Ženy fungují podle modelu: Jakmile na tebe vztáhne ruku, udělej pořádnou scénu, anebo se s ním rovnou rozejdi. Co má ale udělat chlap, když dostane od své partnerky facku - poraďte překvapenému Jirkovi.
Milé čtenářky, následující příběh je natolik šokující, že jsem se s Jirkou dohodl a uveřejňuji naši korespondenci. Samozřejmě jsem e-maily očesal od zbytečného balastu a upravil do otištitelné textové podoby...
S Jirkou se známe ze školy. Nedávno se odstěhoval za svou novou přítelkyní na Moravu, kamsi ke Znojmu. Tak si od té doby jen občas píšeme.
Ahoj, Jakube!
Představ si, Mirka mi dala facku. Byl jsem v šoku. Pohádali jsme se kvůli nějaké blbosti a Mirka začala hysterčit. Neudržel jsem se a začali jsme na sebe křičet - to už se stalo párkrát. Jenže Mirka mi z ničeho nic vlepila takovou facku, že se mi protočily panenky. Zůstal jsem stát a jen koulel očima. Asi jí to došlo, zhroutila se mi do náruče, začala brečet a omlouvat se. Věřil bys tomu?
Zdar!
Tak to teda koukám taky jako puk. Prosím tě a o čem jste se pohádali?
Ahoj!
No, byla to taková běžná hádka. Asi jsem ji začal já. Mirce vadilo, že jsem se jí v posilce málo věnoval, že prý jsem koukal po jiných a já nevím co. Tak jsem jí řekl, že to je blbost. Ježe pak jsme po sobě začali házet všemožný křivdy a bylo to tady...
Ahoj, Jirko!
Teda slyšel jsem už hodně příběhů, kde chlapy mlátí ženské, ale tohle? Jak jsi zareagoval?
Ahoj, Jakube!
Nezareagoval jsem nijak. Byl jsem z toho úplně mimo a Mirka asi taky. Hned se mi omlouvala. Tak jsem ji začal utěšovat. Tak já nevím, asi to byla blbost, co? Asi jsem jí měl něco říct... jenže jsme se k tomu už nevrátili.
Ahoj, Jirko!
A došlo k nějaké další hádce, nebo se to stalo jenom jednou?
Ahoj, Jakube!
Píšu ti to za tepla. Nechci to jen tak přejít, ale Mirka asi jo. Nevíš, jak mám na to navést řeč? Uvažoval jsem, že bych vzal Mirku někam na kafe, abychom se nehádali doma. Ty jo, mám z toho normálně strach...
Ahoj, Jirko!
Tak v tomhle ti moc neporadím, to musíš uválčit sám. Rozhodně to ale nenechávej vyšumět. Napadlo mě, že můžu tvůj příběh uveřejnit v našem magazínu - čtenářky někdy mají dobré nápady. Seš pro?
Ahoj, Jakube!
Díky za podporu. Jo, nějak to musím zvládnout. Doufám, že se to všechno spraví. Mirka je od té doby dost nesvá a moc nemluví, tak nevím. No, klidně to zveřejni, každá rada dobrá. Dík!
Co byste Jirkovi poradily, milé čtenářky. Jak si má s Mirkou promluvit? Co když se bude situace opakovat, má se s Mirkou rozejít?
Ještě doplním, že Jirka s Mirkou jsou spolu necelý rok.
Nový komentář
Komentáře
Suzanne — #39 Úplně souhlasím s nějakou pořádnou fackou,ale bít bych nedokázala nikdy.To je ale věc každé ,jak se snaží situace a problémy řešit.Když chlapi můžou ženy mlátit a dokonce týrat,proč by jim ženy nemohli někdy jednu vrazit?
Jenom ať si nestěžuje.Nikdo neví,co jí řekl nebo udělal.A já sama mám s fackou MILOVANÉMU!!!! příteli tvrdou zkušenost,mrzí mě to,ale jsem vnitřně přesvědčena,že si ji právem zasloužil.Doslova a do písmene jsem pro jeho štěstí,pohodu a radost z toho,že se mnou tehdy žil dělala možné i nemožné.Zkrátka maximum,co se dalo a co mě napadlo.Ze začátku seznámení ten nejlepší muž, vysněný princ z pohádky,kterého jsem milovala celou duší i srdcem,a nemůžu na něj zapomenout dodnes.Najednou ukázal ale svou pravou tvář-skoro pořád něco,co jsem udělala kritizoval,začal se mnou někdy mluvit jako s nějakou flundrou,měl samé tajnosti,s ničím se mi nesvěřoval a já celou dobu,kdy se tak změnil (asi 2 měsíce)jen mlčela,a když jsem jen trošku zvýšila hlas,abych se bránila,začal s tím,že hulákám na celý barák,jako naše sousedka,což vůbec nebyla pravda.Až jednoho rána do mě ryl a ryl tak dlouho,kdy už jsem to nemohla vydržet,protože mám jako každý jedny nervy a ty nejsou z oceli,jsem mu jednu dala.Ale ne ze vzteku,ale proto,aby si uvědomil,jak se mnou jedná.Bylo to taky z velké lítosti-proč se ke mně tak choval,když neměl sebemenší důvod?Ale pán se místo zamyšlení urazil a odstěhoval.Měla jsem pak těžké deprese,byla a stále je láska mého života,ale už toho bylo až moc.Nikdo není bez chyb,ani já ne.Ale tohle jsem si nezasloužila.Měla jsem se nechat dál urážet a ponižovat?Tak ,jak říkám,kdo ví,jak to mezi těma dvěma bylo doopravdy.Jirka si mohl i něco vymyslet,Mirka možná reagovala z podobného důvodu,jako já.Chlapi si někdy o tu facku,a pořádnou,sami řeknou,ani o tom neví.
Suzanne — #45 násilí by nemělo patřit do našich životů za žádných okolností(ať je to barevné nebo ne)
molly — #44 motáš hrušky s jablkama a život není černobílý.
daniela520 — #42 hej, a niekedi zapíchnut vreckový nožík
niekedi treba dat facku
Suzanne — #39 rozumím jak to myslíš a souhlasím.
Suzanne — #39 fackovat kohokoliv je prostě nepřípustné!!!!!! jediná situace kdy je facka ještě akceptovatelná je když někoho popleskám např při mdlobě. Neříkám že jsem se už párkrát nenapřáhla (když dítě dělalo vše aby mě vytočilo) ale mám zábrany které to nedovolí - uhodit někoho do tváře je ponižující pro obě strany
šmarjápanno... Pokud je z toho Jiřík tak špatnej, tak ať si jde hodit mašli.
Ok, postěžoval si kámošovi. Ale zapomněl napsat, co jí řekl, že takhle reagovala
Jsou věci, které si facku zaslouží. Můj ex řvával tak, že na to nebyla obrana, jeho slova dokázala přivést k zoufalství. Nedala jsem facku, ale bila jsem. Nebyla jiná obrana. Přesto nejsem násilník, který bije babičku a děti
Ba ani nepoužívám nůž k řešení argumentů. Se svým milým mužem se nehádám, ani nemám tendence mu jakkoli ubližovat. Tyhle neomylné vize o žárlivé tyrance jsou pěkně praštěné, milé dámy
Omluvila se a dál bych to neřešila
jedna facka
snad bude líp
kebulkaevulka — #35 a co takhle: Kdož si bez viny, hoď kamenem
Moje máma tvrdí:ˇSkoda rány,která padne vedle
Docela mě zaráží, že facku od ženské bere většina jako úlet, ale facku od chlapa jako týrání. Já v tom zas až takový rozdíl nevidím, nejde přece o to kolik "fyzické" škody ta facka napáchá, ale o to co symbolizuje: neúctu, agresi, neschopnost sebekontroly, pokus o ponížení, vybití se,... a vše je špatně. Až jí jednou naštve jejich potomek tak ho zfackuje? Nebo až rodiče budou staří a senilní tak jim natluče? Protože takhle nevině to začíná, jednou fackou dospělému.... Od hysterky, žárlivce a alkoholika utíkat co nohy stačí!!!!!
Jirkovy starosti na moji hlavu
.Mirka se mu omluvila,evidentně si sama uvědomila,že to přehnala,tak co pořád chce řešit.Krompáč do ruky,hodinu kopat a pak si ani nevzpomene,že dostal jednu facku.Vzkaz pro Mirku:toto se nedělá!
Jitka udělala blbost, omluvila se, mrzí ji to. Bylo to asi v afektu . Ale nikde nečtu, že Jirku mrzí, že vyprovokoval hádku, ani že by se jí omluvil on. Kdoví, proč ta facka padla, třeba provokace na ránu byla. Ublížit se dá slovně i hůř, než fackou. Řekla bych, že je řada na něm, aby to nějak napravil, promluvili si že takto ne.
Proč hned rozchod, neříkejte že Jirkovy nikdy neujely nervy že nedal někdy někomu v afektu facku a pak ho to mrzelo. Něco jiného je když se mu hned Mirka omluvila a jde na ní vidět že ji to trápí. Já bych si o tom normálně promluvila v klidu třeba u večeře a dejte si najevo že lítost je na obouch stranách. Já už sem něco takového zažila a sme spolu i přez pár facek do ted´
.
Zapomněla jsem dodat závěr - měl situaci řešit okamžitě.
Ano, já jsem se možná nezachoval správně, ale pozor - příště bych ti ji mohl taky vrátit. Ale to snad není to nejlepší řešení nějakého problému.
Já jsem jednou svému manželovi dala velmi jemnou facku. Měla jsem pocit, že celkem vtipně mu dávám najevo, že se vůči mně nezachoval dobře.
Reagoval okamžitě - už nikdy se mě takhle nedotkneš! To se nebude u nás zavádět.
Moc jsem se tehdy zastyděla. I když šlo ode mě jenom o jakési předvádění. Nikdy jsem už něco podobného neudělala. On samozřejmě také ne.