Při kombinaci s očkováním proti původci rakoviny děložního čípku – lidskému papilomaviru – dokonce s ambicemi jej úplně vymýtit. Smutnou realitou je proto fakt, že u nás na rakovinu děložního čípku zemře každý den jedna žena.

V České republice je diskuse o dalším posunu v prevenci rakoviny děložního čípku obzvláště na místě, neboť zde lékaři po třicet let diagnostikují téměř stejné množství pacientek s tímto onemocněním. Poslední národní data z roku 2016 dokládají více než 820 nových případů rakoviny děložního čípku a téměř 400 žen, které v důsledku onemocnění zemřely.

Původcem většiny případů rakoviny děložního čípku jsou vysoce rizikové typy lidského papilomaviru (HPV, zkr. z angl. human papillomavirus). Proti nejagresivnějším typům HPV lze očkovat. Přítomnost jakéhokoliv rakovinotvorného typu HPV v děložním čípku je navíc možné včas detekovat a zahájit vhodná opatření. Díky včasnému zásahu tak ke vzniku rakovinového nádoru vůbec nemusí dojít. V některých zemích, jako je například Austrálie, kde jsou tyto metody důsledně a velmi široce využívány, se proto předpokládá, že se rakovina děložního čípku během následujících dvaceti let stane raritním onemocněním.

Očkování proti HPV a provádění testů na přítomnost HPV jsou metody prevence, jimiž disponuje rovněž české zdravotnictví, narážejí však na několik bariér. V důsledku silné antivakcinační kampaně klesla proočkovanost dívek na 60 % a snaha zvýšit podíl očkovaných nemá dostatečnou odezvu ani u chlapců, kterých je vakcinováno přibližně 30 %. Obě hodnoty k účinné prevenci pro celou populaci bohužel nestačí. Proto i nadále hraje klíčovou roli v předcházení rakovině děložního čípku preventivní vyšetření zaměřené na zjištění předrakovinových změn.

Organizované, legislativně i materiálně zajištěné preventivní vyšetření je označováno jako screening. Nejzásadnější bariérou pro jeho dostatečnou účinnost je nedostatečný zájem českých žen: screeningu se jich každoročně účastní méně než 60 %. Zvýšení jejich zájmu lze dosáhnout trvalou a srozumitelnou edukací a zároveň prodloužením screeningového intervalu, což by umožnila modernizace diagnostické metody. 

Na základě platných nařízení 1) se jako hlavní diagnostická metoda screeningu využívá v ČR cytologický stěr (vyšetření stěru z děložního čípku hodnocené mikroskopicky v akreditované laboratoři), jehož cílem je odhalit buněčné změny spojené s předrakovinovými stadii onemocnění na děložním čípku. Vyšetření je ženám odebíráno jednou ročně. Ze závěrů mezinárodních studií posledních let však vyplývá, že až třetina žen s rakovinou děložního čípku se dozvěděla od svého lékaře, že jejich cytologie je v pořádku. Proto celá řada zemí přistupuje k modernizaci screeningové metody s využitím stanovení DNA samotného původce onemocnění – vysoce rizikových typů HPV. Na jaře letošního roku k nim přibylo například i Rumunsko.

Test na zjišťování HPV DNA je ženám dostupný i v České republice, ale dosud není jako preventivní test zakotven v platném odborném doporučení, a tudíž není hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Z klinického hlediska je podstatné, že HPV DNA test vykazuje velmi dobrou negativní predikci: je-li HPV vyšetření ve věku nad 30 let negativní, tato žena má méně než 1% pravděpodobnost, že se u ní v následujících deseti letech rozvine nádor. K rozvoji předrakovinových změn totiž dochází v průměru za 15 let od infekce vysoce rizikovými typy HPV.

V české populaci ověřuje účinnost HPV DNA testů unikátní studie LIBUŠE, jejíž první výsledky byly zveřejněny v roce 2018. V první fázi studie ověřovala schopnost testu HPV DNA detekovat přednádorové stavy a porovnávala je s výsledky paralelně probíhajícího cytologického screeningu.

Na základě níže uvedených poznatků (viz shrnutí výsledků studie) vznikl návrh odborného doporučení pro využívání HPV DNA testu ve screeningu jako citlivější alternativa cytologického vyšetření u všech žen starších 30 let. Návrh již získal podporu výboru Onkogynekologické sekce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. 21. června 2019 na zasedání v Bratislavě projednával návrh také výbor Sekce kolposkopie a cervikální patologie odborné společnosti. I přes pozitivní zkušenosti s mimořádnou přesností HPV DNA testů z jejich využití v praxi v řadě zemí světa2), tento výbor návrh nepodpořil.

Výsledek testu HPV DNA určuje riziko vzniku rakoviny děložního čípku mimořádně přesným způsobem. Negativní výsledek testu HPV DNA představuje informaci o velmi nízkém riziku rozvoje rakoviny a umožňuje prodloužení intervalu kontrol na 3 až 5 let. V důsledku by mohl vést ke zvýšení podílu žen, které se nechají vyšetřit,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., hlavní odborný garant studie, a dodává: „výsledky české studie LIBUŠE poskytují velmi silné argumenty pro zařazení nového algoritmu do systému screeningu rakoviny děložního čípku v České republice.“

Zájem českých žen o prevenci je možné zvýšit překonáním následujících bariér:

  • Nedostatek informací nebo špatné porozumění

Častými a zároveň mylnými jsou následující úvahy:

„Nejsem promiskuitní, proto nemohu být HPV pozitivní a onemocnět rakovinou děložního čípku.“ „Nemám žádné příznaky nemoci, proto vyšetření u lékaře nepotřebuji.“

  • Emoční bariéry

„Mám strach, že se dozvím špatnou zprávu, raději tedy nechci nic vědět.“

„Necítím se u svého gynekologa dobře.“

  • Praktické bariéry

„Nemám na prohlídku čas, zaměstnává mne práce / péče o rodinu / jiné aktivity.“ 

  • Obavy pramenící z odlišné kultury či náboženství

Poznatky studie LIBUŠE přinášejí kromě modernizace samotné diagnostické metody také potenciál motivovat k účasti na screeningu právě ženy, které se nenechají vyšetřit každoročně především z časových důvodů. Mnohem citlivější test totiž umožní lékařům více se věnovat ženám, které jsou více ohroženy přítomností HPV, a ostatním ženám naopak umožní absolvovat screening v delším časovém intervalu. Význam prodloužení intervalu potvrzují také statistická data z ÚZIS. Podle nich je kumulativní návštěvnost preventivních prohlídek při hodnocení dvouletého intervalu téměř 80 %. To tedy znamená, že během dvou let se prohlídek celkem zúčastní o 20 % více žen než při legislativně daném ročním intervalu. 

Ostatní bariéry mohou ženám pomoci překonávat především jejich lékaři – gynekologové i praktičtí lékaři, kteří jsou se svými pacientkami v kontaktu. Právě od nich se mohou ženy dozvědět nejen o dostupnosti screeningu a konkrétní odpovědi na otázky, včetně zdrojů srozumitelných a odborně garantovaných informací. Těmi jsou v České republice především:

1) Legislativní rámec screeningu karcinomu děložního čípku určuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR (dále Mzd) 70/2012 a kritéria a podmínky pro tento screening stavoví Věstník Mzd 07/2007.

2) HPV DNA screening již implementován v těchto státech: Itálie, Dánsko, Nizozemsko, Turecko, Ekvádor, Argentina, Austrálie, Rumunsko
HPV DNA v odborných doporučeních: WHO, ASCO, EU, Německo, Španělsko, Švédsko, Estonsko, Kanada, Chile, Čína, Hongkong, Indie, Jižní Afrika, Thajsko, USA
HPV DNA doporučení v procesu schvalování: Rakousko, Singapur, Tchaj-wan, Kolumbie, Barbados
HPV DNA v pilotním programu: Anglie, Norsko, Skotsko, Nový Zéland, Vietnam, Salvador, Nikaragua,
Paraguay, Peru, Brazílie, Kostarika, Guatemala, Honduras

Reklama