cl.jpg
Foto: Botanická zahrada hl. m. Prahy

Rostlinné Vánoce z českého venkova

Barborky zdobily před Vánoci snad všechny venkovské chalupy. Jedná se o starý lidový, původně pohanský zvyk, kdy si hospodyňky čtyři týdny před Vánoci nařezaly větvičky třešní nebo višní, aby jim do Vánoc vykvetly. Rozkvetlé barborky mají symbolizovat zimní slunovrat nebo také příchod nového světla v podobě Ježíše Krista. Barborka je ale též rostlina z čeledi brukvovitých, která je zasvěcená sv. Barboře a v zimě tvoří křehké listové růžice. Z nich se připravoval salát, špenát a hospodyně je přidávaly do adventních a vánočních jídel. O adventu se sbíraly i další byliny, například potočnice nebo ptačinec, a také houby, kterými si lidé zpestřovali svůj zimní jídelníček. Hospodyňky se však vydávaly i na trh, kde zahradníci prodávali přirychlené konvalinky, narcisy, tulipány nebo zlatice a břízy, které si spojujeme spíše s obdobím jara, ale dříve zdobily domácnosti i o Vánocích.
 
Symboly, které u nás zdomácněly

Jmelí, ačkoliv ho považujeme za tradiční symbol, nemá původ v Česku a v českých tradicích. „Je to posvátná rostlina Keltů a zvyk zavěšování jmelí k nám přišel přibližně před sto lety z Anglie. Tak, jak je to v přírodě, jmelí musí viset i v příbytku a nikdy se nedává do vázy. Ztratilo by svoji magickou sílu. Jmelí se zavěšuje na Štědrý den ráno a visí v domácnosti celý rok. Poté se nahrazuje jmelím novým. Staré jmelí se nesmí vyhodit, ale obřadně spálit. Do domu přináší štěstí, zdraví a boží požehnání,“ říká Jarmila Skružná, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky v Botanické zahradě hl. m. Prahy.

Bramborik.jpg
Foto: Botanická zahradal hl. m. Prahy (brambořík)

Další rostlinou, která neodmyslitelně patří k času předvánočnímu, je brambořík (Cyclamen). Bramboříky se vyskytují především v oblasti východního Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. U nás ve volné přírodě roste brambořík nachový. Můžeme ho najít zejména na jižní Moravě, například v národním parku Podyjí. Je to zákonem chráněná rostlina, a tak rozhodně není možné přinést si jej domů. Do vánočních květináčů patří jen šlechtěné kultivary, nejčastěji v bílé a červené barvě. Brambořík potřebuje dostatek vláhy a pro kvetení je ideální teplota okolo 16 stupňů. Při vyšších teplotách poměrně rychle odkvétá. Brambořík má jedovatou hlízu, glykosidy, které obsahuje, mohou být nebezpečné pro domácí mazlíčky i pro člověka.

Dalšími zástupci rostlin, které zdobí ve vázách a používají se do vánočních dekorací, jsou nejrůznější stálezelené rostliny a keře, například cesmíny a mahonie, které symbolizují stabilitu, spokojenost a harmonii. 

Vánoční hvězda a symboly z exotických krajů

Jednou z nejoblíbenějších vánočních květin je vánoční hvězda neboli pryšec překrásný. Její zářivě červené listeny zdobí nejednu českou sváteční tabuli a mnoho z nás si již Vánoce bez ní neumí představit. Tato rostlina, odborně nazývaná Euphorbia pulcherrima, dříve poinsettia, pochází z Mexika a hojně se vyskytuje ve Střední Americe. „Aztékové používali vánoční hvězdu jako zdroj červeného barviva i jako léčivou rostlinu. Spojení pryšce překrásného a Vánoc se datuje do 16. století. Podle legendy chtěla chudá dívka uctít narození Ježíše dárkem, ale byla bez prostředků. Anděl jí tedy vnukl myšlenku, aby sebrala na okraji cesty před kostelem semínka a dala je na oltář. Ze semínek vyrostla nádherná rostlina, jejíž červené ‚květy‘ se staly symbolem Ježíšova narození, připomínkou hvězdy betlémské,“ vysvětluje Jarmila Skružná. Stejně jako ostatní pryšcovité rostliny i vánoční hvězda roní při poranění bílý latex. Ten může být při kontaktu s pokožkou dráždivý. Rodiče by měli dát pozor na děti a zabránit náhodnému požití částí této rostliny, jelikož je mírně jedovatá.

Další krásnou, ale rovněž jedovatou tropickou vánoční květinou je hvězdník (Hippeastrum) neboli rytířská hvězda. Jde o cibulovinu původem z Jižní Ameriky. O Vánocích zdobí domov obrovskými květy a je symbolem éterické krásy, ale také bohatství, štěstí a pohody. Cibule hvězdníku obsahuje toxické alkaloidy, které mohou způsobit bolesti hlavy a břicha. Laická veřejnost často zaměňuje hvězdník s velmi podobným příbuzným z jižní Afriky, a to je amarylis. I v obchodech se hvězdník pod tímto názvem často prodává. Amarylis se vyskytuje velmi vzácně, běžně jej u nás nelze koupit. Od hvězdníku se liší například tím, že rozkvétá na podzim, a tak byste se od něj nádherných květů na Vánoce nejspíš nedočkali.

Oblíbenou tropickou rostlinou, která o Vánocích může zdobit naše domovy, je též vánoční kaktus (Schlumbergera punctata). Ten patří už více než sto let k sortimentu pokojových rostlin. „Vzhledem k netradiční době květu v našich zeměpisných šířkách je oblíben především v době Vánoc. Latinské jméno rostliny připomíná známého sběratele a pěstitele kaktusů Frédérica Schlumbergera. Do rodu patří šest druhů, z nichž poslední byl popsán až v 70. letech 20. století,“ dodává Jarmila Skružná. Vánoční kaktus se vyznačuje nápadně velkými květy s délkou kolem 10 centimetrů a šířkou kolem 7 centimetrů. Svůj původ má v Brazílii a roste epifytně v korunách stromů.

Zdroje: Botanická zahrada hl. m. Prahy, Jarmila Skružná

Reklama