Následující text je velmi smutný. A rozhořčený. Lidsky pochopitelný a proto ho nechávám bez komentáře. Jako otec tří dětí s vámi velmi soucítím.
Přežila jsem vlastní dítě.Dominičkovi bylo necelých 5 let.
Je to rok a půl,ale pro mne je to stále jako by to bylo včera.Byl ještě dítětem,nikomu nic neudělal,měl celý život před sebou...tak se neustále ptám pořád do kola PROČ?Není nic horšího,než když vám umře dítě.Není větší bolesti,není.
Těžko popisovat,protože bolest je se mnou na každém kroku,v každé myšlence....je všude okolo mne.
A největším a nejubožejším na tom smutném příběhu bylo pohřebné.
Nelidskost a lhostejnost ze strany našeho hnusného státu.
Až ted jsem si nedávno vzala do ruky papíry o vystavení pohřbu....děsili byste se,co všechno si dovolí účtovat na nevinném dítěti.
Je mi na zvracení.Nejen,že chtěli tolik peněz,ale položky které si účtovali...jsou nesmyslné...proč jsou to hyeny?
Je to hyenismus nic víc.Kdybych neměla rodiče,tak nevim co by bylo po smrti s malým?
Ještě s dvěma dětma,v podnájmu......bych neměla na pohřeb.Je mi do breku a jsem vzteklá na všechny ty blbečky,co si sedí tam na hoře a jenom nás obyčejné lidi oškubávají.
Tohle není žádná spravedlnost.....nenažranci. Je to hnus,hnus.
Chci zpátky vrátit čas a být opět se svým chlapečkem.
Moc mi chybíš Dominičku.máma
Květa
P. S.: Nikdy bych Vám všem nepřála pohřbívat vaše vlastní ditě. Nikdy.
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven
Nový komentář
Komentáře
Rozbrečela jsem se, v lednu tohoto roku jsem zažila to samé.... Je to strašné, ale člověk musí být silný a jít dál.... Hodně štěstí a lásky do dalšího života!
peetrax — #8
Děkuji, jsi hodná. Bojuju. Někteří říkají, že jsem cynik, že jsem vytloukla klín klínem, "podezřele" rychle navázala novou známost, utekla před problémy atd. Ale ti ví úplné kulové
Drž se Květo a žij pro svoje ostatní děti. Hodně síly
wich — #2 To je zlé. Hodně síly.
Ne,na to není slov.Moc smutný. Ale život jde dál a ty musíš žít pro své děti. Přeji hodně sil.
Na to není slov. Upřímnou soustrast.
hledám slova. je mi to líto.
Děkuji...všem...redakci a vám tady....díky
Přežít smrt svého dítěte je to nejhorší, co se rodičům může stát. Chápu i tvoji zahořklost k celému světu. Ale věz, že bude líp, čas všechny rány zhojí. Máš ještě další děti a PRO NĚ teď MUSÍŠ zase žít. Sama jsem prožila ztrátu dvou nejdůležitějších lidí v životě v průběhu jednoho měsíce - je to hrozně těžké, ze dne na den se změnilo v mém životě úplně všechno. Člověk musí jít dál, už se stalo, je to tragédie, ale nad vodou tě drží další tvé děti, které miluješ.
Je mi to velice líto Květo.