Dcera měla od čtrnácti fůru nápadníků
Sudičky na Karolíně skutečně nešetřily a nadělily jí nejen inteligenci, ale hezkou tvář. A protože nebyla pecivál a bavil ji sport, měla i perfektní figuru. Když oslavila čtrnácté narozeniny, s manželem jsme si povzdechli, že si s ní ještě užijeme. Karolíně od rána do večera zvonil a pípal mobil, pod okny pořád někdo hvízdal a ti nejzatvrzelejší nápadníci na ni zvonili. Mnohokrát jsme dceři domlouvali i nadávali, ale pokaždé suše zkonstatovala, že klukům už několikrát řekla, aby za ní nelezli, jenže na to kašlou a ona jim nemůžu zakázat chodit do naší ulice. Jediné naše štěstí bylo, že Karolínu nebavil počítač a díky tomu „nechodila“ na noční můru všech rodičů – na Facebook.
5bc0870668389blobid0.png

Doučování kamarádky se mi nezdálo
Když dcera nastoupila na průmyslovku, nastaly nám rodičovské galeje! Že si bez dovolení půjčovala moje šminky, oblečení a spoustu jiných věcí, mě sice štvalo, ale proti ostatním starostem to byly prkotiny. Snad nejhůř jsme nesli její zapalující se lýtka. Pokaždé, když si dcera obouvala boty, chtěla jsem vědět, kam a s kým jde a kdy přijde. Karolínu tyhle „trapné“ dotazy samozřejmě štvaly a pokaždé dotčeně odsekla, že jde k Janě a vrátí se v osm. Když mi poněkolikáté odpověděla stejně, začala jsem větřit lež. „Můžeš mi vysvětlit, co s Janou tak důležitého řešíte, že se musíte vidět i po škole a navíc tak často!?“ Karolína teatrálně obrátila oči v sloup a tónem, který mě vytáčel k nepříčetnosti, odpověděla, že si povídají, poslouchají hudbu, ale hlavně Janě pomáhá s chemií, protože je na ni tupá.

Přece nebudu v devětatřiceti babičkou!
Moje pochyby se o pár dní změnily v jistotu. Dcera opět odešla údajně k Janě, jenže o půl hodiny později už bylo jisté, že lže! Manžel přišel z práce a s očima navrch hlavy vychrlil, že viděl, jak se Karolína cicmala s nějakým klukem, pak k němu nasedla do auta a někam odjeli! Navíc mu prý bylo nejmíň dvacet, takže nám bylo jasné, že vodění za ručičku mu stačit nebude. Zhroutila jsem se do křesla a první, co mě napadlo, bylo, že s Karolínou co nejdřív zajdu na gynekologii a nechám jí předepsat antikoncepci. Manžel si zaťukal na čelo. „Vždyť by to vypadalo, že jsi jí v patnácti letech a pěti měsících dala svolení k sexu!“ Měla jsem vztek i strach a zbytečně ostře jsem na manžela vyjela, že přece vím, kolik je Karolíně let, ale odmítám se v devětatřiceti stát babičkou! Jakmile dcera vešla do předsíně, s velkým přemáháním jsem se jí co nejklidněji zeptala, jak bylo u Jany a jestli se učily. Když s andělským úsměvem přikývla, poprvé v životě jsem jí dala políček. 5bc087d52b408obrazek.png
 
Dceři jsme se nejednou omluvili
Třebaže manžel na Karolínu křičel, že lže, je drzá, tahá se s klukama, a ať se přizná, ona pořád dokola opakovala, že se s nikým netahá a že jsme se oba asi zbláznili. Měla jsem toho dost a zaječela na ni, že všechno víme, protože táta ji viděl, jak se líbala s nějakým hejskem a pak s ním odjela bůhví kam. Otřela jsem si uslzené oči a oznámila jí, že nedopustím, aby si zkazila život a proto s ní zajdu na gynekologii a začne užívat antikoncepci. Karolína vyvalila oči, ale pak se rozesmála a dlouho nebyla k utišení. Když nám později řekla, jak se věci mají, já i manžel jsme se za naši nedůvěru hodně styděli. Honza byl bratr Jany, kterou Karolína skutečně doučovala a mezi ním a naší dcerou nic nebylo a ani být nemohlo – Honza byl gay! Když Karolína, které jsme se nejednou omluvili, usnula, manžel otevřel láhev vína a s úlevou jsme si připili: „Tak ať její pubertu přežijeme ve zdraví!“
5bc087507fae4obrazek.png

Reklama