Když byla vynalezena televize a nastoupila svou triumfální cestu světem, mnozí předpovídali rychlý zánik biografu. Totéž se opakovalo s příchodem videa: nač se vláčet kdovíkam a platit za lístky, když můžeme stejný film vidět doma v papučích a mnohem levněji?

A vida: videopůjčoven je dnes víc než pekařství, filmy se dají koupit v každé sámošce a stahovat z netu, přesto to ale nevypadá, že by se z „chození do kina“ mělo stát něco, o čem budeme vypravovat vnoučatům (to, že mají mnohé multiplexy problémy, je způsobené nenasytností investorů; je jich prostě příliš mnoho). Promítání na velké plátno ve společnosti spousty jiných lidí a kyblíku popcornu má zjevně v sobě něco navíc, něco, co se nedá tak snadno nahradit.

 

A podobné (díky všem bohům, kteří kdy naslouchali prosbám smrtelníků!) je to i s knížkami. Samozřejmě, spousta knih je dnes k dispozici v elektronické podobě. Přesto se zdá, že tištěné knihy – i když jsou drahé, těžké a neskladné – nemají vážnější konkurenci.

Na jistém diskusním fóru, jehož jsem častou návštěvnicí, proběhla nedávno debata na téma „Knížky na monitoru versus na papíře“. Návštěvníky tohoto fóra jsou vesměs studenti, tedy lidé, pro které je používání informačních technologií druhou přirozeností. Přesto se mezi nimi nenašel ani jediný, který by preferoval elektronickou podobu knihy. Ještě tak studijní materiály, skripta, která jinak nejsou dostupná nebo jsou příliš drahá. Ale knížky pro radost? Nikdy. Důvody nebyly ani tak praktické (koneckonců, laptop si můžu vzít i do postele), jako spíš estetické nebo pocitové. Když ona „opravdová“ knížka tak pěkně voní! Je tak příjemné ji vzít do ruky!

 

Pevně věřím, že knížka přežije všechno. Až se papír stane vzácným a nedostupným materiálem, vymyslí vědci takový druh plastu, který bude od papíru k nerozeznání. Knížky budou pochopitelně vycházet i na cédéčkách (nebo jaké nosiče to vlastně budou), pořád ale bude existovat velká skupina zákazníků, kteří se budou těšit, až knížku poprvé otevřou. Na obracení stránek. Na obrázky…

 

Dneska si budeme povídat o knížkách. Určitě to není na Ženě-in poprvé, ale na druhou stranu – jen málokteré téma je takhle nevyčerpatelné. Kolik knížek už člověk za život přečetl, a pořád přibývají další. A kolik jich ještě čeká!!! Na kolik z nich si prostě nikdy nenajdeme čas! Když jsem byla mladá a pošetilá, to vědomí mě někdy úplně ničilo – že prostě nikdy nemůžu přečíst všechny knížky, které by za to stály…

Tady, na knižním veletrhu, kde jsme knížkami doslova obklopení, člověk ani nemůže uvěřit tomu, že by snad čtenářství bylo v nějaké krizi. Co si o tom myslíte vy?

Napište nám o svém vztahu ke knížkám! O svých zamilovaných autorech. O ohmataných výtiscích, které už znáte skoro nazpaměť, přesto vám ale vždycky pomůžou vyhrabat se z nejhoršího.

 

Jaká knížka vás zaujala naposled?

Kterého autora máte nejraději – a co od něj?

Jakou knížku byste si vzala na pustý ostrov?

Čtete literární kritiky a navštěvujete veletrhy?

Myslíte si, že dnes lidé čtou méně?

Spíš si knížky kupujete, nebo půjčujete?

Byla byste ochotná číst knížky na počítači?

Napište nám o tom přímo na knižní veletrh na www.redakce@zena-in.cz, užijte si svých pět minut slávy a vyhrajte dárek!

 

Reklama