V současnosti se rozmáhá životní styl zvaný „singl“.

Lidé jakoby se chtěli procházet životem raději sami a s nikým se o svůj prostor nechtěli dělit. Někteří tito samostatní a většinou společenští lidé přijdou do období, kdy je samota přemůže. Často po příchodu do prázdného bytu začnou něco postrádat, a lidská přirozenost žít v páru přes veškerá odhodlání a špatné zkušenosti z nevydařených vztahů upadá v zapomnění. Chtějí to ještě zkusit, chtějí zkusit, jaké to je mít někoho rád, o někoho se starat.

Touha po partnerovi a dítěti často trápí i ty nejsebevědomější a napovrch velmi samostatné ženy…

 

Denise bylo právě 28 let.

Byla příkladným typem ženy, která se o sebe vždy uměla velmi dobře postarat. Bez jakýchkoliv nesnází byla schopna efektivně pracovat, v práci se realizovat, pečovat sportem o své tělo a pěstovat přátelské vztahy. Co se pamatovala, vztahy v její rodině byly vždy dobré, často vzpomínala na své radostné dětství.

Nedařilo se jí  jen v jedné věci.

Nemohla najít schopného muže, který by ji měl rád a snad s ní chtěl mít i miminko…

Miminko…

 

Poslední dobou přestala navštěvovat kamarádky, které měly doma malé děti.

Při pohledu na ně, Denise vždy vlétly slzy do očí. Mateřské city ji začaly zcela ovládat, prahla po lásce, prahla po pohlazení… Často v noci brečela. To když si představila to ohromné a nedosažitelné štěstí v podobě její vlastní rodiny.

 

S chlapama to bylo těžký.

Stalo se jí nejednou…

 

Po krátkém čase známosti ji opouštěli.

Nechtěli se vázat, nechtěli se s ní dělit o její starosti a už vůbec ne o sny a přání. Nechtěli už s ní déle být, dítě už vůbec nechtěli! Nechtěli!

 

 

 

Seznámili se cestou poněkud křečovitou a možná se vám to v tomto příběhu se šťastným koncem nebude zamlouvat. Ale i takové věci se někdy dějí.

 

Tito dva byli seznámeni díky rodičům, podobně jako tomu bývalo v historii.

Denisy otec se na svou dceru již nemohl dále dívat. Rozhodl se, že se pro svou dceru pokusí najít ženicha...

 

Syn jeho kamaráda mu přímo vešel do rány.

Chlapec byl ve správném věku, byl podle něj vcelku pohledný a zdálo se, že je i pracovitý. Vyzvěděl, že je sám, a více vědět nepotřeboval. Usoudil, že za pokus by to stálo…

 

Začal Denisu pomalu a velmi opatrně „oťukávat“.

„Prosím tě, tati, nikoho mi nedohazuj!“ slýchával často. „Snad jsem schopna si někoho najít sama, nedělej si starosti…“

 

Ale odhodlaný tatík se nevzdával.

Šil do ní stále znovu a znovu. Vyslechl si spoustu vzdechů a připomínek, že se plete do něčeho, do čeho mu nic není. Denisa nakonec na to rande šla jenom proto, aby měla pokoj…

 

Stál před domem a byl zachoulen do bundy. Límec vyhrnutý, byl sychravý podzim.

Netvářil se nijak nadšeně. Byl na schůzce také ne zcela dobrovolně.

 

Když se na sebe podívali, předali si očima stejné pocity.

Jejich oči byly plné bezradnosti a rozpaků nad komickou situací. Přes svá všechna zklamání byli ochotni to znovu "risknout".

 

Stalo se, povedlo se, tradice se uplatnila i v dnešní době.

Otcem vybraný partner se stal ženichem, ale to až když byla Denisa těhotná.

 

Nedávnou porodila chlapečka a novopečený tatínek pronesl tato slova:

"Neviděl jsem a nezažil nikdy nic krásnějšího, než byl porod mého syna. Původně jsem přímo u porodu být neměl, já jsem se bál... Byl jsem ale s Deniskou, když měla bolesti. Pak mi bylo chvíli hloupý ji tam nechat a pak už jsem se přes doktory a asistenky nedostal ven. Byl jsem u toho a jsem moc rád.

Že mám syna, si ještě příliš neuvědomuju. Ale co mi právě teď připadá jako neúžasnější věc na světě, je to ohromné štěstí a síla rodinné lásky, která tak strašně vyzařuje z mojí ženy. Jsem šťastný kvůli ní..."

 

 

 

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY