váhy klesá s rostoucím věkem. Kojenec tedy spotřebuje pro svůj vývoj asi 100 kcal/kg váhy, šestileté dítě 80 kcal/kg, a dítě v deseti letech potřebuje 65 kcal/kg a v 15 letech už jen 50 kcal/kg.

 

Odborníky sestavené tabulky pak alespoň orientačně udávají tyto hodnoty doporučeného denního příjmu energie:

Věk: 4 až 7 let 7 až 10 let 10 až 13 let 13 až 15 let 15 až 19 let
Energie: 5800 – 6400 kJ
1400 – 1500 kcal		 7100 – 7900 kJ
1700 – 1900 kcal		 8500 – 9400 kJ
2000 – 2300 kcal		 9400 – 11200 kJ
2200 – 2700 kcal		 10500 – 13000 kJ
2500 – 3100 kcal

Hlídáte si kalorie? Víte, kolik je váš denní výdej a příjem?

 

Čtěte také...

Aby vaše snídaně byla co nejlepší

Reklama