Příběh Radky (46): „Nejtěžší pro mě bylo říct to rodičům a malé dceři,“ vypráví o boji s rakovinou prsu

Na ten večer před televizí nikdy nezapomene. S přítelem právě sledovali reportáž o herečce Angelině Jolie, která si kvůli riziku rakoviny prsu nechala preventivně odstranit obě ňadra. Možná by si taky měla nechat zkontrolovat prsy, když už na to přišla řeč, napadlo ji. A tak požádala přítele. Vůbec by ji tehdy nenapadlo, že nahmatá bulku. Následovala vyšetření ultrazvukem i mamografem, která odhalila to samé. Biopsie pak už jen potvrdila, že jde o zhoubný nádor.

„Hned jsem volala partnerovi, abych mu řekla, co jsem se dověděla. A jeho reakce byla nezapomenutelná. Řekl mi, že se vůbec nemám ničeho bát, a že tuhle situaci zvládneme. Když to zvládli jiní, není důvod, proč bychom to nezvládli my,“ vzpomíná na první slova, která jí do žil vlila chuť bojovat. A taky tu byla její tehdy osmiletá dcera. „Zahoď černé myšlenky a začni myslet pozitivně!“ přikázala si a od té doby si nepřipustila jedinou myšlenku, že by léčbu nezvládla a neměla boj s rakovinou vyhrát.

Je to „jen“ rakovina prsu

Přesto ale ještě přišly těžší chvíle. To když vyšetření, zda nemá metastázy v jiných orgánech, nedopadlo úplně jasně. Lékařům se „něco“ nezdálo na játrech. „Byla to pro mě další rána. Člověk se „smíří“ s rakovinou prsu, a pak visí ve vzduchu jiná diagnóza. Podstatně horší, metastázy na játrech! Paradoxně jsem se i na tuto možnost začala psychicky připravovat a pomalu se smiřovat s tím, kdyby se to na magnetické rezonanci potvrdilo,“ vzpomíná paní Radka, která se naštěstí nakonec mohla radovat, jak sama říká, že má „jen“ rakovinu prsu.
Přišla náročná léčba

Brzy na to absolvovala operaci, kdy jí chirurg vyjmul nádor a všechny mízní uzliny v podpaží. A pak osm chemoterapií, po kterých přišla o vlasy, obočí, řasy i nehty. „Netvrdím, že mi nebylo špatně, že jsem neměla několik dní žaludek jako na vodě, že hodnoty bílých krvinek nebyly několikrát na nulové hodnotě, že mne nebolely „kosti“, že jsem ani nemohla vstát z postele… Ale stále jsem čekala na horší stavy,“ usmívá se věčná optimistka paní Radka, která kromě toho absolvovala také hormonální a biologickou léčbu, a měla i sérii přibližně 34 radioozařování. „Byla jsem popálená, mazala se sádlem, byla velmi unavená, ale vše se krásně zahojilo a dnes není nejmenší známka, že by něco takového probíhalo,“ raduje se.

Má vyhráno! (?)

V současné době, pět let po objevení bulky v prsu, stále ještě užívá hormonální léčbu. Pokouší se ale fungovat jako před nemocí, byť se musela některých věcí vzdát. Třeba milovaného sportu. I tak se snaží užívat si života, přestože jeden otazník zůstává. „Člověku samozřejmě hlodá v hlavě, že určité procento recidivy nemoci existuje, a musí se s tím nějak srovnat a přijmout to. V době chemoterapie a ozařování jste nastaveni, že ten kolotoč musíte zvládnout. Až pak začne pracovat psychika. Člověk přemýšlí, jak zvládne návrat do práce, myslí na svůj vzhled a další důsledky léčby,“ přiznává.

Nejtěžší bylo přijít za rodiči

Když vzpomíná na to, co pro ni bylo na začátku nemoci nejsložitější, nezmiňuje na prvním místě šok z diagnózy. „Nejtěžší pro mě bylo, jak to říct svým rodičům. S tím jsem hodně bojovala. Když je člověk rodič, ví, jaké to je, když jeho dítě přijde s tím, že je takhle vážně nemocné. Je to strašná bezmoc. S přítelem jsme jim to přijeli říct, až když jsme to sami vstřebali. Přijali to nejdřív s mlčením a hodně to rozdýchávali, ale i oni mě moc podpořili. Hlavně mamka, která byla výbornou kuchařkou a společnicí,“ vzpomíná s tím, že lehké nebylo ani promluvit si o tom s malou dcerkou.

Maminka má chřipku

Rozhodně ji nechtěla vystrašit. Proto jí vysvětlila, že má něco jako dlouhodobou chřipku, bude se léčit, a nebude jí asi dobře, ale dostane se z toho, a bude zase v pořádku. „Máme vztah nastavený na důvěře, takže to tak vzala a věřila mi. Určitě to tím pro ni bylo jednodušší. Ale i tak se to na ní určitým způsobem podepsalo, tak nějak „dříve dospěla“. Přeci jen tu se mnou žila a viděla mě. Jednou mi řekla, jak je na mě pyšná, že jsem zvládla tuhle nemoc. To mi vehnalo slzy do očí,“ svěřuje se.

Hlavně nebýt sama

To, že nemoc překonala, přisuzuje nejen vhodně zvolené léčbě, ale také podpoře nejbližších. „Psychika je to nejdůležitější. Bylo moc fajn cítit, že mám kolem sebe zázemí, dceru, přítele, rodiče, nejbližší kamarádky, a že se o ně mohu kdykoli opřít. Nedovedu si představit, být na to úplně sama, je to opravdu hodně těžký,“ přiznává a pomyslně smeká před svým přítelem.

Zůstala pro něho ženou

„Hodně mi pomáhal, nejen psychicky. Nejsem typ člověka, který vyhledává informace, co by měl a neměl dělat. On si ale vše studoval a vždycky mi to tak šikovně a nenápadně podsouval, abych dávala pozor na to či ono, abych si při léčbě neublížila,“ popisuje s tím, že v té době se k tomu nevyjadřovala, ani ho za to nijak nepochválila, takže netušil, jak to bere. „To až po léčbě, kdy je člověk schopen o nemoci mluvit trochu s odstupem. Byl překvapený, jak moc mi to pomáhalo,“ usmívá se paní Radka, která si chválí i to, že ji podporoval jako ženu.

„Když přijdete o vlasy, řasy, obočí, jste oteklá, a je vám nepříjemně po těle, vidíte se v zrcadle, rozhodně si nepřipadáte přitažlivá. On byl ale i v tomhle směru úžasný. Naše láska spíš sílila, než ubývala. Mám veliké štěstí, takových mužů není mnoho,“ uznává.

Jak se jí změnil život?

„Změnil se hodně. Hlavně pohled na život, na jeho priority, přestanete řešit nepodstatné věci, více si vážíte každého dne. Díky projektu Bellis – mladé ženy s rakovinou prsu, který je pod neziskovou organizací Aliance žen s rakovinou, jsem poznala mnoho mladých žen a jejich příběhy. Jsme si velice blízké a vzájemně se podporujeme sdílením všeho, co nás napadne. Zde neexistuje žádné tabu. Hlavně už teď vím, že nejdůležitější je prevence, kterou si každý měsíc samovyšetřením prsu provádím, a tím mám kontrolu sama nad sebou. Vím, že „kdyby náhodou“, tak včasný nález a příchod k lékaři, může zmírnit léčbu a třeba i zachránit život,“ vzkazuje všem ženám paní Radka, jejímž mottem je „Díky za každé nové ráno a co tě nezabije, to tě posílí.“.

Chcete se o rakovině prsu dovědět více? Na stránkách partnera našeho projektu www.jetooprsa.cz najdete kromě užitečných informací o boji s nemocí také příběhy pacientek nebo třeba interaktivní kvíz, v němž si ověříte, zda také nevěříte nebezpečným mýtům o tomto onemocnění.

Čtěte také:

• Důležité! Příspěvky na vyšetření prsu již od 30 let