Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou hlavní příčinou úmrtí ve většině evropských států. Česká republika (ČR) se řadí mezi státy s nejvyšší kardiovaskulární úmrtností.
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění byla v roce 2002 48,9 % u mužů a 55,3 % u žen, novější údaje mi nejsou známy. Tato onemocnění mají i obrovský socioekonomický dopad, protože jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti.
Ateroskleróza - skrytý nepřítel
Příčinou kardiovaskulárních onemocnění je ateroskleróza. Ateroskleróza je složitý degenerativní proces, který vede k ukládání tuků do stěny cévy, zánětlivé reakci ve stěně cévy se zmnožením vaziva a postupnému zužování průměru cévy. Problém je, že ateroskleróza sama, ani příčiny, které k ní vedou, nebolí – mnoho lidí tak ani netuší, že riziko KVO je u nich zvýšené!!! Z tohoto důvodu Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP ve spolupráci s dalšími společnostmi vydala metodický pokyn k prevenci KVO, ve kterém je popisován systém preventivních prohlídek, při nichž by se měla většina rizikových faktorů odhalit. Ale i když jsme nějaký rizikový faktor odhalili, ještě to, bohužel, neznamená, že je vyhráno. V mnoha případech totiž chybí vůle pacientů ateroskleróze předcházet - je všeobecně známo, že v tomto stadiu pacienti nedodržují režimová a léčebná opatření. Ateroskleróza tak probíhá po mnoho let bez jakýchkoli příznaků. Pokud se včas podchytí příčiny aterosklerózy, může se její vývoj zpomalit, zastavit nebo částečně zvrátit. V této fázi hovoříme o tzv. „primární prevenci“ a z pohledu prognózy pacienta jde o naprosto kritické období, protože ovlivněním rizikových faktorů může dojít k významnému prodloužení kvalitního života.
Ateroskleróza – tichý zabiják
Po mnoha letech, kdy ateroskleróza nepůsobí žádné problémy, dojde k tomu, že se projeví nejčastěji jako porucha prokrvení srdce (ischemická choroba srdeční, např. angina pectoris, infarkt myokardu), mozku (např. jako mrtvice) nebo dolních končetin (ischemická choroba dolních končetin). I v tomto stadiu choroby má cenu pacienta léčit, aby se snížilo riziko opakování život ohrožující komplikace, v tomto případě ale jde o prevenci sekundární eventuálně, podle některých klasifikací, někdy i terciární.
Jak poznáme, že jsme ohroženi aterosklerózou a kardiovaskulárním onemocněním?
S jistotou se vývoji aterosklerózy a cévních komplikací předejít nedá, protože ateroskleróza je velmi složitý proces. O určitých stavech se však ví, že rozvoj aterosklerózy podporují, a naopak, pokud jsme schopni tyto stavy ovlivnit, rozvoj aterosklerózy se může zpomalit.
Jednoznačně nejvyšší riziko recidivy KVO mají pacienti, u nichž se ateroskleróza již projevila, to znamená pacienti po infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě (mrtvici), pacienti s anginou pectoris, nebo s uzávěry tepen na dolních končetinách.
Dále rizikové faktory dělíme na neovlivnitelné a ovlivnitelné.
Mezi neovlivnitelné patří: věk, mužské pohlaví a genetická (rodinná) zátěž.
Mezi ovlivnitelné patří: kouření, hypertenze (vysoký krevní tlak ≥140/90), vysoký cholesterol (celkový cholesterol ≥5 mmol/l, LDL-cholesterol ≥3 mmol/l, HDL-cholesterol ≤1 mmol/l), diabetes mellitus (cukrovka), obezita (BMI ≥30 kg/m2), nezdravé dietní zvyklosti a nedostatek fyzické aktivity.
Mezi ovlivnitelnými faktory bych zmínil hlavně kouření – přestat kouřit znamená postupné a velmi významné snížení rizika, aniž bychom museli užívat nějaké léky. Dále vysoký krevní tlak, kdy dobře léčená hypertenze znamená snížení rizika na úroveň zdravých lidí. Podobně je to s cholesterolem. Co se týká obezity, snížení tělesné hmotnosti a zvýšení tělesné aktivity znamená často snížení krevního tlaku a to zcela bez léků, snížení nebo zlepšení cukrovky a krevních tuků.
Ovlivnění těchto rizikových faktorů je důležité v primární, ale i v sekundární prevenci, kde může významně snížit riziko recidivy smrtící příhody.
Co s tím má společného srážení krve?
Céva zúžená aterosklerotickým plátem může působit určité potíže. Daleko závažnější je ale stav, kdy dojde k porušení stěny aterosklerotického plátu a k tvorbě krevní sraženiny, která narůstá na aterosklerotický plát. I u dosud zcela „zdravých“ lidí dojde náhle k rychlému uzávěru cévy a tkáň, kterou céva zásobovala, při nedostatku živin a kyslíku, zcela odumře. Dojde-li k uzávěru na srdci, jde o akutní infarkt myokardu, dojde-li k uzávěru na cévě zásobující mozek, dojde k cévní mozkové příhodě, lidově mrtvici. V prvém případě odumře větší či menší část srdeční svaloviny, v druhém větší či menší část mozkové tkáně se všemi závažnými následky, které to s sebou nese, včetně trvalého výpadku funkce odumřelé tkáně. Srdce pacienta po infarktu myokardu může mít nižší výkon, tedy stav, kterému se říká chronické srdeční selhání. To je spojené s významným snížením kvality života a omezením běžných denních aktivit dušností. Také se významně zvýší riziko náhlého úmrtí a jiných komplikací. Podobně nepříznivá je prognóza starších pacientů po cévní mozkové příhodě (mrtvici) - 40 % pacientů má více či méně ochrnutou polovinu těla, 20-40% pacientů není schopných chůze bez pomoci, 13-35% pacientů je nesoběstačných, odkázaných na ústavní péči.
Kyselina acetylsalicylová (Aspirin) a jeho role v prevenci kardiovaskulárních onemocnění
Na začátku této život ohrožující příhody stojí porušení cévní stěny na aterosklerotickém plátu a aktivace krevních destiček, tedy krevních elementů zodpovědných za tvorbu krevních sraženin. Proto se jako základ léčby u pacientů, u nichž je vysoké riziko tvorby sraženin na aterosklerotickém plátu, podávají protidestičkové léky, tzv. „antiagregancia“. Jednoznačný a neoddiskutovatelný přínos z podávání protidestičkové léčby mají pacienti v sekundární prevenci, kdy podáváním Aspirinu snížíme relativní riziko srdeční příhody o 19%, riziko infarktu myokardu o 31 % a riziko úmrtí na srdeční příhodu o 14 %.
Snižuje-li Aspirin riziko, proč by ho neměl užívat každý?
Aspirin, jako každý lék, má své pozitivní i negativní stránky (možné nežádoucí účinky). U každého léku vždy zvažujeme, zda přínos léčby převáží případná rizika. U Aspirinu je tímto rizikem možné krvácení. Jde o lék, který ovlivňuje krevní srážlivost a tím předchází riziku kardiovaskulárních onemocnění, musí proto logicky zvyšovat i riziko krvácení. Riziko závažného krvácení je však poměrně malé. U vysoce rizikových pacientů v sekundární prevenci je přínos léčby nepoměrně větší, než riziko krvácení, proto se odborníci jednoznačně shodují v tom, že u této skupiny je podávání Aspirinu jasným přínosem. Musí se však zvážit i další onemocnění, která mohou vést ke krvácení jako je například vředová choroba žaludku a dvanáctníku, a současné užívání jiných rizikových léčiv a další stavy. Proto je vhodné se před nasazením Aspirinu vždy poradit se svým lékařem. Naopak u pacientů, kteří mají vysoké riziko kardiovaskulárního onemocnění, je nesmírně důležité, aby lék nevysazovali. Je známo, že při jeho vysazení se riziko kardiovaskulárního onemocnění výrazně zvýší.
Okénko do historie: Aspirin v prevenci kardiovaskulárních onemocnění
Aspirinu je dnes už více než 110 let. Proto je neuvěřitelné, že má v současné moderní medicíně stále své pevné postavení. Čistý Aspirin byl syntetizován v roce 1897 Felixem Hofmanem, zaměstnancem firmy Bayer, původně na revmatické bolesti jeho otce. Již v roce 1901 byl Aspirin společností Bayer produkován ve velkém ve formě tablet. Až v roce 1971 dostali Vane, Samuelsson a Bergstrom Nobelovu cenu za objevení mechanismu účinku Aspirinu. Původně bylo využíváno protizánětlivého a analgetického efektu vyšších dávek. V určité době byl Aspirin dokonce u srdečních onemocnění zakazován. Teprve v roce 1974 byla dokončena první studie, která prokázala pozitivní efekt Aspirinu v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. V prevenci kardiovaskulárních onemocnění se tak Aspirin začal používat poměrně nedávno, v USA byl schválen až v roce 1980 jako lék po mrtvici a v roce 1985 po infarktu myokardu. Přestože Aspirin je k dispozici již více než 110 let, stále je při prevenci kardiovaskulárních onemocnění v mnoha případech nenahraditelný a má i vysoký stupeň doporučení odborných společností.
Co nám ale může „tak starý“ lék v dnešní době nabídnout?
Jedním z problémů, které ztěžují užívání Aspirinu, jsou zažívací potíže. Jak bylo uvedeno výše, léčba Aspirinem by se neměla bez důvodu přerušit, ovšem zažívací potíže mohou být jedním z důvodů jeho vysazení. Aspirin Protect je zvláštní léková forma – enterosolventní forma, která odolává kyselému prostředí v žaludku a začne se vstřebávat až v neutrálním nebo zásaditém prostředí střev. Tím je eliminováno lokální dráždění žaludeční sliznice.
MUDr. Petr Malec
Bayer s.r.o.
Zdrojová literatura:
1. Býma S, Hradec J. Prevence kardiovaskulárních onemocnění, Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře 2004, ISBN: 80-903573-5-0, 2004 Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP
2. Cífková R, Býma S, Češka R, Karen I, Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku, Supplementum Cor Vasa 2005;47(9):3–14
3. Patrono C, Andreotti F, Arnesen H, Antiplatelet agents for the treatment and prevention of atherothrombosis. Eur Heart J (2011) 32(23): 2922-2932
4. U.S. Preventive Services Task Force, Aspirin for the Prevention of Cardiovascular Disease: U.S. Preventive Services Task Force Recommendation Statement, Ann Intern Med. 2009;150:396-404.
5. Fuster V, Sweeny JM. Aspirin. A Historical and Contemporary Therapeutic Overview, Circulation. 2011;123:768-778.
6. Kelly-Hayes M, Beiser A, Kase CS, The influence of gender and age on disability following ischemic stroke: the Framingham study, Journal of stroke and cerebrovascular diseases, 12; 3: 119-126
7. Perk J, Backer G, Gohlke H, European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (version 2012). Eur Heart J (2012) doi: 10.1093/eurheartj/ehs092
8. Damann HG, Gastroduodenal Tolerability Profile of LowDose Enteric-Coated ASA, Gastroenterology International, 1998; 11: 205-216
Nový komentář
Komentáře
zajímavé
už jsem myslela, že mě mine reklama na aspirin
Jejda,zatím se nám to vyhýbá,ale nikdy neříkej ,nikdy...
Trefa:radeji na nemoce nemyslim.ted mam problem osypala jsem se zrovna po kapkach do usi.musim ted uzivat leky na alergii.
Zajímavé
nic na sobě nepozoruji a hledat něco na sobě nehodlám
Manžel prodělal infarkt,ale právě kvůli zažívacím potížím nemůže užívat Acylpirin či Aspirin. Lékař jej nahradil Godasalem.
daska59 — #33 tak už tu nejsi
Kdybych měla myslet na všechny choroby, které mi potencionálně hrozí
Všechny příznaky a všechny neřesti
Zatím žádné zdravotní problémy nemám, ale určitě je co zlepšovat, aby člověk předešel případným nemocem.
Snažím se dodržovat zdravý životní styl, tak doufám, že se mě to vyhne!
Zatím potíže nemám, ale jak jsem se dočetla, nemoc postihuje více ženy, tak musím na sobě zapracovat, trošku se zaměřit na životní styl a pohyb.
Aspirín ale tomu už je dávno
Aspirační se bojím
já aspirin vůbec nemůžu hned mi po něm teče krev z nosu
Zatím vše v pořádku, tak uvidíme co přinese budoucnost.
Vím, že dost lidí ho nemůže
dříve byl aspirin na vše,také jsme ho měli stále v lékárničce
Hanula — #20 můj žaludek jej také nesnese