Každé dítě je jiné a každé také jinak mluví a jindy začne mluvit. Už delší dobu sleduju děti ve svém okolí a zdá se mi, že čím dál víc jich špatně mluví ještě v pěti, šesti letech. A myslím, že ani v pozdějším věku to nejsou žádné výjimky.

doktor

Tohle téma mě opravdu zajímá, i když mám už větší děti a ty s mluvením neměly skoro žádné problémy. Obrátila jsem se tedy na Mgr. Martinu Barchánkovou, která se klinickou logopedií zabývá už téměř dvacet let. V ordinaci v Dobřichovicích se věnuje hlavně předškolním dětem, chodí k ní, ale i školáci. A ta potvrzuje, že stále více dětí má potíže s řečí. „Neznám žádné konkrétní studie, které by to prokazovaly, co je toho příčinou, ale máme stále plnou ordinaci,“ říká Martina Barchánková.

Proč podle ní tolik dětí špatně mluví? „Těch příčin je víc. Vývoj řeči je stejně jako vývoj jemné motoriky úzce spjat s vývojem motoriky hrubé, tedy s pohybem. Když děti pozdě nebo málo chodí, lezou, nebo mají jiným způsobem narušený vývoj hrubé motoriky, může být narušen i vývoj motoriky jemné, která přímo souvisí s řečí. Další příčinou může být přílišné přetěžování malých dětí. Často na ně mají rodiče velké nároky, na úkor hraní si doma či venku. Děti v dnešní době snadno a rychle ovládají různé touchpady, mobilní telefony, počítače apod. Vliv na vývoj artikulace mají i dnešní civilizační choroby. Hodnědětí má alergie, časté rýmy, choroby horních cest dýchacích nebo zvětšenou nosní mandli.“

Vývoj řeči

Pokud má dítě potíže s řečí, není to podle Martiny Barchánkové jen logopedický problém, vliv na řeč má mnoho dalších faktorů. Vše začíná již těhotenstvím a porodem. Na vývoj řeči může mít vliv například hospitalizace osmiměsíčního dítěte po úrazu měsíc v nemocnici, těžký porod, další těhotenství matky nebo rozvod rodičů.

Vývoj řeči je u každého dítěte individuální, neměli bychom srovnávat, co které dítě umí. Existují ale samozřejmě normy, co by dítě mělo umět v určitém věkovém rozmezí. Rozlišná vývoj můžeme sledovat i u dvojčat. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o vývoji řeči vašeho dítěte, je lepší navštívit logopedickou poradnu než hledat informace na internetu. Tam se člověk někdy dozví, zbytečně zneklidňující věci.

Řeč by rodiče měli sledovat jako celek, neřešit výslovnost jen jednotlivých hlásek, ale všímat si, jak se dítě celkově dorozumí. A i když do tří let téměř nemluví, nemusí to být problém, pokud řeči rozumí. „Pro mě jako logopeda je zásadní u tříletého dítěte zjistit, zda dítě řeči rozumí, chápe úkoly, které má splnit, adekvátně reaguje na situaci a snaží se komunikovat třeba neverbálně. Mezi třetím a čtvrtým rokem by mělo dítě mluvit ve větách a mělo by být patrné, že se řeč dále vyvíjí,“ dodává Martina Barchánková.

Důležitý je také správný vývoj mluvidel a jazyka. Negativní vliv na vývoj výslovnosti má například špatná klidová poloha jazyka. Pro představu: dítě trpí častými rýmami, nemůže dýchat nosem, důsledkem je pak špatná artikulace několika hlásek a narušený zvuk řeči.

Neplynulost řeči a vývojová dysfázie

Dalším problémem, který se může objevit mezi 3. a 4. rokem, je neplynulost řeči neboli vývojová koktavost. Ta může být způsobena tím, že vývoj mozku akceleruje a dítěti nestačí slovní zásoba, potom může opakovat slabiky, slova nebo prodlužovat v řeči slabiky. „Stojím si za tím, že tímto typem vývojové koktavosti si projde každé dítě. Může to být tak krátké období, že si toho ani nevšimnete. Většinou sama přejde. Ideální je nevšímat si jí, děti na to neupozorňovat. Pokud koktavost nemizí nebo se zhoršuje, pak je na místě vyhledat logopedickou péči,“ radí Martina Barchánková.

Má-li dítě zásadní problémy s vyjadřováním nebo porozuměním mluvené řeči, může se jednat o vývojovou dysfázii. V takovém případě je nutné vyhledat odbornou péči. Nejen logopeda, ale i foniatra, neurologa a psychologa.

Když to rodiče neřeší...

Jsou rodiče, kteří řeší komunikaci svých dětí předčasně a někteří dokonce vůbec. „Objevují se oba extrémy. Mám v péči i děti po odkladu školní docházky, které mají výrazné logopedické problémy a dosud je neřešili. Je mnoho osvícených pediatrů, kteří spolupracují s logopedy, ale bohužel jsou i tací, kteří tvrdí, že do pěti let je dost času na logopedii. A to není pravda. Jakákoliv vadně vyslovovaná hláska se musí upravovat hned, jak se objeví, aby se nezafixovala špatně. Když dítě v necelých pěti letech říká velární R (ráčkuje), tak není na co čekat!“ říká Martina Barchánková.

Stává se, že rodiče nevědomě sami upravují výslovnost svého dítěte, například dle svých vlastních zkušeností (TDNKY), ale mohou tím nadělat mnoho zbytečné práce a zkomplikují následnou logopedickou péči.

MAXÍK

Pro děti, které mají problémy nejen s řečí, existuje stimulační program pro předškoláky „MAXÍK“, který vychází ze systému Mgr. Pavly Bubeníčkové. Je to příprava pro předškolní děti a děti s odkladem školní docházky. MAXÍK má jasný řád a systém a podporuje vše od hrubé motoriky přes jemnou, grafomotoriku, sluchovou percepci a pravo-levou orientaci. Je to systém 15 lekcí, kdy se dítě vždy v ambulanci naučí, co a jak má doma trénovat.

„Má to opravdu velký efekt, doporučuji ho všem předškolákům, kteří mají jakýkoliv problém, a to nejen logopedický, ale i potíže se soustředěním, prostorovou orientací, hrubou motorikou (neumí skákat přes švihadlo)... V mé ordinaci tento systém praktikuje speciální pedagog Bc. Lucie Kadečková,“ doplňuje Martina Barchánková.

A jaké jsou rady od Mgr. Martiny Barchánkové na závěr? „Nejdůležitější je, aby rodiče v klidu, pravidelně a precizně plnili se svými dětmi zadané úkoly. Důležitá je pozitivní motivace k práci, častost a krátkodobost nácviku. Ideálně až 5x denně 3 minuty. Dalším důležitým tématem je logopedická prevence. Pravidelně a často s dětmi verbálně komunikovat, číst jim věku úměrné pohádky, navštěvovat kulturní akce a to vše s velkou dávkou trpělivosti a lásky!“

Užitečné odkazy:

O logopedii už jsme v magazínu psali:

Reklama