V té době jsem už byla rozvedená a zdálo se mi, že je vhodné najít si nějakého partnera. Mám ještě dcerku, a tak dny utíkaly rychle, ale večery jsem trávila sama a bylo to děsné. Já vím, že najít si chlapa na noc by nebylo nic složitého, ale to jsem nechtěla. Potřebovala jsem něco trvalejšího, nějakou oporu.
Protože diskotéky a hospody jsem nepovažovala za vhodné místo na hledání stabilního vztahu, začala jsem pročítat seznamky na internetu i v novinách. Hledala jsem chlapa, který by byl starší a tak trochu zabezpečený. Alespoň s vlastním bytem a klidně by mohl mít i vlastní děti.
Představa nějakého vyžírky mě děsila. Říkala jsem si, že mladší by se asi nedokázal vžít do role náhradního otce pro mou dcerku. Musím říct, že jsem netušila, co mě čeká.
První inzerát, na který jsem se odhodlala ozvat, byl nenápadný a slušný: "Vyšší, tmavovlasý romantik, rozvedený s vlastním domem hledá stálou partnerku i s dítětem..." A tak jsem zavolala na uvedené číslo. Po hlase byl velmi příjemný. Povídali jsme si o všem a hodně dlouho. Byla jsem nadšená. Těch telefonátů bylo ještě několik, než jsme se sešli.
Vybrala jsem si místo mimo naše městečko. Kvůli lidem, vždyť to znáte. Celá nedočkavá jsem čekala na svého "seladóna". Opravdu přišel. Ve staré rozdrbané kožené bundě, menší, poloplešatý chlápek. No nic, řekla jsem si. Zašli jsme do restaurace, kde se mě následně pokoušel opít (naštěstí vydržím docela dost) a ustavičně měl tendence mě oprašovat nebo hladit po ruce. Vrchol všeho byl, když se mě snažil při odchodu políbit. Utekla jsem a v duchu marně hledala toho příjemného člověka, se kterým jsem si telefonovala.
Přijeli tři a irský vlkodav (jejich mazlíček). Málem jsem to nerozdýchala. Pes mi téměř zdemoloval byt a oni se tam hned chovali jako doma. Dokonce i do lednice nahlédli.
Bohužel, ani to mě neodradilo od dalších pokusů. Bylo jich ještě několik. Ale buď to byli pánové, kteří hledali pouze povyražení, nebo típci, kterých jsem se lekla. Jeden mi dokonce usnul v boxu v restauraci, než jsem se vrátila z toalety. Po tomto zážitku jsem to vzdala. Od té doby na seznámení přes inzerát nevěřím.
tak jako vy máte děsivé příhody kvůli seznámení přes inzerát, já mám podobné se seznámením na plese či diskotéce. Ale čeho je moc, toho je příliš. A kdyby ke mně někdo přijel domů s celou rodinou, aby zhlédl obsah mojí ledničky, asi bych ho hodně rychle vyprovodila :-).
Nový komentář
Komentáře
gerda: No však
Meander: pitbulla měl v záloze, abys mu posléze dobrovolně splnila všecka přání
Jeden týpek za mnou takhle přijel v stříbrném bouráku a na zadním sedadle seděl volně ložený pitbul
Samozřejmě, že jsem odmítla nastoupit
S dítětem bych ho vypakovala a vlkodava bych si nechala. Tuhle rasu
Moje platonická láska má
vlkodava sprcnutého s labradorem a je to úžasný pes (skoro jako páníček) -našli ho jako štěňátko uvázané v lese.
Skalničko, jdeš na to z opačné strany. Ten inzerát si totiž musíš podat ty a ty si pak vybíráš!!! První rande nikdy v bytě, vždycky na veřenosti - tam by ani ten vlkodav nevadil... Bylo by škoda to vzdát, já mám úplně jiné zkušenosti, "moji" chlapi, co se mi ozvali, byli velice slušní a v podstatě s každým by to šlo, ale zvítězit mohl jenom jeden
No nasáčkovat se mi do bytu takoví drzí smradi tak teda nevim
A to si určitě ještě mysleli bůhví jak se nechovají "přirozeně a bezprostředně"