Foto: Shutterstock

Přečtěte si vybrané příběhy:

BabiS
Se snachou jsme spolu hned od začátku tak trochu bojovaly. Já si představovala snachu bez minulosti, bez dětí, ona již byla zralá žena a chtěla si jejich rodinný život zařídit podle svého... Já časem zjistila, že je jedno, čí to jsou děti, prostě to jsou vnoučata, co potřebují lásku a zázemí a můj syn je spokojený, a to je hlavní. Ale určité rozpaky a bloky mezi námi dvěma zůstaly. Když jí zjistili karcinom prsu, byla jsem z toho hodně špatná, říkala jsem, jak to bude dál, co bude s ní, dětmi... Ale asi po týdnu jsem si řekla dost, nemá cenu litovat jí ani nás. Nejlepší je podat pomocnou ruku. Nabídla jsem, že jí pomůžeme se vším, co bude potřebovat. A tak jsem se k nim tak částečně nastěhovala, vařila jsem, nakupovala, i s ní jezdila na chemoterapii, na kontroly. Když jsme jednou seděly a čekaly na výsledek, tak mě vzala za ruku a řekla: „Díky, mamko“. A já se rozbrečela. Ne nad tím, co jí potkalo, ale jak nás ta její nemoc sblížila. Zatím snad vítězíme, i když všichni víme, že to je boj opravdu na celý život.

Waves
Člověk si neuvědomí, jak může být rakovina zákeřná do té doby, než ji má kolem sebe. Moje kamarádka mi ve 34 letech oznámila, že si nahmatala bulku a ukázalo se, že má ten nejhorší nádor. Z minuty na minutu se člověku změní život, neví, co bude, neví, jak dlouho tu bude. Kamarádka byla nesmírně statečná, prošla chemoterapií, slezly jí vlasy, obočí. Nicméně věřila, nevzdávalo to a vše dobře dopadlo a věřím, že to tak i zůstane. Zdá se, že léčba zabrala. Proto i v mladém věku je třeba nepodceňovat vyšetření a pravidelně na něj chodit!

Sarkah
Setkala jsem se s rakovinou prsu už, když jsem byla malá holka - moje babička ji měla. Přišla o prso, museli jí ho operativně odstranit a chodila i na chemoterapie. Zemřela v nedožitých 63 letech. Její smrt mě velice zasáhla. O tom, že měla rakovinu jsem se dozvěděla až v dospělosti, neuvědomovala jsem si to a rodiče mě tím nechtěli nejspíš zatěžovat, abych se nebála o babičku. Znám i ženy z mého okolí, které mají rakovinu, je to ošklivá a zákeřná nemoc. Chodím pravidelně na gynekologické prohlídky a můj gynekolog se vždy ptá, zda si doma vyšetřuji prsa. Párkrát jsem nahmatala bulky, a lékař mě bez okolků poslal na mamograf či ultrazvuk. Bojím se toho, když vím, že má babička rakovinu prsu měla.

Zi-fik
O rakovině prsu se ve společnosti mluví hodně. Ale je mi 35 let. Nemám ještě ani nárok na pravidelné kontroly, tak proč bych se tímto tématem měla trápit. Říkala jsem si ještě na začátku letošního roku. V únoru jsem začala cítit v prsu nezvyklý tlak a nahmatala si bulku. Člověk se snaží nepanikařit, ale když se k tomu přičetlo zhubnutí o 10 kilo za tři předchozí měsíce, začali doktoři celkem kmitat. Ultrazvuk, biopsie, histologie. Člověk stále jen na něco čekal. A do toho koronavirus a odsouvání všech neakutních operací. Zákrok jsem podstoupila až v červnu a byl potvrzen „pouze“ benigní nález. Ulovilo se mi, ale kola už se točí. Nyní musím čtvrt roku čekat na výsledky genetiky a rozhodně mě neminou pravidelné kontroly a nezbytná samovyšetření. Ale když jsem v Podolí viděla ženy po kompletní mastektomii a chemoterapiích, došlo mi, že jsem na tom vlastně úplně skvěle.

511
Právě před 10 lety jsem byla na preventivní mamologii. Udělala jsem další dobré nejlepší rozhodnutí v mém životě. Následovalo několik selektivních vyšetření, které potvrdily podezření, že jde o karcinom, ale v počátečním stádiu. Pak už šly velmi rychle za sebou: operace, chemoterapie a ozařování. Nemá smysl popisovat, že to je boj s drakem, co má opravdu hodně hlav - pociťujete to fyzicky, psychicky a není to jednoduché ani pro vaši rodinu, blízké a okolí. Jedna z těch žen, co to prožily říkala: „Rozmazlujte se, myslete hlavně na sebe, dělejte, co vás těší, plánujte ...“ Je to 10 let, chodím pravidelně na kontroly a když někomu blahopřeji k svátku nebo narozeninám vždy přeji hodně zdraví, ale také dodávám - a choď pravidelně na preventivní kontroly, já o tom vím své.

Děkujeme za příběhy a v průběhu září pošleme autorkám dárek od AVONU. Dalších pět příběhů di přečtete v následujícím článku příští týden.
Nezapomeňte na pravidelnou prevenci!

Ke každodenní péči určitě jednou měsíčně zařaďte také samovyšetření prsou. Pečlivým prohmatáním prsou si totiž můžete zavčasu nahmatat případnou bulku, a navštívit pak lékaře. Ten prsa vyšetří a probere s vámi další postup. Chybou je návštěvu lékaře odkládat, například ze strachu. Čím dříve po sebemenším nálezu odborníka navštívíte, tím lépe. Nejlepší je navštívit gynekologa, který s vámi probere další postup. Anebo se rovnou objednejte do akreditovaného mamocentra.

Optimální je provádět samovyšetření jednou měsíčně. Na důležitost samovyšetření prsu poukazuje v rámci společné kampaně značka zubních past Sensodyne a nezisková organizace Loono. Už druhým rokem tak připomínají ženám, že pravidelné samovyšetření prsou zabere jen pár minut a může zachránit život. A protože tuba zubní pasty vydrží zhruba jeden měsíc, pak vám frekvenci vyšetření právě její výměna vždy připomene.

I když svá prsa pravidelně samovyšetřujete, je nutné chodit také na kontroly k lékaři.

Malé změny při samovyšetření neodhalíte, stejně jako samovyšetření nenahradí mamografii (odhalí daleko menší změny, než si je žena schopna nahmatat).

Více o prevenci rakoviny prsu se můžete odzvědět v našem speciálu.

Podporujeme tento projekt:

Reklama