Po šesti letech se Tereze rozpadl vztah. A to ošklivým způsobem. Chtěla si tuto kapitolu života uzavřít, proto se rozhodla odstěhovat se do jiného města a na všechno utrpení zapomenout. I přes prosby rodiny si našla byt 180 km daleko. Líbil se jí od samého začátku. Byl útulný, měl i předzahrádku a nájemkyní byla milá mladá žena, která Tereze ve všem vyšla vstříc. Nic tedy nebránilo, aby se Tereza mohla nastěhovat. Ta si sbalila své věci, milovanou kočku a vydala se střemhlav novým zážitkům.
5b740ff99ca59obrazek.png
Hned první týden v novém bytě si Tereza všimla zvláštního chování u kočky. Ta totiž nechtěla vůbec do ložnice. Vyhýbala se jí jako čert kříži. Ani na ranní pomazlení do postele nepřišla, což nebylo u ní zvykem. Když ji tam Tereza odnesla, mohla se zbláznit. Škrábala do rukou a syčela. V tu dobu se objevily i náhlé zdravotní komplikace u jinak zdravé Terezy. Dostala angínu, kterou nemohla následující měsíc vyléčit. Ač lékaři tvrdili, že je již vše v pořádku, Terezu neustále intenzivně bolelo v krku. Zvláštní bylo, že největší obtíže pociťovala právě v ložnici. Zanedlouho se jí začaly zdát i divné sny s tragickými konci. Radost z nového bytu byla ta tam. Tři měsíce uběhly jako voda a Tereza se stále cítila mizerně. Bolest v krku se stále objevovala, nemohla se pořádně vyspat a ani kočka se neuklidnila. Začala tedy jednat.

„Zašla jsem za mladou majitelkou bytu. Byla jsem rozhodnutá najít si něco jiného. Už jsem byla na pokraji psychických sil. Na rovinu jsem té milé slečně řekla, jak se věci mají, že se necítím v tom bytě dobře. Chtěla vědět, co přesně za tím stojí. Styděla jsem se přiznat pravdu, tak jsem na to šla obloukem. Ona ale už v tu chvíli věděla, co se děje. Z jejích následujících slov jsem byla v šoku. V tom bytě, v té ložnici, zabil otec její matku, uškrtil ji.“ Do čtrnácti dnů si Tereza našla nové bydlení. S majitelkou předchozího bytu zůstala v kontaktu. Staly se z nich kamarádky.

Nenechte si ujít:

Uložit

Reklama