Edita je úspěšná podnikatelka, které se daří, na co sáhne. A to doslova. Vystudovala dvě vysoké školy a rozhodla se, že bude pracovat sama na sebe a budovat své sny. I v tom je dobrá a její podnikání se jí bez větších potíží rozjelo bez problémů. Vydělává velmi slušné peníze, je šťastná, zdravě sebevědomá a schopná. Vzhledem k tomu, že se svým partnerem žije druhým rokem, myslela si, že jí ke spokojenosti už nic nechybí.

„To jsem se ale opravdu mýlila. Říkala jsem si, asi trochu naivně, že jsem vážně klikař. Ale vesmír má být asi v harmonii a tolik radosti pro jednu osobu by bylo mnoho…,“ začíná vyprávět Edita.
„S Patrikem chodíme dva roky, loni se ke mně přestěhoval a žijeme spolu v jedné domácnosti. Důvod, proč šel přítel ke mně, byl jednoduchý – bydlím ve svém, on byl v nájmu.“

Edita přiznala, že jí ani na chvilku nenapadlo, že by to měl být problém. „Patrik vydělává méně než já, a tak jsem si říkala, že aspoň ušetříme. Oba dva. Jenže jsem netušila, že se partner začne chovat jako žárlivý blázen.“

„Kdyby aspoň žárlil na jiného chlapa, ale on nedává to, že vydělávám více peněz. A doslova se mi za to začal mstít.“

Patrik se v první fázi začal chovat jen odtažitě, později přišel prý s ironickými a jedovatými poznámkami, ale situace se začala zhoršovat. „Snažila jsem se být pořád milá, usměvavá a přítulná, abych Patrikovi vylepšila náladu. Ale v momentě, kdy se doma začaly dít takové divné náhody, dobrá nálada mě přecházela. Čas od času jsem doma našla něco poničeného, omylem mu například upadla váza, kterou jsem si přivezla z Asie, vypral všechny moje kvalitní svetry na vysoký stupeň a byly na vyhození… Takových situací bylo víc a víc. A mně došlo, že to není jen náhoda,“ vzpomíná Edita.

„Postupně jsem z toho začala být tak ve stresu, že jsem vlastně začala utíkat z vlastního bytu, brečela jsem v kanceláři a nevěděla, co dělat. Patrik se dál vesele mstil za to, že jsem úspěšná a mám peníze.“

Tato skutečnost vyšla najevo při jedné večerní hádce. Patrik své partnerce vyčetl i nos mezi očima. Řekl jí, že je na peníze, honí se za nimi a je materiální. Ponižování toho večera nemělo konce.

„Úplně mě rozložil. Všechno, co jsem dělala, bylo špatně. Od práce, přes vedení  domácnosti až po to, jaká vlastně jsem. Na otázku, zdali mě má vůbec ještě rád, ale odpověděl, že ano. Jenže já si říkám, jestli mi za takový stres nějaký chlap vůbec stojí. Přeci kvůli němu neskončím u psychologa a stane se ze mě vystresovaná hromádka neštěstí. Vždyť si musím vážit hlavně sama sebe a přeci nebudu bitá za vlastní vydřený úspěch…“

Také si přečtěte:

Reklama