Kauza Dominika Feriho otevřela ve společnosti citlivé téma, kterému se do té doby nevěnovalo příliš pozornosti. Na povrch se začaly drát výpovědi nejen obětí českého politika, ale i ostatních dívek a žen, které mají s muži podobnou zkušenost. Ještě před kauzou takové příběhy sdílel instagramový profil @to.po.tom. Dnes ho sleduje přes třináct tisíc uživatelů. Vytvořila se zde komunita lidí, která se navzájem podporuje. Na negativní komentář dementující výpověď narazíte jen zřídka. V obecné rovině je však česká společnost rozdělena na dva tábory. Jedna polovina stojí na straně oběti, druhá sdělení rozporuje především kvůli chybějící výpovědi na polici. Přitom ze statistik vyplývá, že znásilnění ohlásí na policii jen zlomek obětí. Bojí se, že jim nikdo neuvěří, reakcí policistů, obviňují samy sebe nebo sexuální násilí normalizují. Vaše příběhy jsme zpracovali tak, aby byly naprosto anonymní.

Bylo mi skoro osmnáct a rodiče odjeli do Řecka na 14 dní. Já jsem se měla starat o dům a psy. Zpětně to vnímají jako obrovskou chybu. Po příjezdu byl barák v trochu jiném stavu, než ho opouštěli. Rozhodla jsem se tam udělat párty pro pár kamarádů, ale nějak se to rozkřiklo a místo deseti lidí jich přijelo asi 25. Neměla jsem čas moc pít, protože jsem za každým lítala a dávala pozor, aby se nic nerozbilo.
rap.jpg
Foto: Shutterstock

Před půlnocí se mi ale začal motat svět. Dodnes nevím, z čeho to bylo. Nechci říkat takovou tu otřepanou frázi, že mi hodil někdo něco do pití, ale je to možné. Nebo to bylo stresem, a přece jen jsem nějaký ten alkohol v sobě měla. Přišel za mnou kluk, který se mi tehdy líbil a kvůli kterému jsem vlastně původně celou sešlost zorganizovala. Řekl mi, že si půjdeme povídat do ložnice k našim. Když jsme ale otevřeli dveře, už tam byla kamarádka s kamarádem. Začali jsme po sobě házet polštáře, a nakonec si lehli na peřiny na zem. Nejdřív to bylo moc hezké, jen jsme se líbali, ale pak začal z jeho strany nátlak. Byla jsem ještě panna a nechtěla jsem to za žádnou cenu. Vůbec jsem se na sex necítila.

Kamarádka s tím druhým klukem odešli, i když museli slyšet, že potřebuji pomoc. Když nefungovaly výhružky a křik, začala jsem kopat nohama i rukama. Chytil mě ale pevně za ruce a držel je obě za hlavou, zatímco si rozepínal poklopec. Pak mám úplně černo před očima. První vzpomínky jsou takové, že ležím s celým bolavým tělem na zemi a on už tam není.

Rodiče měli přiletět druhý den dopoledne, takže jsem ještě v tom stavu musela uklízet a zahlazovat stopy. K mé hrůze jsem zjistila, že ne všechno se dá vyčistit a spravit, takže když přijeli, následovala ještě příšerná hádka. Nikdy jsem to nikomu neřekla, nějaký čas jsem si to v hlavě dokonce popřela. Pravda je ale taková, že mi takhle zkušenost dost narušila psychiku a ovlivnila sexuální život. Od té zkušenosti jsem měla další sex až za pět let a ani teď si ho nedokážu užít. Mám úzkosti. Pořád mám pocit, že je to trochu moje vina. Vnitřně to vyčítám i té kamarádce, že mi nepomohla...