Bára a Luboš tvoří pár již osm let. Seznámili se v práci, jeden pracovní oběd dal druhý, následovalo rande a po roce už spolu šťastný a zamilovaný pár bydlel. A vše se zdálo být naprosto dokonalé…

„Je pravda, že jsem se vztahu na pracovišti dost bránila. Ta představa, že chodím s někým, koho vídám denně v práci, to mi prostě hlava nebrala. Jenže Luboš mě všech mých obav zbavil a já zjistila, že vztah je přesně takový, jaký si ho nastavíte,“ začíná své vyprávění Bára.

„Chvíli jsme naši lásku tajili, pak vyložili karty na stůl, a nakonec jsme se rozhodli, že spolu začneme žít. A tím se dost věcí změnilo. Přestože na sebe nejsme nalepení 24 hodin denně, do práce odcházíme každý v jiný čas a máme i své koníčky, takový ten moment, kdy se na sebe těšíme, kdy po sobě toužíme, ten se začal postupně, pomaličku a nenápadně vytrácet.“

Bára otevřeně říká, že má vedle sebe skvělého chlapa a nejlepšího parťáka, ale jestli jim to v nějaké oblasti neklape, je to sex. „Je sice skvělý, že mám chlapa, kterého mi všichni závidí, a to nejen proto, že je to fešák, ale taky kvůli tomu, že spolu vycházíme, nehádáme se a jsme spolu šťastní, ale věřte mi, že i po osmi letech vztahu nechcete úplně zanevřít na sex. To je přesně ta oblast, která nám pokulhává a náš vztah má tak k dokonalosti daleko.“

Absenci sexu si Bára nejprve odůvodňovala přílišnou prací a stresem z povinností. Ale když spolu nespali ani půl roku, začala to řešit. „Luboš mi tenkrát řekl, že to je opravdu únavou a že mu bohatě stačí se ke mně přitulit, jenže pak se ty intervaly začaly prodlužovat a jeho výmluvy množit…,“ vzpomíná Bára a dodává: „Začala jsem z té frustrace a nedostatku sexu šílet. Podezřívala jsem Luboše z nevěry, hádala jsem se s ním, a dokonce jsem mu vlezla do telefonu. A pak Luboš prolomil hradbu mlčení a přiznal se mi, že ho prostě na sex moc neužije, že je pro něj až druhořadý a svoji lásku ke mně zkrátka radši dává najevo tím, jak se ke mně chová, tím, že mě líbá nebo je se mnou celou noc v objetí.“

„Tehdy jsem na něj koukala s otevřenou pusou, brečela jsem a nechápala to. Vždyť Luboš je ten nejlepší parťák! Vždyť náš sex byl na začátku skvělý! Vždyť se milujeme a chce se mnou mít děti! – říkala jsem si, ale ruku na srdce, má takový vztah opravdu smysl? Mám se spokojit s tím, že mám muže, který se mnou bude mít sex jednou za rok? Mám v takovém vztahu setrvávat a hledat si milence? Vím, že to nikdy nebude dokonalé, ale…“

Také si přečtěte:

Reklama